VYBERTE SI REGION

Odbory zkracují pracovní týden v celé Evropě

Nejkratší pracovní týden mají zaměstnanci ve Francii, nejvíce si za přesčasy vydělají v Lotyšsku a nejdelší výpovědní lhůta je na Slovensku, ve Švýcarsku a v České republice.

13.11.2008 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Vít Šimánek

Čeští zaměstnanci se z hlediska pracovní legislativy nemají v průměru hůř než pracovníci ostatních zemí Evropské unie a výrazně lépe, než zaměstnanci například ve Spojených státech amerických.

V některých ohledech se český zákoník práce pohybuje v pásmu průměru EU, jsou ale ukazatele, ve kterých jsou na tom Češi nejlépe. Například pevná výpovědní lhůta je v České republice spolu se Slovenskem a Švýcarskem nejdelší z celé Evropy – plné dva měsíce.

V některých evropských zemích ale závisí výpovědní lhůta na počtu let, které zaměstnanec ve firmě odpracoval. Ve Finsku tak pracovník po necelém roce ve firmě musí počítat s pouhými čtrnácti dny, dvanáct opracovaných let mu už však poskytne půlroční odklad.

Jednu z nejkratších výpovědních lhůt v rámci EU mají Irsko a Velká Británie – pouhý týden. To však opět platí pouze v případě, že zaměstnanec pracoval ve společnosti krátkou dobu. V obou zemích se lhůta rovněž prodlužuje podle délky zaměstnání. Ve Velké Británii až na dvanáct a v Irsku na osm týdnů. Mimochodem, v USA, ale například ani v Mexiku, pojem výpovědní lhůta neznají vůbec a zaměstnanci mohou odejít (nebo být vyhozeni) bez okolků „na hodinu“.

Nejkratší týden

Podstatným ukazatelem pro zaměstnance je také délka pracovní doby. Česká republika patří do nejširší skupiny evropských států, ve kterých zákon stanoví délku pracovní doby na čtyřicet hodin týdně (bez přesčasů).

Lépe se mají jen zaměstnanci ve Francii s pětatřiceti­hodinovým pracovním týdnem a v Belgii s osmatřiceti hodinami za týden. Naopak britské, řecké a irské zákony nastavily limit na osmačtyřicet hodin za týden a Německo přesné číslo ani určené nemá. Z německých kolektivních smluv však vyplývá, že němečtí zaměstnanci pracují v průměru 37,7 hodiny týdně.

Mimochodem, průměrná pracovní doba podle kolektivních smluv je ve většině států někde o hodinu, někde o dvě i více kratší než ta, kterou stanoví zákon. Čeští pracující organizovaní v odborech odpracují v průměru ne čtyřicet, ale osmatřicet hodin týdně, britští zaměstnanci dokonce ještě o deset minut méně a Nizozemci jen třicet sedm hodin. Podle kolektivních smluv jsou na tom hůře než Češi například Rakušané, Švédové nebo Řekové. Jedinou zemí, kde se zákon od průměru kolektivních smluv neliší, je Francie. Pětatřicetihodinový pracovní týden zřejmě už ani odbory neměly potřebu dál krátit.

Kolik za přesčas

Jednotlivé země EU se liší také příplatky za práci přes čas. I zde se Česká republika pohybuje přibližně ve středu pelotonu. Nejvíce si vydělá za přesčasovou práci zaměstnanec v Lotyšsku. Jeho příplatek činí sto procent a za rok může odpracovat téměř čtyři sta sedmdesát hodin navíc. Většina zemí, například Belgie, Rakousko, Polsko nebo Velká Británie, uzákonila padesátiprocentní příplatek za přesčasové hodiny. Limit přesčasové práce v těchto zemích kolísá mezi sto šedesáti (Litva) až pěti sty dvaceti (Portugalsko) hodinami práce navíc za rok.

Čeští zaměstnanci mají za přesčasovou práci nárok na pětadvacetipro­centní příplatek k platu a každý rok mohou odpracovat navíc až čtyři sta osmnáct hodin.

Jednoduchým výpočtem tak zjistíte, že pracovník v České republice se stokorunovou mzdou na hodinu si může za přesčasy vydělat za rok až deset tisíc čtyři sta padesát korun.

Pouze desetiprocentní příplatek nabízí ze zákona za přesčasové hodiny Itálie. Vůbec otázku odměny za přesčasy neřeší zákon ve Španělsku nebo Irsku.

Neznamená to ovšem, že tamní zaměstnanci pracují nutně přesčas zadarmo, ale že se musejí se svým zaměstnavatelem domlouvat buď individuálně, nebo prostřednictvím odborů.

To samé však platí také pro všechny ostatní země, protože uvedená procenta představují pouze minimum, které všem pracujícím zaručuje zákon. V České republice má každý pracovník v podnikatelské sféře nárok na čtyři týdny dovolené, v nepodnikatelské (například státní úřady) na pět a učitelé na osm týdnů. Pátý týden volna přitom patří mezi nejobvyklejší benefity, jež nabízejí tuzemští zaměstnavatelé.

Delší zákonnou dovolenou než Češi mají například Dánové nebo Španělé: celých třicet dní. V mnohých státech EU, jako v Rakousku, Polsku nebo na Slovensku, se délka dovolené zvyšuje s počtem odpracovaných let. A také v případě dovolených platí, že zákon představuje pouhé minimum. Co si odboráři vyjednají v kolektivní smlouvě navíc, to mají.

13.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
5 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Ilustrační foto.

Šok. Brazilská policie našla spálené tělo zpěvačky hitu Lambada

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Vicekancléř Gabriel: AfD se radikalizuje, měla by ji sledovat kontrarozvědka

Berlín - Německý vicekancléř Sigmar Gabriel navrhuje, aby německou protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD) sledovala tajná služba. Reaguje tak na hojně kritizované výroky představitele AfD Björna Höckeho, který vyjádřil nelibost nad přítomností památníku holokaustu v Berlíně.

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies