Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Platy vysokoškoláků už přesahují čtyřicet tisíc

Ačkoliv se na veřejných vysokých školách školné neplatí, každé studium nakonec přijde na statisíce. Náklady se však časem mnohonásobně vrátí.

3.10.2008 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Vít Šimánek

Nástupní plat přesahující šedesát tisíc korun měsíčně a atraktivní povolání budící důvěru a respekt: být pilotem dopravního letadla je touhou mnoha dospívajících. Pokud se však rozhodnou svůj sen si splnit, narazí záhy na drsnou realitu.

Byť se na dopravních fakultách veřejných škol, které obor profesionální pilot nabízejí, školné neplatí, budoucí pilot si musí jen na letecký výcvik připravit přibližně jeden milion dvě stě tisíc korun. Na tolik ho totiž přijdou výcvikové letecké kurzy, které škola nehradí.

V jiných oborech nejsou náklady tak extrémní, připravit se však na finanční výdaje spojené se studiem musí každý vysokoškolák. Částka se liší podle oborů studia i priorit studenta, výraznou zátěž rodinného rozpočtu však vysoká škola představuje vždy.

Nejvíc stojí bydlení

Dvacetiletá dcera Pavly Žákové studuje již třetím rokem v Brně na Masarykově univerzitě ekonomický obor. „Každý měsíc mě její škola přijde přibližně na devět tisíc korun,“ říká matka.

Nejméně dva víkendy tráví dívka doma v Trutnově, to znamená dvakrát měsíčně zpáteční jízdenku Trutnov – Brno. Za dvoulůžkový pokoj na koleji zaplatí necelé dva tisíce korun za měsíc. Kdyby chtěla modernější ubytování s přípojkou na internet, musela by ještě několik set přidat. „Pořád to ale vyjde levněji než platit pronájem. To bychom se dostali nejméně na dvojnásobek,“ říká Pavla Žáková.

V Praze je cena kolejného ještě vyšší. Například za jednolůžkový pokoj se sociálním zařízením na koleji Sázava zaplatí student Vysoké školy chemicko-technologické více než čtyři tisíce korun měsíčně. Jsou však k dispozici i levnější koleje. Zejména pokoje pro tři bez přípojky na internet se společným sociálním zázemím na chodbě mohou vyjít i v Praze na necelé dva tisíce korun.

Další peníze spolykají vysokoškolská skripta. Konečná cena učebnic se může velmi lišit, a to nejen podle oborů a škol, ale i podle způsobu koupě nebo získání učebních materiálů. Obecně platí, že nejvíce musí do učebnic investovat budoucí lékaři.

Dnešní studenti však mají oproti generaci svých rodičů jednu nezanedbatelnou výhodu: internet. Ten umožňuje stahovat celé svazky knih. Navíc probíhá i množství internetových aukcí, existují i internetové bazary či různé slevové akce. Díky tomu může student za skripta zaplatit tisíce, ale také třeba jen pár desítek korun.

Ani tak však celková suma za studium není malá. „Jsem samoživitelka, neměla bych na to,“ shrnuje Pavla Žáková. Její dcera si proto, jako přibližně polovina všech studentů v Česku, přivydělává.

V létě například odjela na brigádu do Velké Británie. Jedním z motivů, které ji tam vedly, byla čerstvě složená Státní jazyková zkouška z angličtiny, i vydělané libry jí však ve školním roce přijdou vhod. Přivydělává si i během roku přímo v Brně.

Vyplatí se tedy vůbec studium vysoké školy? Důležitým kritériem jsou v tomto případě platy. Nástupní platy vysokoškoláků se nejvíce odlišují podle oboru studia. I tak však v naprosté většině případů převyšují průměrnou mzdu v zemi. Což u nástupních platů zdaleka není samozřejmé.

Nástupní plat

O nejvyšší sumu si při nástupním pohovoru mohou říci čerství absolventi vysokých škol zaměřených na informační technologie. Nástupní plat programátora specialisty dosahuje podle šetření agentury Trexima v průměru pětatřiceti tisíc čtyř set korun.

Absolvent – správce sítě – může počítat s platem pohybujícím se okolo třiceti tisíc korun a čerstvě graduovaný právník si na počátku kariéry v průměru vydělá dvacet sedm tisíc pět set korun.

Nástupní plat strojního inženýra je zhruba o dva tisíce korun nižší a začínající bankovní makléř dostává v průměru ještě o tisíc korun méně. Horší je ovšem postavení absolventů humanitních věd. Ani tady však nelze zevšeobecňovat. O nízkých platech učitelů, a to nejen těch s čerstvým diplomem, se všeobecně ví. Na druhou stranu například psychologové či jazykoví odborníci najdou v nadnárodních firmách zajímavá a slušně placená místa.

Podle studie OECD bylo před dvanácti lety mezi pracujícími v Česku jen deset procent vysokoškoláků. Jejich výdělky překračovaly výdělky absolventů středních škol o necelých osmdesát procent.

V roce 2006 už mělo vysokoškolské vzdělání v Česku 13 procent lidí. Rozdíl v platech se však ještě prohloubil v jejich prospěch – vydělávají už o 82 procent více než středoškoláci a jejich průměrný plat překračuje výrazně čtyřicet tisíc korun měsíčně.

Estonský příklad

Podle Pavly Markové z AMOS-centra vzdělávání budou příjmy vysokoškolsky vzdělaných lidí růst, i když diplom bude mít stále více lidí. Právě oni totiž táhnou ekonomiku celé země nahoru. Dobře to podle Markové ilustrují příběhy některých zemí. Finsko nejprve roky budovalo dobré univerzity, pak se z nich zrodila Nokia. Ta udala tón celé ekonomice. Podobným příběhem je Estonsko a firma Skype, která nabízí telefonování po internetu. Z malé pobaltské země, která má nejvíce vysokoškolsky vzdělaných lidí z postkomunistických zemí, se stává region informačních technologií.

Také Irsko, stále ještě evropský ekonomický tygr, mělo začátkem osmdesátých let nejprve vzdělané lidi, za nimiž přišli investoři z řad amerických počítačových firem.

Autor: Martina Šrámková

3.10.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Barcelona, teroristický útok
AKTUALIZOVÁNO
1 22

Islamisté na videu oslavují katalánské útoky a hrozí Španělsku dalším terorem

Ilustrační foto.
3 10

Ženám s rakovinou chybí lék prodlužující život, v Česku už není hrazený

STAN slibuje učitelům navýšení platu, občanům vysokorychlostní železnice

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) zahájilo v Praze jednodenní programovou konferenci, na které řeší finální podobu svého volebního programu.

SLEDUJEME ON-LINE

Reorganizace, nebo konkurz? Věřitelé rozhodnou o budoucnosti OKD

Bude se těžit dál, nebo je konec? Odpověď na tuto otázku by měli dnes svým hlasováním dát ve známost věřitelé společnosti OKD, kteří se hned ráno sešli u Krajského soudu v Ostravě.

Po prezidentu Benešovi zbyl v Náměšti telefon

V rámci našeho 50dílného seriálu Poznáváme Česko se tento týden vydáme do míst, kam nebyl ještě před časem povolen vstup. Dnes se zaměříme na sídlo, ve kterém chtěl žít náš prezident, klášter, který po odchodu armád povstal opět z popela, a hřbitov, na nějž se zapomnělo.

Dvě třetiny školáků budou mít v dospělosti problémy s kostmi

/INFOGRAFIKA/ Vyžeňte děti na sluníčko a servírujte jim ryby, vyzývají lékaři české rodiče. Přišli totiž na alarmující věc: jen třetina českých školáků má dostatek vitaminu D. Ten se přitom do těla dostává právě ze slunečního svitu, ryb a mléka. Pokud ho děti nemají dostatek, hrozí jim v budoucnu závažné choroby. Například problémy s imunitou či špatný vývoj kostí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení