Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prestiž veřejných prací roste, města jsou čistší

Při veřejně prospěšných pracích si můžete vydělat i víc než minimální mzdu. Nepřijetím nabídnutého místa ovšem riskujete problémy.

3.4.2009
SDÍLEJ:

Zimní údržbu v Jablonci vystřídal jarní úklid a zkrášlování města.Foto: DENÍK/ Petr Šimr

Jaro znamená začátek sezony i pro veřejně prospěšné práce. Obce potřebují lidi na úklid po zimě i na obnovu městské zeleně. Úřady práce takové lidi platí ze státního rozpočtu.

Zaměstnavatelé, v naprosté většině obecní úřady, jim poskytují zpravidla jen pomůcky pro výkon práce, v případě potřeby dopravu a eventuálně odměny. Velmi dobrou zkušenost s nimi udělal například Havířov. Od začátku dubna uklízí město každé ráno stovka pracovníků.

Není pro každého

O veřejně prospěšnou práci se na úřadu práce může zajímat každý nezaměstnaný, skutečné pracovníky však vždy určí úřad. Ten si vás vybere, pokud splňujete dvě podmínky: na úřadu práce musíte být registrováni déle než pět měsíců. Za druhé musíte spadat do kategorie „těžce zaměstnatelných osob“. To jsou lidé se základním vzděláním, případně ti, jimž zdravotní problémy brání pokračovat v původní profesi.

Pokud jste bez práce déle než rok, můžete se k těmto pracím dostat, i když máte vyšší vzdělání. Jakmile vám však úřad místo nabídne, není jednoduché jej odmítnout. Jestli tak učiníte bez vážného důvodu, úřad práce vás může na šest měsíců vyřadit z evidence.

V rámci veřejně prospěšných prací uzavíráte se svým zaměstnavatelem smlouvu na dobu určitou, nejdéle na jeden rok. Obecní zastupitelstva hledají nejvíc pracovníků v rozmezí měsíců dubna až října. Často se jedná o úpravu městské zeleně, úklid ulic, nekvalifikované práce na městských stavbách a podobně. V zimě využívají pracovníků v podstatě jen na úklid sněhu z veřejných prostranství.

Veřejná služba

Obec si vás však může vyžádat od úřadu práce i na krátkodobou brigádu formou takzvané veřejné služby. V takovém případě pracujete bez nároku za odměnu, odmítnout takovou nabídku se však přesto nevyplácí.

Veřejnou službu mohou obce žádat pouze od dlouhodobě nezaměstnaných, kteří jsou delší dobu závislí na takzvaných dávkách v hmotné nouzi. To znamená po lidech, kteří už nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti a jsou závislí už více než šest měsíců na příspěvku na živobytí od příslušného obecního úřadu. Tito lidé mají nárok pouze na příspěvek na živobytí ve výši existenčního minima, tedy 2 020 korun.

Veřejná služba může tuto částku zvýšit. MPSV uvádí na svých stránkách příklad: Karlu Novákovi vypršel nárok na podporu v nezaměstnanosti a šest měsíců pobíral příspěvek na živobytí.

V posledním měsíci byla výše příspěvku 3126 Kč. Jiný příjem neměl. Od následujícího (sedmého) měsíce začal pobírat příspěvek na živobytí ve výši existenčního minima 2020 korun.

Přijal nabídku na veřejnou službu a 22 hodin odklízel sníh. Proto se mu v tomto měsíci příspěvek na živobytí zvýšil na 3126 Kč, což představuje jeho životní minimum.

Další měsíc odpracoval při odstraňování následků vichřice dokonce 32 hodin. Příspěvek na živobytí mu proto obec zvýšila na 3 679 Kč. Z uvedeného příkladu je vidět, že „bezplatná“ brigáda může zvýšit příspěvek i nad hranici životního minima.

Obce i charita

Podle zákona o zaměstnanosti mohou na úklid či údržbu veřejných budov využívat veřejně prospěšné práce kromě obecních úřadů také obecně prospěšné instituce, například ústavy sociální péče, domovy důchodců a podobně.

„Devět z deseti smluv však uzavíráme s obcemi,“ říká tiskový mluvčí Úřadu práce Prostějov Adolf Tomandl. Na mzdu každého pracovníka přispívá jeho úřad v tomto roce částkou devět a půl tisíce korun, k tomu platí za každého ještě 3200 korun na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.

V Broumově využívá takové pracovníky například i místní diakonie. Nezaměstnaní tady třídí balíky oděvů věnovaných lidmi v rámci církevních sbírek. „V Broumově je o veřejně prospěšné práce velký zájem jak ze strany zaměstnavatelů, tak registrovaných uchazečů o práci,“ říká ředitel náchodského úřadu práce Michal Pejskar.

Peníze nestačí

Počet lidí pracujících v rámci veřejně prospěšných prací v posledních letech stoupá. Například podle údajů z Úřadu práce Prostějov tento způsob zaměstnání v roce 2003 využilo 83 lidí, o tři roky později už dočasnou práci při údržbě městské zeleně nebo úklidu veřejných prostranství našlo 182 zájemců.

V loňském roce se na veřejně prospěšných pracích podílelo dokonce 224 lidí. Podle Adolfa Tomandla za růstem zájmu stojí přísnější pravidla pro získání sociálních dávek i vyšší kredit, který se pracovníkům úklidových čet povedlo svou prací v posledních letech získat.

„Samozřejmě ve prospěch veřejně prospěšných prací mluví i stoupající nezaměstnanost,“ doplňuje mluvčí úřadu práce. Jediným problémem se tak stávají peníze. Většina úřadů práce fondy určené na vyplácení mezd v rámci veřejně prospěšných prací letos už vyčerpala a musela požádat ministerstvo práce a sociálních věcí o další prostředky.

3.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
7 18

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Škody napáchané hurikánem Maria
11

Hurikán Maria ztrácí dech, i tak dnes může sfouknout Dominikánskou republiku

Autistů přibývá. Terapii musí rodiče platit sami

Rvalo mi to srdce, vzpomíná na období před dvěma lety Magdaléna Čížková. Její dcera Markétka byla dlouho vysněným dítětem, které dělalo rodině jen radost. Zvládala první slova, vesele ukazovala předměty, rozpoznávala zvířátka. Jenomže pak přišel zlom. „Najednou jako by nám oslepla a ohluchla,“ popisuje maminka.

DOTYK.CZ

Stephen King: do krále hororu se zakouslo děsivé dětství

/VIDEO/ Odmala ho pronásledoval strach ze znetvoření, pohřbu zaživa či zhoubného vlivu čísla 13. Jako kluk si sám naordinoval terapii, jednoduchou a účinnou: vypsat se ze svých obav a děsů. Mezi ty zapadal hrůzný nález mrtvé babičky anebo kamarád, před očima zmasakrovaný projíždějícím vlakem. Zrodil se král hororu, jenž dnes slaví 70 let.

Nejnebezpečnější přechod v metropoli? Najdete ho v Praze 2

/INFOGRAFIKA/ Pražský deník proto připravil výčet nejnebezpečnějších přechodů a křižovatek, kde nejčastěji docházelo ke střetům mezi vozidly a chodci.

AUTOMIX.CZ

Kolik stojí vlastnictví McLarenu F1? Tohoto majitele náklady donutily vůz prodat

Je jasné, že vlastnictví vzácného supersportu nepřináší jen radost. Péče o automobilový klenot totiž vyžaduje také spoustu peněz. Slavný McLaren F1 není výjimkou, což potvrzuje americký podnikatel, sběratel aut a dnes už bývalý majitel právě McLarenu F1, který prozradil, jaké náklady si tento vůz vyžádal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení