VYBERTE SI REGION

Řemesla mladé Čechy nelákají

Najít kvalitní řemeslníky je problém. Pokud seženete někoho, kdo je ochoten vám položit podlahu nebo obložit koupelnu, výsledek je velmi často tristní.

23.4.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Petr Mácha

Popularita dělnických profesí v České republice stále klesá. Střední odborná učiliště se předhánějí ve výhodách, které potenciálním učňům nabízejí. Obědy a internátem zdarma počínaje až po možnosti získat bezplatně řidičský průkaz. Přesto v jejich lavicích usedá stále méně žáků.
Nové montovny

„Strojírenství a zejména automobilový průmysl vytvořil v posledních letech desítky tisíc pracovních pozic. Ale školy tolik učňů nestíhají připravit, a tak je na trhu práce nedostatek vhodných uchazečů. To   už je několik let známá věc,“ říká personalistka firmy AVL Moravia Kateřina Ondráčková.
„Naše činnost navíc vyžaduje dobrou kvalifikaci. Zařízení montujeme v zahraničí, takže je třeba i znalost angličtiny,“ dodává.

Stejný trend potvrzuje i Magdalena Čadová z plzeňského úřadu práce: „Dlouhodobě máme pro řemeslníky a kvalifikované výrobce nejširší možnosti uplatnění, jenže se nám na tahle místa hlásí málo lidí.“ Její slova dokládají i čísla: na konci loňského roku nabízel úřad práce v Plzni téměř tři a půl tisíce míst pro kovodělníky, obráběče, kvalifikované řemeslníky a podobné profese.

Přes dva tisíce volných pracovních míst čekalo na pracovníky při obsluze strojů a zařízení. Pro srovnání: v případě nižších administrativních pozic čítala nabídka pouhé tři stovky pozic.

Osobní problémy

Plzeňskou zkušenost částečně potvrzuje i pražský Úřad práce. „Samozřejmě že i v Praze je vysoká potřeba kvalifikovaných profesích – řemesla, služby a podobně,“ říká Hana Václavíková z odboru trhu práce. Zároveň však dodává, že pražský úřad práce eviduje i řady uchazečů, kteří formálně kvalifikační předpoklady pro takovou práci plní, zaměstnat je na takovém místě je ale nemožné.

Některým chybí požadované dovednosti, jiní mají individuální obtíže. Pro obdobné zkušenosti však nemusíme otevírat statistiky. Stačí ve velkém městě shánět řemeslníka.

„Začala jsem rekonstruovat byt. Jenže to jsem netušila, že sehnat zedníka je dneska téměř nemožné,“ popisuje své zkušenosti pětadvacetiletá grafička Dita Kohoutková. Teprve když jí dva odmítli rovnou a další mluvil o horizontu tří měsíců, obrátila se na své kamarády. Jedině tak se jí povedlo rekonstrukci dovést do zdárného konce. Pokud seženete někoho, kdo je ochoten vám položit podlahu nebo vykachlíčkovat koupelnu, výsledek je velmi často tristní.

Mzda v takových profesích se přitom pohybuje okolo průměrného platu. Například zedník si podle údajů agentury Trexima vydělal roku 2006 v Praze v průměru devatenáct tisíc a v kraji Vysočina patnáct a půl tisíce korun, plat zámečníka se pohyboval okolo sedmnácti a půl tisíce v metropoli a šestnácti a půl v kraji Vysočina a mzda kuchaře byla v Praze asi šestnáct a půl tisíce korun. Vysočina opět vykazovala plat o tisíc korun nižší.

Podle Jitky Polanské ze serveru www.prace.cz sdílíme problém nedostatku řemeslníků a dělnických profesí vůbec s dalšími zeměmi západní Evropy. „Za lépe honorovanou prací se už vystěhovalo několik set tisíc Poláků,“ připomíná Polanská. Ostatně nemusíme chodit pro příklad tak daleko: například v Irsku už dnes pracuje několik desítek tisíc Čechů.

Pokles prestiže

Podle personalistky Polanské za nedostatečným zájmem o řemeslné profese stojí jednak trvale klesající prestiž podobných zaměstnání, vinu však podle ní nese i špatná vzdělávací soustava.

Z druhé strany se na problém dívá ředitelka Národního vzdělávacího fondu Miroslava Kopicová: „Otázka stojí jinak – máme stále rozšiřovat výroby, pro které nemáme pracovní sílu, nebo spíše podporovat kvalifikačně náročnější pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou?“ Odpověď je zjevná. Konkurenční výhodu mají země, které svou ekonomiku staví na technologicky vyspělých výrobcích a službách, a ne na mase dělníků s nízkým vzděláním.

MARTINA ŠRÁMKOVÁ

23.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies