VYBERTE SI REGION

Řemeslník: ohrožený druh

Do učení nastupuje stále méně žáků. Kvalifikovaný řemeslník si přitom může přijít na nadprůměrné peníze a navíc pro něj vždycky bude práce.

17.10.2008 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Martin Divíšek

Původní dělníci stárnou a na mladé se už léta čeká marně. Tak vypadá v kostce problém dělnických profesí v České republice. Podle analýzy, kterou si nechal vypracovat Svaz podnikatelů ve stavebnictví, je průměrnému dělníkovi nebo řemeslníkovi v České republice mezi čtyřiceti až pětačtyřiceti lety. Kdo ho nahradí, až jednou odejde do důchodu?

Jenom pětina

Zatímco v roce 1990 mířila ze sto devadesáti tisíc žáků po základní škole na učňovské obory téměř polovina, o sedmnáct let později se už jednalo jen o pětinu z necelých sto tisíc deváťáků. Přirozená generační obměna tak v dělnických a řemeslných profesích uvízla na mělčině. Nejenom, že se rodí stále méně dětí a populace stárne. Mladí lidé navíc odmítají perspektivu manuální práce jako málo lákavý kariérní cíl.

Učňovské školy bijí na poplach a profesní svazy jim přizvukují: do sedmi let by se počet čerstvě vyučených mohl podle odhadů ministerstva školství snížit až na třetinu současného stavu. Tedy na necelých deset tisíc za jeden školní rok.

Takový počet nových pracovníků ale českým firmám nestačí, obávají se zaměstnanecké svazy. „Jedním z oborů, kde hrozí krize nejsilněji, je stavebnictví. V něm se nedostává minimálně padesát tisíc kvalifikovaných pracovních sil. Pro uspokojení potřeb stavebního průmyslu je nutné, aby se ve všech učilištích každý rok připravovalo třicet tisíc učňů. Ve skutečnosti jich je sotva třetina, a možná ještě méně,“ říká viceprezident hospodářské komory František Holec.

Například do učňovského oboru klempíř nastoupilo v loňském roce pouhých čtyřicet prváků. Podle čísel Svazu podnikatelů ve stavebnictví jich přitom firmy budou v roce 2015 potřebovat přibližně osm stovek. Přirozený úbytek starých ale tak nízký počet učňů nevyrovná.

Na stavební obory se celkově hlásí málo žáků. Opět data za loňský rok: na učiliště v těchto oborech nastoupilo do prvních ročníků celkem 4242 žáků. Podle prognóz svazu bude ale v roce 2015 třeba pětadvaceti tisíc stavebních dělníků. Kde je firmy vezmou, nikdo neví.

Přitom například stavební elektrikáři si v průměru vydělávají téměř třiadvacet tisíc korun měsíčně a ani třicetitisícový výdělek není výjimkou. Pro srovnání: průměrný příjem nižšího účetního překračuje jen o pár desítek korun devatenáct tisíc.

Dvě třetiny zmetků

Podle Františka Holce je problém i v úrovni čerstvých absolventů učebních oborů: „Dodavatelé technologií například zjišťují, že jejich zařízení montuje kdekdo, protože chybějí odborníci. Podle průzkumů se celá třetina dodaných výrobků zničí během montáže, dalších třicet procent technologií je poškozeno a je nutné je opravit.“

Problém je především v tom, že učiliště se stala sběrnou jen těch posledních, dětí, které by nezvládly ani nejjednodušší maturitní obor. I do těžších učebních oborů nastupují žáci, kterým se nepovedlo absolvovat ani všechny ročníky základní školy.

„Samozřejmě, že musíme snižovat laťku,“ připouští ředitel Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze na Jarově Miroslav Janeček. „Dětí je málo, i gymnázia nebo průmyslovky snižují požadavky. K nám potom přijdou ty, které neuspěly u přijímaček tam, anebo takové, které si netroufají nikam jinam.“

Z toho pramení i další problém učilišť. Část dětí se učí obor, o který vlastně nestojí, nemá zájem v něm pracovat, nebaví je, nevidí v něm perspektivu pro svůj další život. Proto je také „odpad“ na učilištích větší než na středních školách.

Ke studiu na učiliště jsou přijímáni žáci i s neukončeným základním vzděláním. „Velká skupina těchto žáků přichází z nestabilizovaných, nezaměstnaných, sociálně slabých rodin, které už často ztratily pracovní návyky. Rodiny těchto žáků nedoceňují význam vzdělání a k úspěchu či neúspěchu ve vzdělání potomků přistupují lhostejně. Téměř třicet procent studentů potom odchází v průběhu studia pro výchovné problémy a pro nedostatečné studijní výsledky ze školy,“ říká zástupce ředitele Střední školy energetické a stavební v Chomutově Bohuslav Roll.

„Na druhou stranu k nám část žáků v průběhu učení i přichází. Jedná se o ty, kteří přecenili své síly a až během prvního ročníku na střední škole zjistili, že maturitní obor zvládnout nedokážou,“ dodává ředitel Janeček. I on ale připouští, že z jeho školy víc dětí předčasně odejde, než přijde.

Jako za Bati

Otázka je, jak ven ze začarovaného kruhu. „Neznám jiný fungující systém přípravy odborných technických pracovníků než ten, co zavedl ve své firmě Tomáš Baťa. Všichni nastupovali do učebního oboru a podle svých schopností se dále vzdělávali. Firma je nenechala bez povšimnutí a nutila je dále se vzdělávat. Podobný systém funguje, pokud mi je známo, i ve firmách v Japonsku,“ říká Bohuslav Roll a dodává: „Jsem možná ovlivněn skutečností, že jsem sám tímto systémem prošel. Vyučil jsem se, firma mě poslala na střední školu a potom už jsem pochopil, že studovat dál je zajímavé a jistě se musí vyplatit.“

Z druhé strany k problému přistupuje ředitelka Národního vzdělávacího fondu Miroslava Kopicová: „Otázka stojí jinak – máme stále rozšiřovat výroby, pro které nemáme pracovní sílu nebo spíše podporovat kvalifikačně náročnější pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou?“ Konkurenční výhodu mají podle jejího názoru země, které svou ekonomiku staví na technologicky vyspělých výrobcích a službách, a ne na mase dělníků s nízkým vzděláním. Jenže zedníky, klempíře nebo pekaře budeme potřebovat vždycky, bez ohledu na celkovou úroveň země.

Nejblíže k pravdě tak bude zřejmě zjištění Františka Holce: „Ptali jsme se v Anglii, jak tento problém s nedostatkem řemeslníků řeší tam. Řekli nám, že obrat nastane teprve ve chvíli, kdy instalatér začne vydělávat víc než právník.“

Autor: Martina Šrámková

17.10.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Nezvládnutý staford napadl na ulici dalšího psa, skončil v útulku

Olomoucký kraj – Policisté se zabývají případem nebezpečného křížence stafordšírského teriéra, který v Zábřehu napadl několik psů i lidí. Poslední incident se stal zkraje týdne poblíž husitského kostela u areálu bývalých kasáren, kde staford zaútočil na dalšího psa. Toho majitelka právě venčila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies