Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Víte, kolik stojíte zaměstnavatele?

Podle vaší peněžnky se to nezdá, zaměstnavatelé ale vědí své: náklady na pracovní sílu zdaleka nekončí hrubou mzdou.

17.6.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Víte, kolik stojí vaše práce zaměstnavatele? Hrubá mzda je sice nejvyšší, ale jen jednou součástí jeho nákladů. Částky stržené na sociální a zdravotní pojištění sice najdete i na své výplatní pásce, zaměstnavatel ale odvádí na vaše účty u zdravotní pojišťovny a do důchodového systému sumu překračující třetinu vašeho hrubého příjmu.

Příklad? Jaroslav najde na své výplatnici v kolonce hrubá mzda částku dosahující dvaceti tisíc korun. Sociální pojištění mu odkrojí šestnáct set, zdravotní pojištění devět set a daně bez dvacetikoruny dva tisíce korun. To ale zdaleka není konečná částka. Zaměstnavatel odvádí na jeho účty zdravotního a sociálního pojištění celkem pětatřicet procent hrubé mzdy, tedy dohromady sedm tisíc korun.

Součet hrubé mzdy a odvodů zaměstnavatele tedy v případě Jaroslava činí dvacet sedm tisíc korun. A z této částky mu také účtárna vypočítá patnáctiprocentní daň sníženou v kaž dém případě o dva tisíce sedmdesát korun slevy na poplatníka. (Další slevy se mohou týkat například odpočtů na děti nebo na partnera bez příjmů.) Na kontě tak Jaroslavovi po výplatě přibude 15 520 korun. Zaměstnavatel však musí odečíst ze svých financí každý měsíc sedmadvacet tisíc. A nejméně takový musí být tedy Jaroslavův přínos pro firmu.

Částka složená z pracovníkova hrubého platu a z odvodů firmy za něj se nazývá superhrubá mzda. Tento termín na výplatní pásce můžeme a nemusíme najít nově až od února tohoto roku. Záleží na firmě, zda na pásce zavede kolonku s tímto názvem anebo vystačí s pojmenováním „základ daně“. Tuhle kolonku si na své výplatnici vyhledejte: v zásadě za takovou cenu totiž pro svou firmu pracujete. I člověk s minimální mzdou, která v současné době činí osm tisíc korun, přijde zaměstnavatele bez dvou stovek na jedenáct tisíc. A protože zaměstnavatel nebývá charitativní organizací, můžete předpokládat, že nejméně takovou cenu pro svoji firmu máte.

Z porovnání čistého platu se superhrubou mzdou víceméně vychází také takzvaný Den daňové svobody, který jsme v tomto roce oslavili minulou sobotu, tedy sedmého června. Obrazně řečeno jsme až do sedmého června, téměř půl roku, pracovali „na panském“. Tedy pro stát, ať už formou daní nebo odvodů na sociální a zdravotní pojištění (které se nemožností volby daním blíží). Teprve po tomto datu jdou až do konce roku všechny peníze do naší kapsy.

Jinými slovy – z naší celkové mzdy nám patří jen částka nepřekračující příliš padesát procent. Stojí za to připomenout, že Slováci oslavili Den daňové svobody o více než měsíc dřív: stát tam ukrajuje z výdělků výrazně menší částky. Tradičně nejvíce prostředků jde do veřejného sektoru ve Švédsku, kde se Dne daňové svobody dočkají až v půlce července.

Výší superhrubé mzdy však náklady firmy na pracovní sílu nekončí. Především při současném našponovaném pracovním trhu společnosti zjišťují, jak těžké je udržet si zaměstnance. Platy lze zvyšovat jen do určité míry, protože při zvýšení platu například z dvaceti na třiadvacet tisíc korun stoupnou náklady zaměstnavatele ne o tři, ale o více než čtyři tisíce měsíčně. Trvale zvyšovat mzdy bez odpovídajících výsledků a produktivity práce je proto pro každou firmu a následně i pro její zaměstnance cesta do pekel.

Existuje ale jedno elegantní řešení, které v poslední době prožívá velký boom, a tím jsou zaměstnanecké benefity.
Oblíbeným lákadlem je například příspěvek na penzijní připojištění. Pokud na něj firma zaměstnanci neposílá více než čtyřiadvacet tisíc ročně, neodvádí z něj ani ona, ani pracovník sociální a zdravotní pojištění.

Benefity se odepíší z daní

A co víc, zaměstnavatel může vykázat částku poukazovanou na penzijní připojištění svých zaměstnanců jako daňově odčitatelnou položku, a tak si v konečném výsledku upravit účetnictví ve svůj prospěch i touto cestou. Nejrozšířenějším benefitem jsou však v České republice stravenky. Zaměstnavatel si tak může odečíst od daní až padesát pět procent z ceny těchto poukázek na obědy. To znamená, že za stokorunovou stravenku dá pracovník pětačtyřicet korun, zbytek uhradí zaměstnavatel.

Možností, jak zaměstnanci přispět prostřednictvím benefitů (a vyhnout se tak dalším odvodům na sociální a zdravotní pojištění), je samozřejmě daleko víc. Personální ředitelka telekomunikační společnosti T-Mobile Barbora Stejskalová dokonce říká, že firma nabízí v Česku bohatší vějíř benefitů než v sousedním Německu.

Český zaměstnanec společnosti má tak kromě služebního mobilu nárok například na nadstandardní zdravotní péči ve smluvních zařízeních nebo na výběr služeb a produktů od firemních dodavatelů až do celkové výše osm tisíc korun za rok. Z výše popsaných důvodů jsou pro firmu takové příspěvky a benefity výhodnější než zvyšování platů.

Pojďme se na závěr vrátit k našemu hypotetickému Jaroslavovi. Kromě zmíněné dvacetitisícové hrubé mzdy dostává od zaměstnavatele ještě každý měsíc přibližně dvacet stokorunových stravenek (podle počtu pracovních dní v měsíci) a firma mu přispívá na penzijní připojištění tisícem korun měsíčně. Jeho konečný účet tedy zní: dvacet sedm tisíc superhrubá mzda plus tisíc korun penzijní připojištění plus tisíc sto korun na stravenky.

Dvacetitisícový příjem spolu s dvěma nejběžnějšími benefity znamená tak pro firmu téměř třicet tisíc korun nákladů. Taková je reálná cena zaměstnance s dvacetitisícovou výplatou a dvěma standardními benefity na trhu práce.

MARTINA ŠRÁMKOVÁ

17.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Archeologické nálezy v Předmostí
34

Archeologové našli u Přerova kostry dětí staré tři a půl tisíce let

Servírka Barbora Horská byla jednou z těch, která ženu obsluhovala. Na snímku u stolu, kde podvodnice seděla.
4

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Nová strategie MZV: více Čechů v mezinárodních organizacích

Více českých občanů v mezinárodních organizacích si slibuje ministerstvo zahraničí od strategie, kterou příští týden předloží na jednání vlády šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD). Česko je podle ministerstva v mezinárodních organizacích, jejichž je členem, dlouhodobě nedostatečně zastoupeno. Cílem strategie je poskytnout zájemcům o místa kvalitnější odbornou přípravu a lépe ji koordinovat.

Z Polska vezli marihuanu za dva miliony. Hrozí jim dvanáct let

Vezeme deset kilo technického konopí, hájila se osádka osobního auta. Jenže hlídku celníků, která je na Pardubicku zastavila, o tom nepřesvědčila.

Venkovské prodejny končí kvůli zvyšování platů. Má je stát dotovat?

Češi chtějí zachránit venkovské obchody. Šedesát šest procent lidí v České republice souhlasí s tím, že by měl stát ztrátové prodejny v malých obcích do 500 obyvatel finančně podporovat. Pouze 26 procent lidí je proti tomu. Z vesnic pomalu mizí hospody, obchody i pošty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení