VYBERTE SI REGION

Vzdělání jako benefit? Neváhejte a berte

Nabízí vám zaměstnavatel jazykové nebo jiné kurzy? Neváhejte a berte. Na investicích do vzdělání profituje jak firma, tak zaměstnanec, kterému navíc získaná dovednost zůstane už navždy.

28.11.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Firma může zaměstnance lákat nejen na stravenky, ale i na vzdělávání. Na jednu stranu společnosti profitují ze vzdělanějších pracovníků, a proto jim kurzy poskytují, na druhou stranu si tak i sami zaměstnanci zvyšují cenu na trhu práce. V některých případech jsou školení a kurzy dokonce pro práci nezbyté a pracovník se jich účastnit musí. Část z nich, například školení o bezpečnosti práce, mají přitom platnost pouze pro daný podnik.

Kulturu firemního vzdělávání pro zaměstnance přinesla do České republiky většina velkých nadnárodních korporací.

„Firma ale nemusí být ani zahraniční ani velká proto, aby věnovala rozvoji svých zaměstnanců zvýšenou pozornost,“ říká Jitka Polanská z personální společnosti LMC. Podle ní hlavní slovo hraje zaměření a produkce firmy a její závislost na odborném a kreativním potenciálu pracovníků.

Kurzy se vyplatí

Vedle povinných, pro danou práci nezbytných školení nabízejí velké společnosti příspěvky na jazykové i jiné vzdělávání jako jeden z benefitů.

„Naši zaměstnanci mohou využít v rámci systému Cafeterie nabídku jazykových kurzů od některých vybraných dodavatelů a také flexipass poukázky, které se dají u vzdělávacích společností uplatnit pro úhradu vybraného vzdělávání,“ říká tisková mluvčí společnosti T-Mobile Martina Kemrová a dodává: „Detailní přehled o využívanosti tohoto benefitu nemáme, ale k těm nejoblíbenějším asi nepatří.“

Také česká pobočka Microsoftu nabízí kromě firemních, často povinných školení svým zaměstnancům příspěvek například na jazykové kurzy, které si sami vyberou.

Na otázku, o jak oblíbenou nabídku jde, odpovídá tisková mluvčí firmy Markéta Kuklová: „Naši zaměstnanci vědí, že pokud chtějí být úspěšní, tak na sobě musí pracovat. Najdou se i tací, kteří aktivně přicházejí s nápady na další kurzy, anebo se dokonce ujmou jejich přípravy. To je asi nejlepší důkaz toho, jaký důraz naši lidé na vzdělávání dávají.“

Místo dovolené

Složitější situace panuje v nemocnicích, a to především mezi zdravotními sestrami. Nedostatek zdravotnického personálu i peněz ve zdravotnictví znamenají, že zdravotnickým zařízením se jednak nechce sestry na semináře a konference příliš uvolňovat, za druhé jim často vzdělávání ani dopravu neproplácejí.

Ostatně zákon jim nic takového neukládá, zatímco sestrám a střednímu zdravotnickému personálu celkově průběžné vzdělávání ano. Výsledkem je, že sestry si na povinné rozšiřování kvalifikace berou často dovolenou a ještě si školení, které mimochodem stojí i tisíc korun za jeden seminář, platí ze svého.

Ne všude je situace tak nepříznivá. Například ve Fakultní nemocnici Motol navštěvují zdravotní sestry většinu seminářů a školení na náklady zaměstnavatele.

Nemocnice Motol hradí sestrám také studium zdravotnických oborů na vyšších odborných a vysokých školách. V takovém případě však musí motolské zdravotní sestry podepsat kvalifikační dohodu s podmínkou, že po ukončení studia budou v nemocnici pracovat tolik let, kolik let studovaly.

Pracovní úpis firmě, která zaplatí vzdělání, není mimochodem žádná novinka ani nic výjimečného. Za minulého režimu na tomhle principu fungovala například učiliště. Ta totiž tehdy patřila konkrétním průmyslovým podnikům a ty si tak učně – budoucí dělníky – smluvně zavazovaly na určitý počet let.

V současné době na podobném principu fungují například některé dopravní podniky. Když zaplatí čtyřicet nebo i šedesát tisíc korun za povinný kurz pro řidiče k získání takzvaného profesního průkazu, chtějí za své peníze alespoň po určitý přesně vymezený čas jistotu, že jim „drahý“ pracovník neuteče.

V Dopravním podniku Hradec Králové tak musí vyškolený řidič zůstat dva roky, v ČSAD České Budějovice dokonce tři.

Velký byznys

Firemní vzdělávání je velkým tématem i pro Evropskou unii. Pro období 2007–2013 schválil Evropský parlament dokonce Akční program v oblasti celoživotního vzdělávání. Cílem programu je podporovat zvyšování kvality celoživotního učení. EU vyčlenila na jednotlivé vzdělávací programy rozpočet ve výši 6,97 miliardy eur. Z firemních vzdělávacích kurzů a seminářů se tak stává zároveň velký byznys.

„Z pětadevadesáti procent tvoří naši klientelu firmy a státní správa,“ říká marketingový manažer agentury Gopas Luboš Žáček. Gopas je přitom hlavním hráčem na poli počítačových a IT kurzů v České republice. Podle Žáčkových slov poptávka po vzdělávání zaměstnanců rok od roku roste. „Firmy si uvědomují, že se jim tato investice několika násobně vrátí,“ domnívá se zástupce Gopasu.

Radka Lišková z jazykové vzdělávací agentury London Institute naopak připouští, že očekávání ekonomické recese objednávání nových kurzů v posledním měsíci zpomalilo: „Firmy zřejmě vyčkávají, jak se situace vyvine.“

Jak si vybrat

Vzdělávacích agentur je v současnosti na českém trhu nepřeberné množství. Podle jednatele společnosti Human´s Development Petra Pavlíka se situace změnila především po vstupu EU do financování kurzů: „Opravdu dnes školí kdekdo.“

Podle jeho zkušeností se lze na trhu orientovat podle referencí, ale především podle osobnosti lektora. Výběr jen podle ceny může být zavádějící. Jeden den školení se dá dnes pořídit za dvacet, ale také za osmdesát tisíc korun, ale solidní průměr se podle Pavlíka pohybuje mezi pětatřiceti až čtyřiceti tisíci korunami.

„Za tyto peníze mohu dodat kvalitního lektora, kvalitní školicí materiály, slušné zázemí. Nižší ceny jsou na hranici rentability,“ říká jednatel.

Autor: Martina Šrámková

28.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Trumpovi právníci brání přepočítávání hlasů ve třech státech USA

Washington - Právníci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zablokovat ruční přepočítání hlasů ve státech Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Oznámil to dnes americký server Politico. K novému sčítání hlasů vyzvala neúspěšná prezidentská kandidátka Zelených Jill Steinová, žádost podpořila několikamilionovou kaucí.

Nádražka kvůli EET končí. Další bojují

Praha /FOTOGALERIE/ - Oblíbený podnik v Bubenči kvůli elektronické evidenci tržeb zavřel. Ostatní tradiční nádražky s administrativní zátěží zápasí.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies