VYBERTE SI REGION

Workoholik není dobrý pracovník

Deprese, alkoholismus, rozpadlé rodinné vazby. To vše s sebou může přinést diagnóza workoholismus. Pokud jste práci povýšili nad všechno ostatní včetně rodiny, možná je nejvyšší čas udělat krok zpátky.

30.7.2008
SDÍLEJ:

Workoholici nejsou výkonní pracovníci, ale nemocní lidé.Foto: Isifa

Baví vás práce natolik, že v ní trávíte několikrát týdně i šestnáct hodin? Nikdo jiný by si s úkoly tak dobře neporadil jako vy? Rozpadá se vám soukromý život, protože nikdo už nechce poslouchat donekonečna o všech těch zajímavých případech? Nebo jste dokonce partnera už týdny neviděli, protože když přijdete každý den v noci z práce domů, on už dávno spí, případně si sbalil kufry a definitivně odešel? V tom případě diagnóza „workholik“ sedí právě na vás.

Od workoholismu je karoši

Workoholismus je dnes už v mnoha zemích na seznamu nemocí hned vedle alkoholismu, gamblerství nebo drogové závislosti. Nejvíc zkušeností s ním mají zřejmě v Japonsku. Tam už má na svém kontě dokonce tisíce obětí a smrt z přepracování v zemi vycházejícího slunce dostala i svůj oficiální název: karoši.

Rizikovou skupinou z hlediska workoholismu jsou mladí muži. Známe je všichni: notebook všude s sebou, silné auto a hypoteka na nový byt, ženou se bez ohlížení k vyšším a vyšším metám na manažerském žebříčku.

Nejvíce však chorobná závislost na práci ohrožuje podnikatele. „Leží na nich velká odpovědnost, nevydělávají si pravidelně a hlavně nemají stálou pracovní dobu. Práce se tak snadno stane neohraničenou. Člověk zkrátka neví, kdy přestat,“ vysvětluje souvislost mezi nemocí a podnikáním doktorka Markéta Gita Pekárková, odbornice na léčbu závislostí.

Abstinenční příznaky

Co má workoholismus společného se svým starším, podstatně známějším bratrem – alkoholismem? Například fakt, že si ani jednu z těchto závislostí nechce postižený dlouho připustit.

„Jsem hodně vytížený, firma na mně stojí, až bude vše v pořádku, klidně si tu dovolenou vezmu…“ Jenomže žádné „až“ se konat nebude, vždy se najde další úkol, další nutné přesčasy, další povinnosti důležitější než vlastní zdraví. Dalším shodným momentem jsou abstinenční příznaky. Když pošlete workoholika na tři týdny k moři, možná se vydrží tvářit spokojeně první tři dny. Stejně mu ale hlavou jedou grafy a cifry z podniku, velmi brzo vytáhne notebook a místo šumění moře bude vydávat instrukce do mobilního telefonu.

S workoholismem bývá obecně spojována profesní úspěšnost. A v jeho počátečním stadiu to může i platit. Člověk, který pracuje ze všech sil na správných úkolech, může dosahovat úspěchů, alespoň dokud mu síly stačí. „To, že je někdo workoholik a vyhovuje mu maximální pracovní vytížení, ještě neznamená, že jde automaticky o výkonného, dobrého pracovníka. V jeho závislosti na práci mu totiž vyhovuje vytíženost i mnoha zbytečnými úkoly, jen aby prostě pracoval a měl z toho dobrý pocit,“ podotýká psycholog Vladimír Täubner.

Ani zaměstnavatel by nad workholikem neměl jásat. Samozřejmě pro něj tato diagnóza podřízeného skýtá určité výhody, například práci přes čas takový člověk neodmítne. „To, že je někdo workoholik a vyhovuje mu maximální pracovní vytížení, však ještě neznamená, že jde automaticky o dobrého pracovníka,“ varuje psycholog Täubner. V jeho závislosti na práci mu totiž vyhovuje vytíženost i mnoha zbytečnými úkoly, jen aby prostě pracoval. Navíc jde často o individualistu neschopného týmové práce.

Pozor na deprese

Posedlost prací sebou přitom nese i nejrůznější zdravotní rizika. Kvůli neustálému stresu u workoholiků často propukají deprese, úzkostné stavy nebo poruchy spánku. Přepracovaný člověk nemá chuť věnovat se svým zájmům, není schopen si odpočinout. Tento stav se může prohloubit až do té míry, že se dá hovořit o syndromu vyhoření. Jde o stav, při kterém člověk nevidí smysl své práce a často ani života. To může zapříčinit rozvoj depresí, v nejtěžších případech se sebevražednými sklony.

Workoholici trpí také neurotickými potížemi. Nejčastěji jde o rychlé výkyvy nálad, střídá se podráždění s pocitem úplného vyčerpání. Nezřídka se k tomu připojují úzkostné stavy. S neurózami obvykle souvisí zhoršení mezilidských vztahů. Přepracovaní lidé jsou často podráždění a vyvolávají konflikty.
Mnozí trpí vysokým krevním tlakem nebo cévním onemocněním. Výjimkou nejsou bolesti zad a poruchy imunity, tedy i častější infekce. Poruchy příjmu potravy a problémy se zažíváním na sebe nenechají dlouho čekat. Mnoho workoholiků se také dostává do problémů s alkoholem, když se pokusí jednoho ďábla zahnat druhým.

Ten, kdo varovné příznaky přehlíží, riskuje úplné zhroucení. Pokud člověk nakonec zkolabuje, musí počítat s podstatně delším léčením, a to už se bez léků většinou neobejde. Vždy se doporučuje změna životního stylu. To znamená především volné víkendy a pěstování koníčků. A také každoroční souvislou dovolenou.

Autor: Martina Šrámková

30.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

děti na základní škole
14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Europoslanec Pavel Telička.
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies