VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ženy se do nejvyšších funkcí neženou

Platy žen jsou ve srovnání s muži stále o čtvrtinu nižší. V případě vedoucích míst rozdíl ve mzdách ještě strmě stoupá. Lze však všechno svádět na diskriminaci?

23.7.2008
SDÍLEJ:

Pokud se žena na vedoucí pozici přece jen vyšvihne, ocitne se rázem pod drobnohledem kolegů.Foto: Isifa

Dynamická společnost XY přijme na místo accoutn managera mladého, flexibilního muže. Na inzerát takového znění už pravděpodobně nenarazíte, zadavatelská firma by se okamžitě dostala do rozporu se zákonem.

Požadavek rovného zacházení je totiž součástí českého zákoníku práce už od roku 2000. V mnoha případech je však inzerát myšlen právě takto a firma tento náhled také uplatní při přijímání zaměstnance.

Především na mladou ženu okolo třicítky se mnozí personalisté dívají už předem s nedůvěrou: co když firma investuje prostředky a čas do jejího zaškolení a ona krátce poté odejde na mateřskou dovolenou?

O rovném postavení mužů a žen na trhu práce se tak dodnes mluvit nedá. Nejmarkantnější ukázkou rozdílů jsou platy: ty jsou podle údajů Českého statistického úřadu jsou u žen dodnes asi o čtvrtinu nižší než v případě mužů. Ženy na vedoucích místech berou dokonce jen zhruba polovinu. Jenže lze z toho vyčíst, nakolik je trh práce k ženám nespravedlivý?

„V médiích se často rozdíl mezi průměrnými platy mužů a žen považuje za míru diskriminace, což tak není a ani být nemůže,“ podotkl před časem pro média ředitel odboru statistiky trhu práce (Český statistický úřad) Dalibor Holý. Podle jeho slov jde především o posty, na kterých zaměstnanci pracují.

Učitelky a zdravotnice

Roli hrají samozřejmě i obory, ve kterých ženy pracují. Za typicky „ženský“ obor je považováno školství (73 procetn žen), většinu středního zdravotnického personálu tvoří rovněž ženy, také veřejná správa je považována za „ženskou“ profesi. Ani jeden z těchto oborů přitom nepatří mezi nejlukrativnější.

V bankách a pojišťovnách, které jsou známé vysokým průměrným platem, tvoří sice většinu zaměstnanců rovněž ženy, vesměs se však jedná o nižší úřednická místa.

Je pravda, že výše platu se odvíjí od konkrétního místa, které pracovník či pracovnice zastává. Není ale pes zakopán právě zde? Ženy mnohem méně obsazují nejvyšší posty a nejlépe placené manažerské pozice. Tím se však kruhem vracíme k původnímu problému: proč se na vedoucí posty vyšvihne více mužů než žen?

„Nabízí se otázka, zda ženy o tyto posty usilují stejně jako muži. Důvodem nedostatku žen ve vedení nemusí být jen nechuť zaměstnavatelů přijímat ženy, ale i samodiskriminace žen,“ upozornil ředitel Holý. Jednoduše řečeno: ženy se zkrátka do vedení příliš nehrnou.

Ve společnosti totiž ve velké míře dodnes platí tradiční pohled na role mužů a žen. Pokud usiluje o vyšší postavení v práci muž, mluví se o jeho zdravé ctižádosti a ve vztahu k rodině o snaze o její lepší zabezpečení. Když se ale na čelní místo ve firmě probojuje žena, musí počítat s nařčením z kariérismu, sobectví a upřednostňování svých vlastních zájmů na úkor dětí, případně manžela.

Druhá směna

Pokud se žena přesto na vedoucí pozici vyšvihne, ocitne se rázem pod drobnohledem, který ji bude neustále sledovat. Musí zkrátka pracovat často dvakrát víc, aby si získala uznání a mohla být považována za stejně dobrou jako její mužští kolegové.

Navíc: pokud čtete rozhovor s úspěšnou manažerkou, dříve nebo později padne otázka na skloubení její práce s rodinou. „Jak zvládáte při takové funkci pečovat o své děti?“ zeptá se téměř každý redaktor. Muže ředitele průmyslového gigantu nebo vedoucího představitele nadnárodní banky se tak ale neptá nikdo.

Vraťme se ještě k otázce platů. Bankovní analytička Markéta Šichtařová soudí, že i ve výši platů hraje roli nabídka a poptávka: „Pokud žena nepracuje dvanáct hodin jako muž, protože se musí starat o dítě, jen stěží může pobírat stejný plat. Firmy nebudou ženám platy srovnávat jen proto, že je to spojováno s diskriminací – platí jim za odvedenou práci.“

Zůstávají přesčas

Faktem je, že muži zůstávají v práci velmi často „přesčas“. Otázkou je, zda vždy odvedou i o tolik více práce. Mnohá žena, kterou čeká doma takzvaná druhá směna, si možná dokáže jen účelněji zorganizovat čas.

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že největší rozdíly mezi platy mužů a žen na manažerských místech jsou n postech ředitelů a prezidentů velkých podniků. Průměrný plat mužů na těchto pozicích je téměř sto deset tisíc korun. Žena postavená do čela firmy dostává v průměru jen necelých dvaačtyřicet tisíc.

„Ženy na rozdíl od mužů chtějí skloubit práci a rodinu, a to jim znemožňuje přijmout zaměstnání, které vyžaduje čtrnáct nebo šestnáct hodin denně. Proto samy vyhledávají spíše střední a nižší manažerské posty, čemuž odpovídá i finanční ohodnocení,“ řekla analytička Next Finance Markéta Šichtařová.

Autor: Martina Šrámková

23.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miloš Zeman
40 7

Chováš se jako svině, vzkázal Zeman Sobotkovi

Šeberák.
26

Teplý víkend je tu. Přírodní koupaliště v Česku mají většinou čistou vodu

AKTUALIZUJEME

Hasiči měli kvůli bouřce 800 výjezdů, lidé jsou bez proudu

V noci na pátek se nad Českem přehnala silná bouřka. Na mnoha místech v jižních a severních Čechách zůstala řada domácnosti bez proudu. Zatím nejsou hlášena žádná zranění.

Konec televize Al Džazíra a podpory IS, žádají arabské země po Kataru

Čtyři arabské státy bojkotující Katar kvůli údajné podpoře terorismu poslaly Dauhá seznam třinácti požadavků, včetně uzavření televize Al Džazíra a omezení vazeb na jejich regionálního protivníka Írán.

Bradáčová: V Rathově kauze soud nemusí znovu provádět důkazy

V korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha nebude středočeský krajský soud muset opakovat žádné důkazy, a to ani odposlechy. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová to dnes uvedla v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu. O přípustnosti odposlechů jako důkazů rozhodl počátkem června Nejvyšší soud.

Trump se brání: Tajné nahrávky rozhovorů s Comeym jsem nepořídil

Není den, aby nebylo slyšet o novém americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Tentokrát se vyjádřil k ostře sledované kauze, kdy se měl pokusit ovlivnit vyšetřování možného zásahu Ruska do volební kampaně. A to především odvoláním šéfa FBI Jamese Comeyho, jehož rozhovory měl tajně nahrávat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies