VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ženy se do nejvyšších funkcí neženou

Platy žen jsou ve srovnání s muži stále o čtvrtinu nižší. V případě vedoucích míst rozdíl ve mzdách ještě strmě stoupá. Lze však všechno svádět na diskriminaci?

23.7.2008
SDÍLEJ:

Pokud se žena na vedoucí pozici přece jen vyšvihne, ocitne se rázem pod drobnohledem kolegů.Foto: Isifa

Dynamická společnost XY přijme na místo accoutn managera mladého, flexibilního muže. Na inzerát takového znění už pravděpodobně nenarazíte, zadavatelská firma by se okamžitě dostala do rozporu se zákonem.

Požadavek rovného zacházení je totiž součástí českého zákoníku práce už od roku 2000. V mnoha případech je však inzerát myšlen právě takto a firma tento náhled také uplatní při přijímání zaměstnance.

Především na mladou ženu okolo třicítky se mnozí personalisté dívají už předem s nedůvěrou: co když firma investuje prostředky a čas do jejího zaškolení a ona krátce poté odejde na mateřskou dovolenou?

O rovném postavení mužů a žen na trhu práce se tak dodnes mluvit nedá. Nejmarkantnější ukázkou rozdílů jsou platy: ty jsou podle údajů Českého statistického úřadu jsou u žen dodnes asi o čtvrtinu nižší než v případě mužů. Ženy na vedoucích místech berou dokonce jen zhruba polovinu. Jenže lze z toho vyčíst, nakolik je trh práce k ženám nespravedlivý?

„V médiích se často rozdíl mezi průměrnými platy mužů a žen považuje za míru diskriminace, což tak není a ani být nemůže,“ podotkl před časem pro média ředitel odboru statistiky trhu práce (Český statistický úřad) Dalibor Holý. Podle jeho slov jde především o posty, na kterých zaměstnanci pracují.

Učitelky a zdravotnice

Roli hrají samozřejmě i obory, ve kterých ženy pracují. Za typicky „ženský“ obor je považováno školství (73 procetn žen), většinu středního zdravotnického personálu tvoří rovněž ženy, také veřejná správa je považována za „ženskou“ profesi. Ani jeden z těchto oborů přitom nepatří mezi nejlukrativnější.

V bankách a pojišťovnách, které jsou známé vysokým průměrným platem, tvoří sice většinu zaměstnanců rovněž ženy, vesměs se však jedná o nižší úřednická místa.

Je pravda, že výše platu se odvíjí od konkrétního místa, které pracovník či pracovnice zastává. Není ale pes zakopán právě zde? Ženy mnohem méně obsazují nejvyšší posty a nejlépe placené manažerské pozice. Tím se však kruhem vracíme k původnímu problému: proč se na vedoucí posty vyšvihne více mužů než žen?

„Nabízí se otázka, zda ženy o tyto posty usilují stejně jako muži. Důvodem nedostatku žen ve vedení nemusí být jen nechuť zaměstnavatelů přijímat ženy, ale i samodiskriminace žen,“ upozornil ředitel Holý. Jednoduše řečeno: ženy se zkrátka do vedení příliš nehrnou.

Ve společnosti totiž ve velké míře dodnes platí tradiční pohled na role mužů a žen. Pokud usiluje o vyšší postavení v práci muž, mluví se o jeho zdravé ctižádosti a ve vztahu k rodině o snaze o její lepší zabezpečení. Když se ale na čelní místo ve firmě probojuje žena, musí počítat s nařčením z kariérismu, sobectví a upřednostňování svých vlastních zájmů na úkor dětí, případně manžela.

Druhá směna

Pokud se žena přesto na vedoucí pozici vyšvihne, ocitne se rázem pod drobnohledem, který ji bude neustále sledovat. Musí zkrátka pracovat často dvakrát víc, aby si získala uznání a mohla být považována za stejně dobrou jako její mužští kolegové.

Navíc: pokud čtete rozhovor s úspěšnou manažerkou, dříve nebo později padne otázka na skloubení její práce s rodinou. „Jak zvládáte při takové funkci pečovat o své děti?“ zeptá se téměř každý redaktor. Muže ředitele průmyslového gigantu nebo vedoucího představitele nadnárodní banky se tak ale neptá nikdo.

Vraťme se ještě k otázce platů. Bankovní analytička Markéta Šichtařová soudí, že i ve výši platů hraje roli nabídka a poptávka: „Pokud žena nepracuje dvanáct hodin jako muž, protože se musí starat o dítě, jen stěží může pobírat stejný plat. Firmy nebudou ženám platy srovnávat jen proto, že je to spojováno s diskriminací – platí jim za odvedenou práci.“

Zůstávají přesčas

Faktem je, že muži zůstávají v práci velmi často „přesčas“. Otázkou je, zda vždy odvedou i o tolik více práce. Mnohá žena, kterou čeká doma takzvaná druhá směna, si možná dokáže jen účelněji zorganizovat čas.

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že největší rozdíly mezi platy mužů a žen na manažerských místech jsou n postech ředitelů a prezidentů velkých podniků. Průměrný plat mužů na těchto pozicích je téměř sto deset tisíc korun. Žena postavená do čela firmy dostává v průměru jen necelých dvaačtyřicet tisíc.

„Ženy na rozdíl od mužů chtějí skloubit práci a rodinu, a to jim znemožňuje přijmout zaměstnání, které vyžaduje čtrnáct nebo šestnáct hodin denně. Proto samy vyhledávají spíše střední a nižší manažerské posty, čemuž odpovídá i finanční ohodnocení,“ řekla analytička Next Finance Markéta Šichtařová.

Autor: Martina Šrámková

23.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z areálu muniční továrny v Boříně se ozývají exploze. Hasiči se z místa museli stáhnout.
SLEDUJEME ON-LINE
14 18

Výbuch v Poličce: 19 zraněných. Policie chystá evakuaci okolí

Tramvaj přejela mladého muže u brněnského Ústředního hřbitova.
AKTUALIZOVÁNO
4

Tramvaj přejela muže ležícího na kolejích. Amputovala mu obě nohy

Spoření na penzi. Vydělává, ale slabá koruna ho sráží

Penzijní fondy si pochvalují, že spoření na penzi táhne více než v nedávné minulosti. Na přilepšení k důchodu dokonce svým dětem začínají šetřit i někteří rodiče.

EUC koupila od Homolky firmu poskytující nadstandardní péči

Praha - Skupina EUC (dříve Euroclinicum), která v Česku provozuje mimo jiné síť poliklinik a laboratoři, koupila za 50,5 milionu korun firmu Homolka Premium Care, která se specializuje na poskytování nadstandardní individuální zdravotní péče. Prodej akcií firmy je součástí likvidace společnosti Holte, která je dceřinou společností Nemocnice Na Homolce. Ve čtvrtek o tom informovala mluvčí nemocnice Martina Dostálová.

Praha zaplatí na 22 školách výuku češtiny jako cizího jazyka

Praha - Hlavní město zaplatí ve 22 základních školách výuku češtiny pro děti, pro které není mateřským jazykem. Dvě vyučovací hodiny jednou týdně město vyjdou za celý rok zhruba na 620 tisíc korun. Přidělení peněz ve čtvrtek schválili pražští zastupitelé.

Zlikviduje KLDR svého velvyslance v Česku? Prý je na řadě

Paranoidní severokorejský režim v čele s Kim Čong-unem by mohl zlikvidovat svého velvyslance v Česku Kim Pchjong-ila, který patří k členům vládnoucí dynastie. Tvrdí to zahraniční experti na KLDR, podle nichž je ambasador pro režim hrozbou, stejně jako nedávno zavražděný bratr diktátora Kim Čong-una.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies