VYBERTE SI REGION

Vánoční dárky nosí různé bytosti. Děda, miminko, skřítek i čarodějka

Ač jsou Vánoce svátkem společným pro křesťany celého světa, jejich podoba se v každé zemi hodně liší. Ježíška, který naděluje dárky v Česku, by italské děti klidně odehnaly od domu, protože vyhlížejí štědrou čarodějnici Befanu.

22.12.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Isifa

A malí Argentinci zase dbají na to, aby si nerozhněvali Magi, která za nimi přijíždí s dárky na koni. Jedno ale mají Vánoce společné všude – děti se jich nemohou dočkat, ať už jim dárky přináší kdokoli.

Asi nejvytíženější ze všech štědrých pánů a skřítků Vánoc je Santa Claus. Přátelský děda musí na nebeských saních tažených soby v noci z 24. na 25. prosince nadělit dárky do punčoch přichystaných za oknem nebo na krbové římse dětem ze čtyř kontinentů.

Zapotí se o to více, že v tlustém červeném kabátu lemovaném bílým plyšem musí dovézt nadílku i do Afriky a Austrálie, kde v prosinci vrcholí léto. Na teplé počasí přitom není Santa Claus zvyklý. Po celý zbytek roku bydlí poblíž severního pólu v domečku s paní Santa Clausovou a se skřítky. Tam mu také děti posílají vánoční přání. Adresa je:

Santa Claus,
vesnice Arktický kruh,
969 30, Finsko.

Navzdory finskému pobytu Santa Clause dětem ve Finsku nosí dárky velký Ukko. Podobou ale nezapře blízký příbuzenský vztah se Santou. Příchodu Ukka s typickou vysokou červenou čepicí ovšem děti vyčkávají i s obavami. Zatímco hodným dětem nadělí za pomoci skřítků dárky, ty zlobivé odnese do ledového království.

V doprovodu skřítků, trpaslíků a vánočního kozla obchází děti v sousedním Švédsku zase dobrosrdečný děda Jultomten. V Norsku a Dánsku přinášejí dárky sami skřítci. Ten norský se jmenuje Missen a svou štědrovečerní návštěvu dětí má povinnou.

Roznášení dárků je trestem za to, že v Betlémě při narození Ježíška odmítl věnovat byť jen chlup na jeho přikrývku. S příchodem dánského skřítka Julenissena zase z obchodů zmizí tuny vánočního papíru, protože v Dánsku je zvykem balit dárky do několika vrstev papíru nebo mnoha krabic. Dárek přitom musí být důkladně promyšlený a má být pro obdarovaného velkým překvapením.

V Japonsku chybí duch Vánoc

Dánský skřítek Julenissen tak může tiše závidět Santa Clausovi, když ten naděluje dětem v Japonsku. S výběrem dárků pro malé Japonce totiž nemá žádný problém.

„Na Boží hod ráno nacházejí děti vysněnou elektroniku od Santa Clause,“ přibližuje japonské zvyky Milan Hubáček, který v zemi vycházejícího slunce žije se svou rodinou. Jak podotýká, Vánoce v podání Japonců postrádají duchovní rozměr. „Vánoce byly do Japonska importovány ze západní polokoule. Bohužel sem jako tsunami dorazila jen jejich obchodní část, spirituální podstata svátků zůstává drtivé většině Japonců utajena,“ popisuje.

A tak doma se svými dětmi udržují české, ladovské Vánoce. „ Když se na Štědrý den všichni začínáme za stmívání doma scházet, dochází u nás k takřka kafkovské proměně – europeizaci, kterou spouští prskání rozpáleného oleje v pánvi a zvuk koled, linoucí se z přehrávače. No a pak už všechno probíhá tak, jako u vás doma. S tím rozdílem, že šíleně pyšné princezny se zlatou hvězdou na čele musíme na obrazovku uvádět ručně,“ přibližuje Štědrý den v Japonsku Milan Hubáček.

Od křesťanského svátku ke komerci se posunuly Vánoce i na africkém kontinentu. Vánoční svátky připomínají křesťanské Africe všudypřítomný Santa Claus a Tři králové.

V převážně křesťanské rovníkové Guineji si děti musejí počkat na dárky až na Tři krále. V Keni se vánoční svátky udržují také, i když se jen12 procent obyvatel této africké země hlásí ke křesťanství. Důvodem není ani tak úcta ke křesťanským tradicím, ale peníze. Vánoce jsou zde totiž svátky hlavně pro turisty.

Nicméně v mnoha afrických rodinách si rozsvěcují umělé vánoční stromečky, ozdobené sněhem z vaty. Sníh z vaty na vánočním stromečku znají dobře také děti z jihoamerického kontinentu, kde v době Vánoc panují vesměs letní teploty.

Dobře se tomu přizpůsobili v Brazílii, kde vedle sebe žijí potomci Evropanů, černochů, Japonců a indiánů. Během vánočních svátků stihnou Brazilci oslavit jak Ježíška, tak černošského boha plodnosti Oxala.

Velmi důkladně a vážně berou Vánoce také Chilané. Nehledě na teploty, které například v těchto dnech v Santiagu de Chile dosahují třiceti stupňů, rozváží dárky na saních tažených soby Vánoční stařec, chilská obdoba Santa Clause, a to včetně zimního kabátu.

„Vysoké teploty prosince vedou ke kuriozitě, protože chilské vánoční stromy vypadají jako ty ze severní Evropy. Jsou plné vaty napodobující sníh. Ještě donedávna měli Chilané na Vánoce skutečnou borovici, ale v posledních letech kvůli stoupajícímu ekologickému uvědomění se s touto zvyklostí končí,“ popisuje blížící se chilské Vánoce Ivan Witker.

Chilské děti podobně jako ty v Česku nemusejí čekat na dárky až na Boží hod. Vánoční stařec přichází večer na Štědrý den. „V chudých čtvrtích pak jsou vidět na ulici kluci a děvčata, kteří si hrají až do dvou tří hodin do rána,“ přibližuje Vánoce v Santiagu de Chile Ivan Witker.

V sousední Argentině dávají děti za dveře seno a vodu. Občerstvení je určeno pro koně vánoční Magi, která jim přiváží dárky.Ženu pod stromečkem vyčkávají také malí Italové. Milá, i když prý trochu ošklivá čarodějnice se jmenuje Befana a létá na koštěti. Je to zřejmě pomalejší dopravní prostředek než saně nebo kůň, protože Befana naděluje dárky v několika dnech. Někde to stihne na Štědrý den, jinde musejí děti počkat až na Boží hod a třeba na sicilské ratolesti přijde řada až na Tři krále.

Až na svátek Kašpara, Melichara a Baltazara se dočkají vánočních dárků také děti ve Španělsku. Do dřeváků jim je přináší Mikuláš. Řekové dostávají drobné dárky také později, 1. ledna.

Francouzům nosí dárky komínem pod tradiční jedličku Otec Vánoc (Papa Noël), který poslední dobou jakoby z oka vypadl Santa Clausovi. V Británii rozbalují děti dárky 25. prosince ráno. Přináší jim je v noci Santa Claus a dává je do připravených červených punčoch.

Německé děti na Štědrý den vyčkávají Christkinda neboli Ježíška, ale zejména v severních oblastech obchází domovy tradiční Weihnachtsman, pán se zrzavými vousy i vlasy oblečený v dlouhém plášti. Obrovského panáka plného dárku nacházejí za dveřmi svých pokojíků děti ve Švýcarsku. Jsou to dárky od Monsieur Chalandého.

Na dědu Mráze zase věří děti především v pravoslavném Rusku a okolních zemích. I když v postsovětských republikách mívá jiná jména jako třeba Kaledu Senis v Litvě. Děda Mráz, oblečený v kožichu, beranici a s válenkami na nohou, cestuje buď sám nebo v doprovodu Sněhurky. Dárky převáží na saních s koňským trojspřežím ve veliké truhle a naděluje je až 6. ledna.

Děda Mráz je ze všech vánočních postav nejstarší. Jeho historie sahá až do pohanské doby. Už od těch časů je považován za vládce mrazu. Jeho ledová berle, kterou známe z pohádky Mrazík, pokrývá sněhem lesy a zamrzá řeky. Rusové si ho předcházejí. V ruském Ustjugu ležícím asi tisíc kilometrů severně od Moskvy, kde děda Mráz přebývá, mu postavili dřevěný palác.

Poslední dobou ale dědovi Mrázovi vyrůstá konkurence. Podle průzkumů až 45 procent ruských domácností dává přednost nadílce, kterou známe v Česku. Tedy na dárky, které pod stromeček nosí už 24. prosince Ježíšek.

Autor: Dana Votýpková

22.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies