VYBERTE SI REGION

Dvanáct otázek pro Vlastimila Ježka

Vlastimilu Ježkovi ještě nebylo třicet, když se roku 1993 stal ředitelem Českého rozhlasu. Čtyři roky – až do letošního září – řídil také Národní knihovnu ČR. Absolvent češtiny a historie na Filozofické fakultě UK je ideálním hostem našeho rozhovoru. Jednak je otcem tří dcer, jednak má za sebou i působení v čele týdeníku Moje rodina.

10.11.2008
SDÍLEJ:

Vlastimil JežekFoto: archiv Deníku

Jaká byla vaše nejmilejší dětská knížka a večerníček?

Obrázkový slabikář v první třídě (včetně Emy, co má ráda maso) a Rumcajse, kterého jsem Cipískovi tak trochu záviděl.

Jaké slovo u dnešních teenagerů považujte za „nejhustší“?

Skoro jsem v pokušení odpovědět, že nerozumím otázce. Jaké je „nejhustší“, nevím, ale husté je už to, že slovo může být „husté“.

Vaše největší chyba ve výchově, které jste se dopustil anebo se dopustili jiní na vás?

Co pamatuji, vše se vždycky točí kolem míry dětem poskytované svobody. V teenagerském věku jsem jakékoli její omezování špatně snášel, takže se ji snažím svým dětem poskytovat v míře co největší a tiše doufám, že nedělám chybu. V dnešním svobodném prostoru číhá mnohem více záludností než kdysi na nás.

Šel jste při výběru povolání svou cestou, anebo jste dal na radu rodičů?

Rodiče se mi tehdy do rozhodování příliš nepletli, šel jsem svou cestou pokusů a omylů. Díky nim mám ale dnes poměrně pestré zkušenosti z různých prostředí, kterých se četbou ani studiem nedopracujete.

Za co jste nejvíce vděčný svým dětem?

Mám tři dcery (18 let, 6 roků a 8 měsíců) a všechny po mně evidentně zdědily výraznou sadu vlastností. Nejzajímavější je pozorovat na nich ty mé špatné.

Co je největším nepřítelem dnešního dospívajícího?

Myslím že drogy. Kdo jim propadne, hledá obtížně cestu zpátky.

Kam vedla vaše první cesta po vyučování?

Jak kdy, ale většinou domů na oběd. Vařila mi babička a většina spolužáků, odkázaných na školní jídelnu, mi to docela záviděla.

Jaký byl váš dětský vzor a napodoboval jste ho?

Víte, že si dětské vzory vůbec nejsem schopen vybavit? Pokud mne ale paměť neklame, napodobovat mne nebavilo ani v dětském věku.

Jakými radami vyzbrojíte dítě před prvním mejdanem?

Raději snad žádnými. Až pak si poslechnu, jaký ten první mejdan byl. A budu poctěn (doufám) důvěrou pravdivého vyprávění.

Když už vám před dětmi povolí nervy, co děláte?

Občas zařvu, ale stává se to málokdy. Nervy mám totiž v celkem dobrém stavu.

Jaký máte osvědčený trik na zabavení dětí, když už nevíte, kudy kam?

Nemám takový, nevíte o něčem?

Dnešní děti se už neobejdou bez televize, mobilu, počítače. Bez čeho jste se v jejich věku neobešel vy?

Vedly knihy, potom nedělní rozhlasové pohádky, ale televize už tehdy začínala vábit své oběti – naštěstí skoro nebylo na co koukat a když, tak ve velmi špatné kvalitě černobílé obrazovky.

Lepší bylo zajít do kina, pokud zrovna něco kloudného hráli, a to také nebylo zrovna často. Blažená léta ve filmovém klubu v Klimentské nechávám stranou, ta přišla mnohem později.

Autor: Jitka Stuchlíková

10.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies