VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tři generace v jednom domě: něco za něco

Osamostatnili jste se a žijete se svým partnerem a dětmi ve vlastním bytě nebo domě? Vídáte se s rodiči pouze na návštěvách? Možná časem zjistíte, že společné bydlení by všem přinášelo větší užitek i přes vyšší rizika konfliktů.

10.1.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Isifa

Velká rodina a soužití tří generací může být výhodné i nevýhodné. Vše závisí na nastavení pravidel. Faktem však je, že soužití se seniory v posledních letech mírně přibývá.

Velkých rodin přibývá

„Mezi roky 1991 a 2001 se mírně zvýšil počet velkých rodin, tedy rodin, kde kromě základní jednotky rodiče plus děti žije v domácnosti ještě další člen. A v naprosté většině jde o některého z prarodičů,“ říká demografka z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity doktorka Dana Bartoňová.

Uváděné roky se týkají sčítání lidu, jiné údaje k dispozici nejsou. „Podle našich údajů roste především počet neúplných rodin, které žijí se seniory,“ předesílá Bartoňová. V takovém případě jde většinou o východisko z nouze, matka samoživitelka najde nejsnazší azyl u svých rodičů.

„Ale přibývá i takových domácností, ve kterých žije někdo z prarodičů, případně oba, dohromady s úplnou rodinou svého dítěte,“ dodává Bartoňová.

Podle jejích slov z čísel nelze vyvodit, jaká část soužití je dána oboustranným zájmem a jakou diktuje nutnost. Přitom lze předpokládat, že za ne nepodstatnou částí vícegeneračních rodin stojí neutěšená bytová situace.

Idylická představa minulosti s velkou rodinou s babičkami a dědečky pod jednou střechou mimochodem pokulhává na obě nohy.

Představa, že vícegenerační rodiny měly v tradiční české společnosti předchozích staletí nejvyšší zastoupení, je poněkud zidealizovaná.

Vzhledem k vysoké míře úmrtnosti a menší naději na dlouhý život bylo soužití tří a více generací v podstatě výjimečné.

Situace se změnila až v devatenáctém století ruku v ruce s pokrokem medicíny, upozorňuje ve své seminární práci studentka oboru sociologie Univerzity Karlovy Barbora Staňkovská. Pojďme se proto podívat, jaké výhody vícegenerační rodina poskytuje.

Jedna domácnost levnější než dvě

V první řadě tu stojí ekonomická otázka. Žít v jednom domku nebo velkém bytě a dělit se o všechny náklady na provoz domácnosti vyjde zpravidla levněji. Pořízení bytu je často nad finanční možnosti mladé rodiny.

„Jde také o to, zda se jedná o jednu společnou domácnost nebo o soužití dvou samostatných rodin v jednom bytě nebo domě,“ upozorňuje Bartoňová.

Prví řešení je sice ekonomicky nejvýhodnější, rizika konfliktů však často jakoukoliv výhodu převáží. Společná kuchyň, ve které se střídá v lepším případě matka s dcerou, v tom horším snacha s tchyní, se často stává minovým polem končícím mnohdy až u rozvodového sou­du.

Na druhou stranu ve vícegeneračních rodinách se děti naučí vycházet s nejstaršími členy domácnosti a stanou se ohleduplnější k jejich potřebám, nebo pro ně mohou mít alespoň více pochopení. Kvalita soužití v rodině a způsob, jakým spolu jednotliví členové vycházejí, jsou „tavicím kotlem“, z něhož se rodí první dětské vzorce chování.

V rodině děti postupně přejímají životní role, osvojují si kulturní vzorce, zprvu především tím, že je přejímají od svých nejbližších. Pokud sem patří nejen rodiče, ale i babička s dědečkem, tím lépe.

Navíc babička může nahradit jesle či družinu, postará se o děti v případě nejrůznějších školních prázdnin či volných dnů, kterých je ve škole nepoměrně víc než v zaměstnání rodičů.

„Nejdřív jsem si to vůbec nedokázala představit. Žili jsme s mým mužem a dvěma dětmi spokojeně v krásném bytě a já jsem vůbec netoužila něco na tom měnit,“ říká pětatřicetile­tá Dana.

Jenže když zemřel její otec a matka zůstala v rodinném domku sama, situace se změnila. Stárnoucí žena se o dům nedokázala sama postarat, navíc se přihlásily nemoci. Především těžká artróza. Variantou, která nakonec v rodinných poradách vyhrála, bylo nastěhovat se s celou rodinou k babičce.

„Museli jsme si ale předem rozdělit kompetence. Naštěstí byla moje máti vstřícná. Zřejmě i proto, že její matka s námi kdysi žila až do konce. Dodnes si dobře pamatuji, že kuchyň byla jejím královstvím a maminka začala vařit až po její smrti,“ vzpomíná Dana.

„Ale taky si pamatuji, že po jednom svém výstupu s babičkou mi máma řekla, abych s ní nikdy nechtěla v dospělosti bydlet, že z toho jsou jenom nepříjemnosti,“ směje se.

V domě snáz, v bytě hůř

Další výhodou byla velikost a hlavně dispozice rodinného domu. V sedmdesátime­trovém bytě 3+1 se zkrátka těžko vymezuje nedotknutelné území pro tři spolu žijící generace. Ve dvoupatrovém rodinném domku o šesti místnostech to takový problém není.

Danina rodina tak mimoděk přejala koncept jakéhosi vejminku, který tu především na vesnicích fungoval v devatenáctém a první polovině dvacátého století.

Senioři žili spolu s mladou rodinou na jednom statku, ale ve vlastním prostoru. Pohlídali děti, pomohli s lehčími pracemi a užívali si klidné stáří mezi svými blízkými. Zlatá éra domovů důchodců nastala až za komunismu.

„Tehdy se také nejvíce prosazoval model takzvané nukleární rodiny. Tedy model muž, žena a jejich děti,“ říká demografka Dana Bartoňová.

Především v sedmdesátých letech se bývalý režim snažil systémem novomanželských půjček a výstavbou malých panelových bytů popohnat lidi k co nejčasnějšímu zakládání rodin. O tom, že v panelákových králíkárnách těžko mohla rozumně fungovat vícegenerační rodina, není třeba mluvit.

Rodina, nebo ústav?

Velká rodina může do jisté míry uchránit seniory před ústavní péčí i v případech, kdy se už neobejdou bez pomoci další osoby. V takovém případě může člověk požádat obecní úřad o příspěvek na péči.

Z něj lze platit nejen služby pečovatelské agentury, ale například i syna nebo snachy, kteří se o seniora starají. Částka se podle stupně závislosti pohybuje mezi dvěma až jedenácti tisíci korun.

Samozřejmě nelze tímto způsobem vyřešit každý problém. Stařeček s těžkým Alzheimerem může představovat neřešitelný problém i pro sebeochotnější děti. Doba, po kterou setrvá mezi svými, se tím však minimálně prodlouží.

O čem se mluví

Institut „vejminku“ má zahrnovat i připravovaná novela občanského zákoníku. V principu jde o situace, kdy staří rodiče darují dům rodinám svých dětí, případně ho s nimi spoluužívají.

V případě převodu bytu či domu na příbuzné bude muset smlouva obsahovat pro seniory právo na dožití například formou věcného břemene, případně dodatek o jiném bydlení pro starého člověka, který svoji nemovitost převádí.

Autor: Martina Šrámková

10.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

EET: obchodníci s obuví mají strach ze sankcí a kontrol

Donald Trump
2 4

USA rozšířily možnosti pro deportace migrantů

Co je nepřijatelné? Večerní emaily nebo zdrobněliny v doméně

Lidé často v elektronické komunikaci podceňují pravidla slušného chování. Ať se jedná o emaily, esemesky nebo internetové diskuse. Jak na úřední mail?

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

ODS půjde do sněmovních voleb s podporou Strany soukromníků

Opoziční ODS se dohodla na spolupráci se Stranou soukromníků před letošními volbami do Poslanecké sněmovny. Předseda ODS Petr Fiala o tom informoval poté, co dnes odpoledne spolupráci podpořila výkonná rada strany. Soukromníci by měli obsadit zhruba 40 míst na kandidátkách ODS, a to ve všech krajích. Podle Fialy svazek zabrání tříštění sil na pravicové straně politického spektra a posílí pozici obou stran do voleb.

DOTYK.CZ

Příjmy začínajících vědců jsou pod hranicí chudoby

V České republice je přibližně 25 tisíc doktorandů. Mnozí na začátku studia pomýšlí na vědeckou dráhu. Ve vědě je přitom čím dál víc důležitá mezinárodní spolupráce. Podle slov předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřiny Cidlinské však českým studentům současný systém nedovoluje být na této mezinárodní úrovni zcela konkurenceschopní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies