VYBERTE SI REGION

Naučte děti žít ve světě peněz

Finanční nezávislost je důkazem úspěchu, její hranice je však pro každého jiná. Částečnou nezávislost je dobré nabídnout i dětem, formou kapesného. Kolik a od kdy by vaše dítě mělo disponovat vlastními penězi?

4.10.2008
SDÍLEJ:

Pravidelnost je jednou z důležitých podmínek pro to, aby se dítě naučilo hospodařit.Foto: Deník

Možnost koupit si co chtějí, nezávislost, svobodu rozhodování. To očekávají děti od částky, kterou jim rodiče měsíčně poskytují na útratu. Že se děti naučí hospodařit, znát hodnotu peněz a věcí, šetřit – to jsou dovednosti, o které, přidělením kapesného, usilují rodiče. Tyto dva tábory se však většinou neshodnou na tom, od kolika let a jakou částku by děti měly dostávat.

Ve školce je brzy

Hodnotu peněz si děti podle odborníků začínají uvědomovat od pěti let výše. Tehdy už chápou, že v obchodě nejsou věci zadarmo a ty malé pomačkané papírky je třeba někde vydělat.

„My vždycky s maminkou jdeme k takové skříňce, ona něco naťuká a penízky vypadnou,“ popisuje šestiletá Lenka svůj pohled na bankomat. „Dalo mi docela hodně práce, než sem jí vysvětlila, že ty peníze co dostanu z bankomatu, musím někde odpracovat, že nepadají jen tak jako z kouzelné skříňky,“ směje se její maminka. Lenka už ví, že když je skříňka prázdná, musí maminka pracovat o to usilovněji, aby byly peníze na jídlo i na její hračky.

V takovém věku je však na kapesné ještě brzy. Rozhodovat o svých penězích mohou dobře jen děti, které už umí počítat. Počítání peněz jim také může matematiku zpříjemnit. Je lepší počítat věci konkrétní, než se trápit na abstraktních množinách.

Pokud už vaše dítě chodí do školy a numerické počty zvládne, je ten pravý čas začít alespoň se symbolickým kapesným. Deset korun týdně pro vás není žádná ztráta, ale pro dítě na prvním stupni základní školy může znamenat hodně. Když pomineme finanční stránku věci – že si bez ptaní může koupit, po čem touží – tak pro něj i tak malá částka znamená svobodu. Svobodu rozhodování, možnost šetřit a těšit se na něco.

Podle květnového průzkumu, který provedla redakce Deníku na základních školách, se většině dětí postupně s věkem kapesné navyšuje, což je rozumné vzhledem k potřebám dítěte.

Kolik dávat?

Nejnáročnější bývá najít správnou míru, kolik dítěti dávat, aby to nebylo ani málo ani moc. Částka by měla být úměrná věku dítěte a finanční situaci rodiny.

Nejlepší je držet se běžného standardu rodiny a nenechat se obměkčit argumentem, že ostatní dostávají víc. Dítě si musí zvyknout, že vždy budou lidé, kteří mají víc peněz a není možné se s nimi v tomto ohledu měřit. Naopak na tomto příkladu můžete dítěti ukázat, že nejen peníze jsou v životě důležité a že spokojenost a radost ze života nikomu nezaručí.

Pokud opravdu nemůžete najít správnou částku, je dobré popovídat si s rodiči jeho kamarádů nebo spolužáků, kolik kapesného děti dostávají a co si z kapesného hradí. Dítě by se také mělo částečně podílet snížením kapesného na situacích, kdy se rodina ocitne ve finanční tísni, třeba z důvodu ztráty zaměstnání rodiče. I takové životní situace v životě mohou nastat, a pokud na ně dítě bude připraveno, naučí se s penězi lépe a efektivněji hospodařit.

Na druhou stranu by však dítě nemělo trpět za nezodpovědnost rodičů, kteří například kvůli nadstandardním výdajům překročili rozpočet a nezbývají jim peníze na pravidelné kapesné, se kterým už jejich potomek počítá a zahrnul ho do svého „finančního plánu“.

Pravidelnost a důslednost

Pokud si stanovíte částku, na které se v rodině shodnete (poslední slovo má samozřejmě vždy rodič, ne dítě) měli byste dodržovat její výši i načasování. Kapesné by dítě mělo dostávat v jeden stanovený den a ani to, že peníze utratí dříve a potřebuje zálohu, by vás nemělo obměkčit.

U menších dětí je vhodnější vyplácet kapesné týdně, protože měsíc pro ně může znamenat nepředstavitelně dlouhé období. U dětí na druhém stupni základní školy už je vhodnější dávat kapesné měsíčně, protože dítě se tak lépe naučí, že je dobré si peníze rozvrhnout na delší časový úsek a neutratit je hned první dny.

Pravidelnost je jednou z důležitých podmínek pro to, aby se dítě naučilo hospodařit. Další z nich je důslednost. Stanovená pravidla dodržujte, i když dítě s penězi nevyjde. Učíte ho tak souvislostem mezi příčinami a následky. V práci vám také nedají odměnu nebo zvýšení platu jen proto, že budete moc prosit a hezky se usmívat.

Posledním z pravidel, která by měla být daná předem, je dohoda o tom, co si z kapesného bude dítě hradit. Na tom záleží výše částky, kterou mu poskytnete. Dětem do deseti, případně dvanácti let (podle mentální vyspělosti) je dobré dávat jen takzvané čisté kapesné – to znamená jen tolik, kolik si může utratit, za co chce.

Jinak se vám totiž může stát, že za peníze na obědy si koupí autíčko a kredit do mobilu zaplatí z peněz na měsíční jízdenku. Takové finanční operace se pak těžko napravují a dítě je vlastně vždy vítěz – má obojí. Váš potomek by ale měl vždycky vědět, kolik co stojí, kolik stojí jeho zájmový kroužek, obědy, jízdenka, nové boty a podobně.

Na týden pět set

Na druhém stupni základní školy už si tyto výdaje může hradit sám, naučí se tak peníze si správně rozdělit a také pozná lépe hodnotu věcí. Kapesné by mělo zohledňovat výdaje dítěte a méně už finanční situaci rodičů. Podle oslovených škol není výjimkou, že si děti na školní akce berou několikatisícové částky. „Nejen, že je to zbytečné, ale rodiče by se asi divili, za co jejich děti peníze utrácejí,“ říká Dušan Erbs, učitel druhého stupně na ZŠ Vachkova v Praze. Podle něj zatím v kolektivu žáků na druhém stupni ZŠ peníze rodičů nebo výše kapesného nehraje žádnou velkou roli. Je znát, že děti s vysokými příjmy své kamarády hostí, napájejí litry koly a objednávají místo oběda celé třídě pizzu. Pokud tedy nechcete nevědomky sponzorovat až desítky dětí a navíc chcete, aby vaše ratolest dokázala hospodařit s penězi, nemělo by kapesné přesahovat rozumné meze. Peníze by navíc, bez ohledu na to, kolik jich máte na kontě, neměly být pro dítko samozřejmostí.

„Radíme rodičům, aby dětem dávali na lyžařský kurz kapesné zhruba 500 korun. Většina rodičů to dodržuje, ale měli jsme také žáka, který měl s sebou na lyžařský výcvik 11 tisíc,“ říká Dušan Erbs. Děti přitom podle jeho zkušeností utrácejí především za jídlo a pití, které však mají v rámci pobytu zajištěné. „Už když s sebou dítě dostane tisícovku, tak utrácí za spoustu hloupostí,“ dodává Erbs. Kapesné 500 korun na týden si přitom mnohdy „nenadělí“ ani dospělí.

Rodiče by si měli uvědomit, že pokud ani přibližně nerespektují doporučené částky, nemají děti žádný důvod snažit se ekonomicky uvažovat.

Výsledky průzkumu Deníku

průzkum Deníku byl realizován mezi žáky šesté třídy letos v květnu na ZŠ Vachkova v Praze

  • přestože se liší výše kapesného u jednotlivých dětí, dokáží z něj téměř všichni něco ušetřit
  • polovina dotazovaných se snaží vydělat peníze i jinak než formou kapesného
  • až na výjimky rodiče nehonorují školní výsledky
  • nejčastěji utrácejí za svačiny a sladkosti, poměrně často i za oblečení a sportovní vybavení
  • jen jeden žák dostává pravidelně peníze od svých pěti let. Další tři mají tuto zkušenost od šesti let, respektive od sedmi a osmi let.

Autor: Kateřina Erbsová (Stárková)

4.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies