VYBERTE SI REGION

Šikataka, šikataka

Je to štěstí a současně i senzace, mají-li rodiče dvě děti. A ještě větší, když se jim podaří zplodit párek. Tedy pro upřesnění: holčičku a kluka, jako nám.

23.9.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Nikdy předtím jsem si nepomyslil, jaké mezi nimi mohou být, díky pohlaví, rozdíly. Například Alenka odmalička spinkala, sotva ji maminka nakrmila a uložila do postýlky. Kdežto Martínek se s chutí nabouchl, rozvalil se v peřinkách a začal plakat. Opravuji: řvát.

Zpočátku jsme mysleli, že ho něco trápí, bolí, ruší nebo rozptyluje, takže jsme se mu snažili vytvořit pro spaní ideální podmínky – všechno zbytečné. Společně s ním jsme stejně usínali každý den až k půlnoci.

Jedna z babiček, která k nám přijela na návštěvu, tehdy moudře pravila: „Pláče do roka, nebude potom. “ Jenže našemu Martínkovi šlo už na třetí rok a každý večer řval jako pominutý. Nedalo se nic dělat. Uložili jsme ho do kočárku a za tmy jsem ho pak vozil ulicemi našeho města, než usnul.

Jednou proti mně takhle před půlnocí vyrazil neznámý muž. Také před sebou tlačil kočárek. Když jsme se měli minout, zastavil se, pohlédl na mé fňukající vozidlo a zeptal se: „Máte taky takového vola jako já, co ne a ne usnout?“ Ostýchavě jsem přikývl. Trochu ho to asi povzbudilo, protože zvedl výstražně prst a řekl skoro tajemně: „A víte, co ten náš ke všemu říká, když se ho zeptáme, jak dělá mašinka?“

„Šššš… hůůů?“ pokusil jsem se o správnou odpověď.

Ale i v té noční tmě jsem postřehl jeho záporné zavrtění hlavou. „Ne. Podle něho dělá mašinka: šikataka, šikataka, šikataka. “ – „Na tom snad není nic špatného,“ namítl jsem smiřlivě.

„Není, jo? Jenže kluk, kterej takhle říká mašině, by mohl mít taky tátu Japonce. Křečovitě jsem se zasmál: „To má být legrace?“ – „Ne. Legrace to možná bude příští týden, až si přinesu z nemocnice výsledky testů našich DNA. Dobrou noc, pane naivko,“ rozloučil se ne právě zdvořile se mnou.

Další noci jsme se už spolu nepotkávali. Kdoví, jak jim dopadly ty testy.

S kluky je občas trápení. To holčičky jsou jiné. Jako třeba naše Alenka. Nebyly s ní nikdy žádné problémy. Dokonce ani tehdy, když začala chodit do školy. Jednou, to už chodila do druhé třídy, mi připravila ale příjemné překvapení.

Přišel totiž den, na jaké se těšívám dodnes. Ráno odešla jako obvykle do školy a její maminka jela s Martínkem na nějakou povinnou prohlídku k dětskému lékaři. Zůstal jsem doma sám, ááách, ta pohoda. Mohl jsem se věnovat jen své milované práci.

Ano, mohl, ale pouze do půl deváté. Tehdy jsem zaslechl harašení zámku v našich domovních dveřích. Než jsem vstal od stolu a doběhl do předsíně, svlékala se tam už naše vzorná školačka. „Co tady děláš?“ zvolal jsem na ni vyděšeně. „Vy nemáte školu?“

„Máme, “ utrousila slovíčko Alenka. – „Tak proč tam nejsi?“ – „Naše paní učitelka je nemocná.“ – „A to k vám za ni nikdo nepřišel suplovat?“

Dcerka se na mě podívala a pak pronesla s opovržením: „Jo, přišel. Vlastně přišla. Učitelka z první třídy. No uznej, tati, co ta nás, druháky, může naučit?“

Nepokoušel jsem se jí její názor rozmlouvat. Třeba měla pravdu.

STANISLAV RUDOLF

23.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Akciová burza v Torontu
6

Degiro slibuje neuvěřitelně nízké poplatky, klidně si ale naúčtuje 10 tisíc

Hodný doktor, ale kritický komunální politik Jiří Biolek zpochybnil pověst Aleny Dernerové jako senátorky a kandidátky. „Velmi mě zklamal,“ řekla Dernerová.
6

"Ona selhala!" - "On manipuluje!" Biolek zaútočil na Dernerovou jako Trump

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Aby smrt nebyla tabu. Vyšla kniha "o posledních věcech člověka"

Ondřej Nezbeda, bývalý uznávaný novinář Respektu, se rozhodl radikálně změnit svoji profesi. Stal se pečovatelem domácího hospice Cesta domů. Své zkušenosti z péče o nevyléčitelně nemocné sepsal do knihy Průvodce smrtelníka: o posledních věcech člověka. Nedávno ji spolu s kolegy z hospice představil na besedě v Knihovně Václava Havla. 

Co by měly děti jíst, aby byly zdravé

Praha - Nutriční specialistka Jana Spáčilová radí, jak děti učit správným stravovacím návykům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies