VYBERTE SI REGION

Rozmazlení jedináčci

Patřím také mezi ně. Takže mám občas pocit, že se ostatní na nás dívají tak trochu přezíravě, a navíc jako bychom si to zavinili my sami a schválně jsme se nepostarali aspoň o jednoho sourozence.

22.7.2008
SDÍLEJ:

Foto:

Všechno v našem životě je pochopitelně jinak. Tak třeba právě můj případ jedináčka.

Přiznávám, že se mi moc do tohoto světa nechtělo. Takže mi v porodnici sevřeli hlavičku kleštěmi a vytáhli ven. Ve vlasech, přesně nad spánky, mám dodnes dvě malé jamky.

Maminka však moje narození odnesla hůř. Další děti mít nemohla. Zůstal jsem tedy jedináčkem. Parádně mě to štvalo. V klukovských letech asi nejvíc.

Když nemáte bráchu nebo aspoň ségru, nikdo vám nepřihraje. A to nejen obrazně.

Jako kluci jsme třeba hráli na rybníku hokej. Byl jsem ve vyloženě gólové situaci. Stačilo, abych dostal od Bohouška Devátého z levé strany puk, potom ťuk – a mohli jsme vést jedna nula.

Nevedli jsme! Bohoušek pochopitelně přihrál raději svému milovanému bratříčkovi, i když ten byl obsazen dvěma obránci soupeře. Prostě už tenkrát platilo neomylně heslo: Já na bráchu – brácha na mě.

Vy, kteří máte sourozence, teď jistě namítnete, že jedináčkovství má i své výhody. Připouštím. Rodiče mají o své dítě strach, mazlí se s ním před jeho kamarády, nakupují spoustu dárků, které se líbí pouze jim, jedou s ním ve třech k moři… Podobné věci, obzvlášť v období dospívání, jsou ale pro nás hustý, vole!

To nejhorší je ovšem skutečnost, že si nemáte doma s kým pokecat. Promiňte, nenašel jsem jiné slovo, které by stejně přesně vystihlo situaci, kdy sourozenci zalezou někam do svého pokojíku, a tam se vzájemně svěřují se svými starostmi ve škole a problémy s prvními láskami. Ne, vy, jedináčkové, jste sami – a tak pochopitelně raději mlčíte a v duchu se užíráte, než byste to prozradili svým rodičům a vykoledovali si tak místo chápavého soucítění pěknou slovní naklá〜dačku. A tak to pak jde u vás doma rok od roku stejně.

Řešení přišlo až tehdy, když jsem se oženil a narodily se nám postupně dvě děti. Žasl jsem. Alenka s Martínkem prožívali své dětství docela jinak než kdysi já. Ale díky jim můj jedináčkovský mindrák téměř zmizel. A dokonce jsem v něm objevil už i první výhodu.

Prozradím vám ji.

Jistě mi dáte za pravdu, že i v tom nejideálnějším manželství vznikají drobné i větší konflikty, které končívají hádkou.

Vidíte! A v nich mně, notorickému jedináčkovi, moje žena nikdy neměla možnost vlepit do očí například větu: „Seš stejnej špindíra jako tvoje ségra. Ty budeš za chvíli chodit v jedné košili snad celej měsíc.“

Nebo naopak, abych já jí ostře vytkl: „Bolí tě, Jaruško, zuby? Proč tedy nepoužíváš, podobně jako tvůj starší bratr, zubní pastu SKLEROZADONT, kterou doporučuje 97% zubních lékařů a 98 % zdravotních sester?! Prostě manželská pohoda.

Ale jinak vás všechny prosím: milujte se a množte se! Pokud jste, holky, zdravé, nespokojujte se pouze s jedním potomečkem. (Snad jsem napsal to poslední slovo správně.)

Jo, a nakonec ještě vzkaz pánům doktorům – porodníkům. Když už musíte nezbytně používát při porodu kleště, pracujte opatrně. Věřte, že by to děťátko nemuselo mít třeba jednou v životě snadné.

Mohlo by se totiž stát, že až jednou doroste, začne se svých jedináčkovských mindráků zbavovat tak, že bude psát fejetony na stránky novin.

Dokážete si vůbec představit, kolika lidem tím může takový rozmazlený jedináček ublížit? O kolik drahocenného času je okrade?

No hrůza…!

STANISLAV RUDOLF

autor je spisovatel

22.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Nezvládnutý staford napadl na ulici dalšího psa, skončil v útulku

Olomoucký kraj – Policisté se zabývají případem nebezpečného křížence stafordšírského teriéra, který v Zábřehu napadl několik psů i lidí. Poslední incident se stal zkraje týdne poblíž husitského kostela u areálu bývalých kasáren, kde staford zaútočil na dalšího psa. Toho majitelka právě venčila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies