VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak naučit dítě lyžovat. Bez pláče.

Malým lyžařům to na sjezdovkách jde často lépe než dospělým. Nemají strach zpádu a lyžování berou jako hru. Jak ale poznáte, že už je váš potomek na první obloučky opravdu zralý, jak postupovat při výuce a kdy se vyplatí raději vsadit na lyžařskou školu?

3.2.2008 1
SDÍLEJ:

Fyzicky jsou děti na lyžování připraveny už ve třech letech.Foto: archiv

„Já i manželka jsme dobří lyžaři a na hory jezdíme několikrát do roka. Chtěli bychom ktomu vést i naše malé děti. Jak ale poznáme, že už jsou na lyžování dost zralé, abychom jim ho zbytečně neznechutili?“ ptá se Jindřich Havlíček zHradce Králové.

„Malí lyžaři-začátečníci obvykle nemají strach, že se zraní, takže se učí snadněji než dospělí. Mívají spíše obavy z neznámého. To lze překonat, když dítě správně motivujete,“ říká spolumajitelka lyžařské školy JPK Rokytnice Ing. Ivana Kotašková, dodává však: „Pokud však malé dítě stále pláče a lyžování odmítá, i když dostává odměny a učí se hrou, je lepší ještě rok počkat. “

Fyzicky jsou děti na lyžování připraveny už ve třech letech. Zvykat je na lyže a lyžařskou obuv však lze podle instruktorky Zuzany Machalové již ve dvou letech. „O lyžování jako takovém nemůžeme ještě mluvit. Spíše jde o vytváření pozitivního vztahu, stačí půl hodiny denně, dítě stejně déle nevydrží.“

Ve třech letech už lze svýcvikem opravdu začít, buďte ale opatrní. Dítě nesmíte do ničeho nutit. Podle zkušeností instruktorů nemá většina takto starých dětí ještě zlyžování požitek.

Ideální věk pro první pokusy na sjezdovce je okolo 4 let věku dítěte, kdy už je malý lyžař připraven fyzicky i psychicky. Pro dítě začíná být tento sport opravdu zábava, a učí se proto rychleji. Rozdíly mezi dětmi ale bývají veliké. „Měli jsme vkurzu desetiletého chlapečka, který plakal, a neplatila na něj žádná motivace, zatímco tří a půlletá holčička trávila s chutí na svahu každý den čtyři hodiny,“ vypráví Ivana Kotašková.

Sladkosti a autorita

Alfou a omegou zdaru je dobře dítě motivovat. Na předškoláky platí okamžité odměny. Zásobte se na svah třeba gumovými medvídky (naopak pozor na cucavé bonbony – mohly by dítěti při jízdě zaskočit) a celkově pojímejte výuku na svahu jako hru. Zapojte pohádky, říkanky, písničky nebo i oblíbenou hračku. Na školní děti už platí, že jim za dobrý výkon na svahu něco slíbíte. Sladkou cenu, návštěvu pizzerie nebo kina. Zabírají také diplomy. Puberťáky motivuje především správný příklad. Chtějí se svými schopnostmi vyrovnat tomu, kdo je učí. Rodič či instruktor musí mít na sjezdovce přirozenou autoritu.

Natrénujte dobře zastavení

„Poprvé jsme vzali dcery na lyže, když jim bylo okolo šesti let. Starší se naučila obloučky za půl dne, protože už měla dost síly vnohách. Mladší to trvalo trochu déle,“ vzpomíná tatínek Radek Vaněk. „Když jsme ale jeli za rok znovu, musel jsem vzít mladší dceru opět na lano, než se jí vrátila jistota.“

Používání pomůcek, jako jsou hůlky nebo lano, instruktoři doporučují. „Malé děti mohou používat také tzv. try ski, které umí držet špičky lyží pohromadě,“ dává tip paní Kotašková. Pokud použijete lano, nehodí se klasické do auta, ale ploché, které dítě neškrtí.

Při učení je pak dobré dodržovat tento postup:

Výuku rozdělte do více dní. U předškoláků je ideální šestidenní výcvik, starší děti se mohou naučit sjíždět sjezdovku a vyjet na vleku i za tři dny. Každý den začněte malou rozcvičkou. Nejprve natrénujte chůzi vlyžích na rovině. Pak začněte nacvičovat plužení na velmi mírném svahu a zaměřte se na schopnost dítěte na lyžích zastavit. Dokud to nebude dobře umět, nepouštějte se na příkřejší svahy. Jednotlivé lekce by neměly být dlouhé. Čím je dítě mladší, tím častěji dělejte přestávky.

Sinstruktory bez křiku

Na lyžařský výcvik vašeho potomka vám dobře poslouží české hory. Děti celý den na lyžích ještě nevydrží a permanentku, která vzahraničních střediscích není nic levného, nevyužije naplno ani rodič, který dítě učí. Pro začátek stačí „plácek“ sprovazovým vlekem. „Pak pokračujte sdítětem na malé pomě, která jezdí velmi pomalu. Teprve pak by měly přijít větší kopce a případně lanovka. Dítěti dejte helmu, a aby bylo chráněno před srážkou sjinými lyžaři, jezděte vždy za ním,“ zdůrazňuje ředitelka lyžařské školy JPK Rokytnice.

Pokud nemáte na učení svého potomka dost trpělivosti nebo času, svěřte ho do rukou lyžařských instruktorů. Vědí, jak děti motivovat a jsou vyškolení vmetodice. Především se jim však nestane to, co mnoha rodičům: děti při výcviku nepřetěžují a nepřeceňují jejich schopnosti. Křik a pláč, ke kterému často „domácí výuka“ vede, vám tak nezkazí zážitek ze zimní dovolené.

 

Nejčastější chyby při výuce

Nervozita a netrpělivost

Mnoho rodičů špatně zvládá, když jejich dítěti něco nejde (přestože už to tisíckrát vysvětlili) nebo když opakuje stejné chyby. Začínají zvyšovat hlas a dávat najevo nervozitu. Ta se pak přenáší na dítě a může způsobit, že potomek ztratí o lyžování zájem.

Neodhadnete, co už dítě zvládne

Nikdy nechoďte sdítětem na svah, u kterého váháte, jestli už si sním potomek poradí. Špatná zkušenost se sjezdovkou, na kterou ještě dítě nebylo lyžařsky připraveno, vněm může zbytečně vypěstovat strach a nedůvěru ve vlastní schopnosti. Věřit přestane i vám.

Při výuce dítě přetěžujete

Zatímco dospělí zvládnou sjíždět sjezdovky celý den, dítě se mnohem rychleji unaví a obvykle ani u oblíbené činnosti dlouho nevydrží. Tříleté děti by nikdy neměly stát na lyžích déle než hodinu. Ideální je dokonce (i sohledem na dětskou stavbu) jen půlhodina. U starších dětí se doporučují čtyři hodiny lyžování denně, rozdělené na dvě hodiny dopoledne a dvě odpoledne. Mezi nimi by měla být alespoň dvouhodinová pauza.

Individuálně, nebo ve skupině?

Děti do čtyř let by měly mít pouze individuální výuku. Kromě toho, že je bezpečnější, je také díky intenzitě (instruktor se dítěti věnuje sto procent času) výrazně rychlejší. Může tedy ve výsledku vyjít i levněji než skupinová výuka, která by zabrala více času. Některé děti ale mají během lyžování rády kontakt sdalšími dětmi, takže je třeba přihlédnout kjejich povaze.

Ceny školiček se vjednotlivých střediscích velmi různí, za dvě hodiny se platí obvykle okolo 400 korun (při vícedenní výuce však bývají poskytovány výrazné slevy). Individuální výuka bývá obvykle jednou tak drahá.

 

Výhody lyžařské školy
  • Instruktoři mají sdětmi trpělivost, ví, jak je motivovat, znají metodiku, a především přesně ví, co je a co není pro děti bezpečné.

  • Kvýuce jsou kdispozici hravé pomůcky, navíc školy disponují dětským provazovým vlekem, který bývá pro děti v kurzu zdarma. Zdůvodu bezpečnosti a odpovědnosti nebývá dětem bez instruktora většinou umožněno tento vlek používat.
  • Mnoha dětem vyhovuje kolektiv, ve kterém mohou soupeřit.

Autor: Veronika Kredbová

3.2.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
12 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Lithium na Cínovci - průzkumné vrty
2 10

Sobotka řekl Japoncům, že budeme lithiové centrum Evropy

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies