VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moderní babička má dětem co nabídnout

Rodiče vychovávají děti kobrazu svému, očekávají, že jednou naplní jejich sny a naděje, proto na ně kladou vysoké nároky. Oproti tomu prarodiče obvykle jejich ratolesti milují takové, jaké jsou a nekladou si za cíl je nijak změnit. Moderní babičky dokonce neváhají přiučit se něčemu i od svých vnoučat.

18.10.2008
SDÍLEJ:

Na rozdíl od většiny západních zemí, je u nás jakousi tradicí, že se na výchově dětí podílejí i prarodiče.Foto: www.isifa.com

Po narození dítěte se mladí a nezkušení učí roli zodpovědných rodičů, zatímco jejich rodiče narozením dítěte povyšují na posty babiček a dědečků. Těch, kteří nabízejí své služby na poli profesionálních vypravěčů pohádek, umí vyzrát na bolesti bříška a fungují jako hlídací či úklidové čety vždy, když je potřeba. Mnozí z nich přitom zvládají chodit do práce, mít své vlastní zájmy a učit se věcem, o kterých se jim před několika desítkami let ani nesnilo.

Čím více dokáží jít s dobou, tím mají více společných témat se svými vnoučaty. Ale také více svých vlastních zájmů.

Prarodiče chtějí vychovávat

„Na rozdíl od většiny západních zemí, je u nás jakousi tradicí, že se na výchově dětí podílejí i prarodiče,“ říká psycholožka Lenka Šulová. Svým dětem poskytují materiální pomoc, aby si mohli postavit dům, vybavit byt a pořídit leccos, na co ještě sami nemají. A většinou pak chtějí být u toho, jak rostou jejich vnoučata a podílet se i na jejich výchově.

Na rozdíl od mladých rodičů, kteří se některým věcem teprve musejí naučit, mají však prarodiče jednu velkou výhodu. Nelze jim upřít zkušenosti s výchovou a praxi ve všech oborech činností. Mají více času, a tak řeší věci v klidu a s nadhledem. Jsou tolerantnější. Těší se, až budou moci svým vnoučkům ukázat svět a dopředu vědí, čemu je naučí. Babičky čekají na okamžiky, kdy budou moci svým vnučkám předávat tradiční rodinné recepty, dědečkové se jen třesou, až svým vnoučatům ukáží továrnu, ve které kdysi pracovali. Nehartusí, když se při nějaké činnosti zašpiní nebo jim hned něco nejde. Ne že by nebyli důslední, ale jejich výchova je jiná než výchova jejich vlastních rodičů. Jsou „pouze“ alternativním rodičovským modelem.

Nepotřebují dávat příkazy, co se musí. Ukazují, jak komunikovat se světem. Nevnucují pravidla, ale učí vzorům, toleranci. Dokáží dětem naslouchat a odpovídat na jejich všetečné otázky. A hlavně neříkají: „Teď to nejde, teď nemám čas!“

Jak nepromarnit čas

Hurá, jedeme k babičce! Budu moci chodit s dědou pro pivo a večer koukat na televizi. A nebudu muset dojídat. Děti moc dobře vědí, že to, co jim dovolí babička s dědou, by si doma nemohli dovolit. Prarodiče nepotřebují být pedanty, a mohou vytvářet pohodu a dobrou náladu. Moderní babičky však nechtějí jen sedět doma a čekat, kdy se děti objeví. Chtějí být aktivní a touží po seberealizaci. I přes svůj pokročilý věk se nebojí experimentovat a s vervou jdou do zcela nových aktivit od výuky jazyků, přes kurzy počítačových programů až po adrenalinové sporty, na které by si netroufli i mnozí mladíci (potápění, seskok padákem apod.). Chtějí rozvíjet své dovednosti, touží poznávat svět a hledat si nové přátele. Myslí si, že nesmí promarnit ani minutu svého času, který jim zbývá.

Děti si musejí zvyknout na to, že tu nejsou jenom pro ně. Že mají svůj svět, ve kterém se touží líbit a zažívat velká dobrodružství. Není divu, že při všem tom objevování nového světa na chvíli zapomenou i na roli hlídacích babiček, která se od nich tolik očekává.

Psychologové však upozorňují na to, že pokud prarodiče netráví se svými vnoučaty dost času v určitém období jejich vývoje, nebudou se jejich vzájemné vztahy snadno rozvíjet. Mezi třetím a šestým rokem života potřebují děti své prarodiče nejvíce. V té době si dítě začíná uvědomovat svoji osobnost a touží ji rozvíjet. „Nepromarněte čas, kdy vás vaše vnoučata potřebují a kdy s nadšením poslouchají vaše pohádky a vyprávění,“ vzkazuje prarodičům psycholožka Šárka Bínová a zároveň upozorňuje na to, že až děti dojdou do věku puberty, může se stát, že nebudou o prarodiče už tolik stát.

Pokud prarodiče se svými vnoučaty tráví čas od malička přispívají vysokou měrou k jejich socializaci a uvědomování si hodnot v životě. „Tím, že děti tráví čas s lidmi různého věku a zaměření, si obecně lépe uvědomují vztahy mezi lidmi, jsou tolerantnější a zpravidla mají také větší úctu ke stáří,“ říká Illona Gillernová z katedry psychologie Univerzity Karlovy.

Čím blíž jsou místopisně prarodiče svým vnoučatům, tím více mohou pomáhat rodičům s jejich výchovou. A tím více výchovu vnoučat ovlivňují, mají s nimi bližší vztah. Pokud se ale stává pravidlem, že dědeček vyzvedává vnoučata ze školky a babička jim pravidelně vaří, dítě si na to zvykne a bude vyžadovat, aby to tak už zůstalo. To se však nemusí líbit rodičům, kteří chtějí, aby děti respektovali jejich pravidla.

Když zase prarodiče bydlí daleko a nemohou se s vnoučaty pravidelně vídat, navzájem se odcizují. „Jedinou výhodou je to, že rodina pak většinou drží více pohromadě, protože ví, že se musí spolehnout sama na sebe,“ vysvětluje Šárka Bínová. V případě nefunkční rodiny se právě prarodiče mohou významně podílet na vývoji dětí a mít na ně velký vliv. „Znala jsem dívku, která se s prarodiči viděla jen několikrát do roka, a byli pro ni velmi důležití, protože její vlastní rodina nefungovala,“ doplňuje Ilona Gillernová.

Dědečci paří na počítači

Vztahy, které děti mají se svými vrstevníky, rodiči a také prarodiči, jsou vybudované především na základě společných činností. Dříve se s babičkou a dědou hrály karty nebo člověče nezlob se, chodilo se do lesa na houby, vypravovaly se pohádky. Dnes prarodiče ovládají internet, komunikují se svými vnoučaty přes e-mail, ovládají moderní pomocníky v domácnosti. Pokud nejsou takzvaně in, nemohou svým vnoučatům úplně rozumět. A děti s nimi nechtějí trávit čas, pokud se s nimi nudí.

Činnosti, které spolu mohou dělat, se přitom zcela nemění. Doplňují se. Staré zůstávají a přibývají k sobě další. „Prarodiče jdou dnes se svými vnoučaty na houby a pak si je doma společně vyhledávají na internetu a říkají si, která je jedlá a která ne. Děti přinášejí do života seniorů náměty a podněty, které tam dříve nebyly a aktivní prarodiče s nimi dokáží pracovat,“ vysvětluje Ilona Gillernová. Proč by se babičky nemohly naučit psát sms zprávy, když už i pětileté děti mají mobily? Proč by dědečci nezvládli hrát bojové hry na počítači a soupeřit se svými vnuky, když rodiče nemají čas? Být moderní a milovanou babičkou a dědou zkrátka znamená trávit s dětmi čas a navíc s nimi držet krok i na poli technického pokroku. Odměnou za jejich píli jsou dětské pochvaly a uznání, že se dokázali přenést třeba i o několik století dopředu.

Jak vypadá moderní babička:

  • Rozšiřuje si obzory - zajímá se o dění ve světě a má přehled.
  • Nebrání se pokroku – chce se učit moderním technologiím a rozumět jim.
  • Je samostatná – najde si čas na sebe, umí se seberealizovat.
  • Umí zaujmout děti – umí vymyslet program, který bude vnoučata bavit.
  • Má světu co nabídnout - pečuje o své zdraví a chce vypadat dobře.

Autor: Lenka Vašková

18.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.
4 8

Odměna pro šéfa VZP? Až šestinásobek platu. Radní chtějí změnit systém

Různě zdobené účtenky Andreje Babiše neznepokojují. Považuje je za výraz české lidové tvořivosti.
4

Účtenky za pivo? Sorry jako i agent Bureš

DOTYK.CZ

Největší poslanečtí snaživci? Na špici jsou Kalousek i Okamura

Už více než dvě stovky zákonů předložili současní poslanci. Sice jich protlačili jen 26, ale nesmutní z toho. Hlavně, že jsou vidět.

Pohledem Vojtěcha Žižky: Na rozhodčí nesahat

„My nesmíme ani naznačovat," říká Smrtka v jedné z cimrmanovských her a výhrůžně u toho brousí kosu. Chmurný žnec by mohl z fleku pracovat ve vedení hokejové extraligy. Ani v ní se totiž nesmí naznačovat. Jinak přilétne pokuta.

Kvůli dálnici D3 začnou brzy hlídat studny

Specialisté brzy zahájí monitoring studní v okolí budoucí dálnice D3 u Českých Budějovic. Sledovat se bude hlavně výše hladiny vody. V případě, že by byl později s vodou problém, budou mít totiž majitelé nárok na kompenzace, například prohloubení studní.

Jarolím: 6:0? Po první půli jsem těch branek čekal ještě víc

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ První půle na výbornou, druhá už slabší, celkově však spokojenost. Tak ve zkratce zhodnotil kvalifikační výhru 6:0 nad San Marinem kouč české fotbalové reprezentace Karel Jarolím.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies