VYBERTE SI REGION

Lukáš Bauer: Mám štěstí na lidi kolem sebe

V květnu obhájil bakalářskou práci a úspěšně složil státnice. Zvládl i operaci nosní přepážky. Aby byl v zimní sezoně zdravotně zcela fit, naordinovali mu doktoři také pobyt u moře. Jak Lukáš Bauer prožije dovolenou s rodinou?

12.7.2009
SDÍLEJ:

Lukáš BauerFoto: Alena Burešová

Ve své sportovní kariéře bojujete s astmatem a alergií. Myslíte, že se na vzniku této nepříjemné indispozice podepsalo ovzduší v Sokolovské hnědouhelné pánvi, kde jste prožil dětství?

Myslím si, že ne. Jelikož nemocní s astmatem a alergiemi žijí i ve skoro „nedotčených“ místech, tak by bylo velmi jednoduché toto svalit pouze na prostředí.

Na doporučení lékařů jste na jaře podstoupil operaci nosní přepážky. Máte teď nos nejen funkčnější, ale i hezčí?

Nos vypadá pořád stejně a jediným důvodem k operaci nosní přepážky bylo zajištění správné funkce.

Doktoři vám rovněž naordinovali třítýdenní pobyt u moře. Co tam budete dělat? Naučíte dceru Anetku plavat a syna Matyáše potápět se?

Vyrážíme na řecký ostrov Zakynthos, kde budu první část pobytu spíše odpočívat a v té druhé již dojde opět i na trénink. Samozřejmě budeme většinu času trávit u moře, takže i na výuku plavání a potápění dojde.

Manželka Kateřina určitě zajásala. Kdy jste vlastně naposledy prožili pořádnou rodinnou dovolenou?

Samozřejmě s mým neustálým cestováním za závody a tréninky je trošku složitější vyrazit na klasickou dovolenou, ale skoro každý rok někam vyrazíme, i když jde většinou o jarní měsíce – například loni jsme byli v Tunisu. Rodinu beru s sebou občas i na soustředění, ale to, i když jsme spolu, nemohu brát za dovolenou.

Jste dobrý plavec? A jak dlouho vydržíte v klidu ležet na pláži a inhalovat zdravý mořský vzduch?

Plavat umím, ale nijak extra mě to nebaví, raději ve vodě blbnu a cachtám se. V klidu, i díky dětem, moc dlouho nevydržím, ale mořskému vzduchu neuteču.

Berete si k moři i své oblíbené horské kolo?

Moře bude bez kola, takže pokud budu sportovat, tak půjde o běhání, plavání, trošku o posilování.

Po návratu se pustíte do přípravy na olympiádu s René Sommerfeldem. Německý reprezentant bydlí v Oberwiesenthalu, což jen pět kilometrů od Božího Daru. Jste nejen partneři v tréninku, ale i přátelé? Navštěvujete se s rodinami, slavíte společně třeba narozeniny?

Příprava již začala v květnu, a i když jsem ji, kvůli mým státnicím na konci května, musel trochu poupravit, několik tréninků jsem s Reném a částí německého týmu absolvoval, a tak by to mělo být i po mém návratu od moře.

Jsme kamarádi, náš Matyáš chodí do školky spolu s Tristanem – synem Reného, ale narozeniny jsme společně ještě neslavili.

Syn Matyáš prý umí německy lépe než vy. Dáte do německo-české školky v Oberwiesenthalu i dcerku Anetku?

Ano, já jsem v němčině moc vysoko laťku nenastavil, ale už se na ni chystám. Co se týče Anetky, tak chceme, aby do stejné školky od tří let chodila taky, přeci jen v tomto věku má základ cizí řeči mnohem větší kvalitu.

Za co obdivujete manželku Kateřinu nejvíce?

Obdivuji na ní mnoho věcí a asi nejvíce to, jak zvládá naše skvělé děti, které jsou velmi živé, takže někdy si rád jedu „odpočinout“ na těžké soustředění nebo závody.

Na Vysoké škole báňské v Ostravě jste letos ukončil bakalářské studium ekonomiky, managementu a informatiky. Proč jste si vybral tento obor a ne třeba stavařinu nebo strojařinu? O vás se totiž ví, že jste zručný a šikovný – svým dětem jste například doma na zahradě postavil originální hřiště.

Mám vystudovanou střední průmyslovou školu – strojní obor, ve kterém by se mi asi líbilo pokračovat i na vysoké, ale zhodnotil jsem, že tuto školu nejsem schopen s takto náročným cestováním a tréninkem zvládnout, a proto jsem se rozhodl pro ekonomický obor, jež alespoň z části využiji při jakékoli činnosti v budoucnosti.

Jezdíte autem dobře a rád? Ptám se, protože za volantem asi sedíte často – bydlíte v Božím Daru v Krušných horách, reprezentačního lékaře máte v Krkonoších a školu až v Ostravě.

Většinou jezdím rád, myslím si, že i dobře, ale to spíše nechám posoudit někoho jiného. V zimním období, kdy vlastně neustále cestujeme, ale rád využiji, že řídí někdo z reprezentačního realizačního týmu.

Sice jsem studoval Technickou univerzitu Ostrava, ale na detašovaném pracovišti v Mostě, takže až do Ostravy jsem jel pouze koncem školního roku, když jsem nestihl nějaké zkoušky v Mostě.

Vysokoškolské studium jste teď na rok přerušil, ale abyste nevyšel ze cviku, chcete se zdokonalit v angličtině, němčině a ruštině. Jste na jazyky talent?

Nemyslím si, že bych byl na jazyky talent, ale jsem přesvědčen, že nejdůležitější je umět se domluvit, v první fázi i třeba bez výrazného ohledu na stoprocentní gramatiku, a rád bych s ohledem na budoucnost uměl alespoň základy těchto světových jazyků.

Po dvou letech obnovujete intenzivnější spolupráci s psychologem Olegem Mazurovem. Obáváte se, že na ZOH ve Vancoveru, kde se od vás zase očekává medaile, budete pod velkým tlakem?

O případné spolupráci jsme se s Olegem bavili a zatím je „míč na mé straně“, takže to ještě není definitivní. Pod tlakem trénuji a závodím již minimálně tři roky a myslím, že už asi nic nepřekoná loňskou sezonu MS v Liberci, kterou mi navíc komplikovaly zdravotní problémy.

S trenérem Miroslavem Petráskem spolupracujete osmnáct let. To je nevídaná věrnost. Vydrželo vám to, protože jste si vzájemně „sedli“ lidsky?

Stoprocentně. S Mírou Petráskem trénuji od čtrnácti let, kdy jsem přešel do karlovarského oddílu a jednoznačně je pro mě minimálně z té lidské stránky osobnost, v mnoha věcech mě spolupráce s ním velmi ovlivnila, ale jsou samozřejmě věci, na které se naše názory úplně neshodují. Myslím si, že každý, kdo chce nejen ve sportu něčeho dosáhnout, potřebuje mít kolem sebe dobré lidi, mít na ně štěstí, a to já měl.

Rodiče mi fandili, v mé rodině mám velkou oporu, Míra Petrásek jako trenér, Vít Fousek jako servisman, Martin Koldovský jako lékař reprezentačního družstva, manager Martin Müller a také Oleg Mazurov jako sportovní psycholog, se kterým jsem spolupracoval před zimními olympijskými hrami 2006, a i jiní, to všechno jsou lidi, kteří mě v něčem ovlivnili, kteří mi velmi pomáhají v plnění mých snů. S nimi je vše mnohem lehčí a těch pár lidí, kteří vám házejí klacky pod nohy, potom nemá šanci.

Jak dnes berete vrcholové lyžování – jako profesi, které obětujete skoro vše, protože jste rodem perfekcionista?

Ano říká se to, ale myslím si, že dříve jsem to prožíval více, i když samozřejmě vyžaduji od sebe i ostatních stoprocentní přístup, ale na lidi kolem mě se mohu spolehnout, že udělají vše, co je v jejich silách.

Těší se váš tatínek, že – až skončíte s lyžováním – převezmete jeho firmu? A vy si dovedete představit, že svět lyžování úplně opustíte?

Určitě by se mu to líbilo a dřív o tom občas mluvil, ale zatím mě to spíše táhne k tomu sportu. I když nikdy neříkej nikdy.

U českého lyžování bych rád i po závodní kariéře pokračoval, ale bude záležet na možnostech a personálním obsazení.

Vizitka Lukáše Bauera

Lukáš Bauer, rodák z Ostrova nad Ohří, oslaví 18. srpna dvaatřicáté narozeniny.
S manželkou Kateřinou, dcerou Heleny Šikolové, bronzové olympijské medailistky v běhu na lyžích (Sapporo 1972), žije v Božím Daru.
Manželka Kateřina je profesí zdravotní sestra, byla členkou juniorského reprezentačního týmu v běhu na lyžích, nyní se věnuje dětem – Matyášovi a Anetě.

První medaili získal Lukáš na juniorském mistrovství světa v kanadském Calgary v roce 1997.
Největší úspěchy mu přinesl rok 2008 – Lukáš se stal vítězem Tour de Ski i Světového poháru.
V roce 2009 si z Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci odvezl stříbrnou medaili z běhu na 15 kilometrů klasicky.

Na jaře získal titul bakaláře na Technické univerzitě Ostrava, kde studoval obor ekonomiky, managementu a informatiky veřejné správy.
Nyní se připravuje na zimní olympijské hry, které hostí v únoru 2010 kanadský Vancouver.

Autor: Jitka Stuchlíková

12.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies