VYBERTE SI REGION

Jste v důchodu? Myslete víc na sebe

Typický Čech se těší do důchodu, ale jakmile v něm je, zjistí, že nevystačí s penězi. Navíc cítí jako povinnost, že by měl podporovat své děti. Na jeho vlastní zájmy a potřeby už mu zbude jen minimum prostředků.

3.4.2009
SDÍLEJ:

Horko v pokoji Foto: DENÍK/JIří Kopáč

Možná i vám se už blíží věk, kdy nastoupíte do důchodu. V ideálním případě by tak mělo nastávat úžasné období vašeho života. Konečně přestanete pracovat a budete mít čas na to, co jste posledních třicet let kvůli pracovnímu vytížení neustále odkládali. Začnete cestovat, věnovat se svým koníčkům i zanedbávaným přátelům, budete mít čas sami na sebe.

Jenže taková představa mívá ke skutečnosti obvykle velmi daleko. V reálném životě většina lidí po odchodu do důchodu zjistí, že jim pro uskutečnění přání a tužeb chybí dostatek finančních prostředků. Navíc má podle psychologů celá řada lidí problémy najít v důchodu plnohodnotný program dne, který by je uspokojoval.

Jaký je tedy vztah současných seniorů k finančním prostředkům a co můžete udělat pro to, abyste si svůj zasloužený odpočinek skutečně užili? Výzkumy provedené mezi českými seniory ukazují, že jakmile většina lidí překročí hranici padesáti let, začíná se těšit na důchod, který vnímá jako odpočinek.

Nicméně jakmile se potom v důchodu skutečně ocitnou, přichází rozčarování z toho, jak vypadá realita českého důchodce.

Na začátku letošního roku proběhl mezi lidmi staršími padesáti let v šestnácti zemích Evropské unie velký celoevropský průzkum SHARE. V Česku se do něj zapojilo přibližně dva tisíce respondentů.

Z jeho výsledků vyplynulo, že Češi odcházejí do penze nejdříve, průměrně v sedmapadesáti letech. Často totiž využívají možnosti předčasného odchodu do důchodu. Jenže po odchodu do důchodu se u většiny lidé dostavuje rozčarování.

Průzkum například ukázal, že téměř sedmdesát procent českých důchodců se cítí omezeno penězi a celých šedesát procent uvedlo, že s průměrným důchodem (průměrný starobní důchod činí v Česku 9945 Kč) vychází jen s velkými potížemi. Překvapivým výsledkem, k němuž výzkum také mimo jiné došel, bylo zjištění, že čeští důchodci o sebe nejméně ze všech zúčastněných zemí dbají a nejméně sportují. Zato však obsadili horní příčky žebříčku četnosti návštěv u lékaře. Do čekárny před ordinaci se český důchodce posadí osmkrát ročně.

Tuto skutečnost potvrzuje i Iva Holmerová, předsedkyně české gerontologické společnosti: „Současní senioři jsou, podle mého názoru, většinou spíše skromní a šetří své prostředky, jsou rádi, když jich část mohou poskytnout vnoučatům. Šetří také svůj majetek, aby jej mohli předat dalším generacím.

V tomto aspektu se, myslím, velmi lišíme například od severských zemí, kde považují stáří právě za období, kdy si lidé, kteří celý život pracovali, konečně budou moci užívat.“

Finanční závazky důchodců

V důchodovém věku nastává nepoměr mezi rapidním snížením příjmů, na které byl člověk doposud zvyklý, a finančními závazky, které je nutné pokrýt.

Kromě běžných položek každodenního života, jako jsou potraviny, nájem, poplatky za služby a podobně, stále stoupá počet osob, jejichž děti dokončují studia teprve v období, kdy oni odcházejí do důchodu (nebo už v něm jsou).

Finanční zátěž, kterou osobně vnímají jako svůj závazek, se tak samozřejmě zvyšuje.

Kromě toho finanční experti upozorňují v souvislosti s důchodci na další důležitý jev, a tím je smrt jednoho z partnerů. Častěji umírá dříve muž a žena zůstává na finanční závazky sama. Přitom však ve většině rodin má finanční záležitosti na starosti právě partner, takže po jeho smrti se žena může cítit bezradná a zmatená.

To potvrzuje i studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která se uskutečnila před rokem. Z ní vyplynulo, že víc než polovina seniorů alespoň někdy finančně vypomáhá rodinám svých dospělých dětí. Pouze čtyřiačtyřicet procent seniorů svým dětem nikdy finanční pomoc neposkytlo.

„Senioři, a ještě spíše starší ženy zatím své potřeby jaksi upozaďují,“ říká Iva Holmerová. „Považují potřeby svých dětí a vnoučat za důležitější, než jsou jejich vlastní, a to není správné.“

Podle studie sahají rodiče do svých finančních rezerv nejčastěji, když se jejich děti a vnoučata rozhodnou pro nějakou významnou a finančně náročnou investici, jako je například koupě bytu, auta, nebo dovolené. „Na druhou stranu se ale také stále častěji setkáváme s rodinami, které své seniory hýčkají. V tom dobrém slova smyslu,“ pokračuje Holmerová.

Výzkum provedený mezi českými důchodci však ukazuje, že se zatím jedná spíše o výjimky. Dvaasedmdesát procent dětí totiž svým rodičům v důchodovém věku finančně nevypomáhá nikdy.

Pomoc dětem není povinnost

Podle psychologů je problém především v tom, že Češi stále ještě považují určitou formu pomoci (ať už finanční, nebo třeba s hlídáním vnoučat) za povinnost, kterou mají rodiče ke svým dětem. A tento názor přetrvává i tehdy, pokud dítě dosáhne dospělého věku.

Jenže tak tomu není. Případná ochota pomoci je pouze projevem vaší dobré vůle nikoli povinností, kterou byste ke svým dospělým potomkům měli.

Rozhodně by se pomoc a nejrůznější formy podpory neměly stát smyslem vašeho života. Takzvaná mezigenerační solidarita je sice podle výzkumu vnímána jako velmi cenná hodnota, nicméně rozhodně není žádoucí, abyste v jejím zájmu upozaďovali své vlastní potřeby.

Co čeští senioři neumějí?

„Myslím, že utrácení peněz je jednou z mála dovedností, kterou zatím naši senioři příliš nezvládli – ve srovnání s ostatními generacemi, které to zase umí příliš dobře,“ konstatuje Iva Holmerová.

„Ale situace u nás se také mění. Do vyššího věku přicházejí lidé, kteří jsou již zvyklí na jiný životní styl, a ten si budou samozřejmě snažit zachovat i ve vyšším věku.“ Téměř devadesát procent českých důchodců věří, že by se člověk měl na důchod finančně zabezpečit tak, aby nebyl závislý na pomoci svých dětí a okolí.

S tímto názorem souhlasí i finanční experti, kteří doplňují, že člověk musí o zabezpečení přemýšlet mnohem dřív, než skutečně odejde do důchodu. Majetek člověka se totiž kumuluje v průběhu mnoha let a nejvyšších příjmů dosahuje v mládí, kdežto v důchodu obvykle klesají příjmy k nule.

Navíc budoucí senioři musí počítat s tím, že jejich důchody bude nejspíš výrazně nižší než důchody současných penzistů. Na druhou stranu stále stoupá počet lidí, kteří si tuto skutečnost uvědomují a dělají patřičná opatření už v dostatečném předstihu. To jim potom umožňuje zachovat si v důchodovém věku přijatelnou životní úroveň.

„Mnoho seniorů má již větší nároky, a to se bude týkat samozřejmě také služeb a zboží. Výrobci a poskytovatelé služeb podle mého názoru zatím příliš nepočítají s tím, že naše populace stárne a že starší lidé budou potřebovat poněkud jiné zboží než lidé mladí,“ říká Iva Holmerová.

„Myslím ale, že se to bude v následujících letech překvapivě rychle měnit. Do seniorského věku přijdou silné ročníky. Ti si změnu postoje zkrátka prosadí. U nás se o tom jakoby neví, ale jiné země s tím již zcela racionálně kalkulují,“ uzavírá Holmerová.

HELENA MLÍČKOVÁ

3.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies