V jiných oblastech ale zaostávají. „Dnešní prvňáčci se orientují ve světě audio vizuální techniky, pojmy jako počítač, notebook, DVD aj. pro ně nejsou cizí. Umějí už si počítač zapnout, spustit program…,“ popisuje schopnosti současných nejmenších školáků dlouholetá učitelka prvního stupně Iveta Hudzietzová ze Základní školy Prameny v Karviné-Ráji.

V případě programů se nejčastěji jedná o pohádkové příběhy a bojové hry. „Oblíbenou hru si děti umí najít a zkoušet hrát formou pokus x omyl, nebo podle vysvětlení,“ popsala učitelka.

Dnešní klasické pohádky děti přitom takřka z domova neznají. „První krůčky školáků provázelo vždy vyprávění pohádek učitelem. Dnešní děti klasické pohádky převážně neznají a my učitelé se zase téměř neorientujeme v množství filmů a seriálů, které děti sledují,“ popisuje Iveta Hudzietzová rozpor dnešní doby.

Nejmenší školáci jsou často pozadu i v oblékání. Přestože počítače ovládají, ne všechny děti se umí obléci, připravit na vyučování, nebo si sbalit věci do aktovky. A velká potíž ve školách bývá neposlušnost. „Děti často nemohou pochopit, že zrovna je čas na práci. A že čas na hraní bude po určité době. Nemohou pochopit, že právě teď mají splnit nějaký úkol,“ popisuje Iveta Hudzietzová.

Mezi dětské hry dnešních dětí patří především silové zápasy, různé ´přetahovačky´ a ´střílečky´. „Obratnost, mrštnost a smysl pro kolektivní hry, to vše je na mnohem nižší úrovni než dříve. Samozřejmě, že to, co jsem napsala, neplatí pro všechny děti úplně stejně,“ myslí si učitelka.

Složení tříd je podle jejího názoru velmi různorodé. Přibývá dětí s poruchami učení a hyperaktivních a rodiče se snaží být dnešním dětem v sociálních vztazích spíše partnery než rodiči. „Velmi obtížně a citlivě se s dětmi povídá o vzhledu klasické rodiny, protože rodiče mají již často jiné partnery, či děti žijí v domácnosti pouze s jedním z rodičů,“ dodala Hudzietzová.