VYBERTE SI REGION

Dýcháme víc škodlivin, než je povoleno. Není ale koho trestat

Karvinsko - Opakuje se to každoročně. Zákon o ochraně ovzduší sice stanoví, že 35 dní v roce můžeme kdekoli v republice dýchat prachem či nejrůznějšími oxidy znečištěný vzduch, a každý další den ve smogu je de iure nelegální, de facto to ale nic neznamená. Lidé v Ostravsko-karvinské aglomeraci, ale i mnoha jiných místech dýchají smog daleko častěji, ovšem nemají na výběr.

12.3.2013
SDÍLEJ:

Školáci ve Stonavě na Karvinsku chodí v době smogové inverze s respirátory. Foto: David Gorgol

Zákonem povolený limit byl ke včerejšímu dni překročen už ve všech městech regionu, a nejen tam. Nejhůř je na tom Bohumín a okolí, kde si smogových „užili" letos již 43, tedy o osm více, než povoluje zákon. Jen o jeden smogem sužovaný den méně zaznamenali v Orlové a ještě o jeden méně v Havířově. Hodnota koncentrací prachu přitom více než pětinásobně překročila povolený limit, který je 50 mikrogramů na metr krychlový.

„To, že už byl na mnoha zdejších stanicích vyčerpán počet pětatřiceti dnů se znečištěným ovzduším, ukazuje, že je situace je stále špatná. Lidé tady čelí dlouhodobé zátěži, před kterou nelze utéct jednodenním odjezdem na hory. Je třeba dělat účinná opatření, aby tady limity překračovány nebyly," míní Libor Černikovský z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

„Zabijákem" z ovzduší ale není na Karvinsku jen prach. Kromě něj ohrožuje zdraví obyvatel nejen Karviné také rakovinotvorný benzo(a)pyren.

„Obyvatelé Karviné dýchají ovzduší zamořené škodlivinami natolik, že překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity stanovené evropskou směrnicí," říká lékař Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Podle údajů ČHMÚ ale monitorovací stanice v Karviné překročila zákonný limit už počátkem března.

Stav, kdy je vyčerpán povolený počet dnů hned zkraje roku, se na Karvinsku opakuje každoročně. I podle dalších odborníků je to zdvižený praporek, ukazující, že se zde ovzduší stále nelepší.

Loni bylo například v Bohumíně takzvaně nedýchatelno více než sto dnů v roce, v ostatních velkých městech okresu bylo smogových dnů více než 80 i 90.

„Považujeme to za důkaz pro ty, kteří říkají, že to tady s ovzduším není až tak špatné, že je to teď jen mediálně zveličené. Zase se potvrzuje, že problém nemizí. Dochází k překračování legislativy, nikdo za to sice není postižitelný, ale stát by to měl brát v potaz jako urgentní věc a řešit ji," konstatuje Kamila Plocková z občanského sdružení Čisté nebe.

Ministerstvo životního prostředí by se podle ní mělo věnovat problematice ovzduší na Ostravsku celoročně, nejen v zimním období, kdy je situace nejhorší. „Ministerstvo se snaží něco dělat, pořád má ale rezervy. Chybí nám lepší koncepce řešení tohoto problému," dodává Plocková.

Pětatřicet dnů v roce, kdy je povoleno překročení limitů pro znečištění ovzduší, stanovila evropská směrnice a platí to tedy ve všech zemích EU. Jednotlivé státy se musí snažit dělat takové kroky, aby těchto dnů více nebylo. Jaké aktivity tedy vyvíjí Česká republika?

„Zavádíme celou řadu opatření, jako třeba kotlíkové dotace nebo miliardové dotace do ekologizace průmyslu. Přínosy se ale projeví až postupem času. A během několika málo let se snad i na Ostravsku dostaneme pod pětatřicet znečištěných dnů ročně," nastiňuje Matyáš Vitík, mluvčí ministerstva životního prostředí

Jak se smogu bránit?

Vyjma odstěhování se do hor, se mu bránit prakticky nelze. Reprezentanti místní samosprávy vědí, že si není kde stěžovat, a tak se snaží následky života ve znečištěném prostředí zmírnit alespoň v rámci svých omezených možností.

„Obec prakticky nemá možnost stav ovzduší ovlivnit, to je úkol státu, potažmo kraje. My se snažíme alespoň místním dětem dopřát čistý vzduch tím, že je posíláme na ozdravné pobyty do hor a k moři," vysvětlil místostarosta Orlové Radislav Mojžíšek.

Prostředky na ozdravné pobyty jdou z rozpočtu města, žádné dotace Orlová nečerpala. Nehradíme však celé pobyty, část doplácejí rodiče. Ale nutno říci, že je o tyto pobyty zájem," dodal Mojžíšek. Takzvané ozdravné pobyty organizují všechna města.

Náměstek karvinského primátora pro životní prostředí Dalibor Závacký připouští, že řešení této problematiky je víc než dlouhodobé. „Žádné radikální řešení v blízké době čekat nemůžeme. Víme, co je třeba udělat, ale samospráva na to nemá ´páky´," říká Závacký.

Podle něj není žádným tajemstvím, že se na znečištění ovzduší podílejí sami místní lidé. Zejména domkaři, kteří netopí jen plynem, ale neekologickými palivy.

Autor: Tomáš Januszek

12.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies