VYBERTE SI REGION

Bez změny územního plánu přehrada v Heřminovech nebude

Nové Heřminovy  – Vedení Nových Heřminov je ve složité situaci. Místní občané v referendu rozhodli, že zde přehradu nechtějí. Dobře vědí, že dokud přehrada není v územním plánu obce, nikdo ji zde nepostaví. Jediný, kdo může územní plán změnit a zakomponovat do něj přehradu, je zastupitelstvo.

20.8.2012 16
SDÍLEJ:

Takto vypadá studie přehrady v současnosti. Vodohospodáři ale v tomto velkoryse pojatém projektu ještě musí z úsporných důvodů navrhnout změny. Nová podoba „ekonomicky racionální“ neboli zredukované přehrady bude oficiálně představena až na jaře 2013.Foto: DENÍK / Fidel Kuba

Tedy zastupitelstvo, kterému dali mandát odpůrci přehrady. V územním plánu obce heřminovská přehrada sice chybí, ale už byla zapracována do dokumentu Zásady územního rozvoje (ZUR), což je něco jako nadřazený krajský územní plán. Povinností obce je uvést územní plán do souladu se ZUR, ale současně také musí respektovat zájmy místních občanů, kteří svůj názor na přehradu dali jasně najevo. A je to ještě komplikovanější.

„Nové Heřminovy dnes mají územní plán, ve kterém východní část, potřebná pro stavbu přehrady, je vedena jako plocha pro zemědělství. My o přehradu nestojíme a chceme, aby tam zemědělské hospodaření zůstalo. Otázkou je, zda nás někdo může přinutit, abychom proti své vůli změnili územní plán. Možná se našemu postoji dá říkat obstrukce, ale je to zcela legitimní nástroj, jak hájit zájmy občanů, kteří dali najevo svou vůli ve volbách, v referendu a třeba i návštěvou koncertu Stop přehradě," uvedl starosta Nových Heřminov Radek Sijka.

Státní podnik Povodí Odry jako investor už v Nových Heřminovech vykupuje pozemky a domy na dně budoucí přehrady. Povodí vyzvalo obec k pořízení změny územního plánu hned v březnu, jakmile projekt přehrady prošel posuzovacím řízením EIA. Obec ale na rozdíl od investora nikam nespěchá. Vláda totiž ve snaze přibrzdit zadlužování země už začíná šetřit a zastavila řadu významných dopravních staveb, které jsou v očích veřejnosti mnohem populárnější než kontroverzní přehrada za osm miliard.

V únoru 2011 byl usnesením vlády zadán úkol ministrům zemědělství a životního prostředí pokračovat v přípravě investičního záměru heřminovské přehrady, ale současně jim byla uložena povinnost navrhnout v projektu úsporné změny. Nová podoba „ekonomicky racionální" neboli úsporně zredukované heřminovské přehrady bude oficiálně představena až na jaře 2013.

„Vodohospodáři dostali úkol v projektu přehrady hledat úspory, takže z něj můžou vyškrtat kdeco. Otázkou je, zda to bude po redukci ještě tentýž projekt, který byl předložen k posouzení v procesu EIA. V původním projektu je například řešena přeložka silnice ze dna nádrže formou jižního obchvatu Heřminov, který povede estakádami a tunelem kolem železnice.

Nákladný jižní obchvat nám byl prezentován jako kompenzace za újmy způsobené přehradou. Teď se obáváme, že v rámci úspor namísto jižní varianty přeloží silnici severně do míst, kde se výhledově počítalo s výstavbou nových domů pro místní, kteří přijdou o své domovy na dně přehrady," vysvětlil starosta Radek Sijka, proč heřminovské zastupitelstvo začne o případné změně územního plánu diskutovat nejdřív na jaře.

„Počítáme s jižní variantou přeložky komunikace," prohlásil bývalý ministr zemědělství Petr Gandalovič, když v roce 2008 na tiskové konferenci prezentoval malou variantu protipovodňové nádrže Nové Heřminovy. „Přeložka komunikace bude řešena samostatnou projektovou dokumentací, a tudíž nebude součástí vodního díla.

Technické řešení přeložky bude zajišťovat Ministerstvo dopravy ČR. V současné době Ředitelství silnic a dálnic ŘSD prověřuje možnost etapizace jižní varianty. Předpokládáme, že na základě rozhodnutí vlády v březnu 2013 budou zahájeny práce na projektové dokumentaci pro územní řízení," popsal aktuální stav jižní varianty tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček.

Starosta Nových Heřminov Radek Sijka: Označují nás za ekoteroristy

Radek SijkaNové Heřminovy jsou kuriózní tím, že se zde chlapi baví o protipovodňové problematice se stejným zápalem jako o fotbale. Dokážou fundovaně oponovat těm, kdo považují stavbu přehrady za jediné možné a ekonomicky přijatelné řešení. Požádali jsme starostu Nových Heřminov Radka Sijku, aby se vyjádřil k nejčastějším argumentům zastánců přehrady.

Často slyšíme argument, že přehrada ochrání 250 tisíc obyvatel před velkou vodou, takže 250 obyvatel Nových Heřminov by mělo ustoupit zájmu většiny.

Toto často citované číslo 250 tisíc ochráněných osob vzniklo jako součet všech obyvatel měst a obcí pod Novými Heřminovy, včetně hustě osídlené ostravské aglomerace. Jsou započítáni úplně všichni bez ohledu na to, zda je přehrada může ochránit hodně, málo, nebo vůbec. Ti, kterým voda vzala barák, jsou házeni do jednoho pytle s těmi, kdo měli ve sklepě vodu po kotníky nebo sucho.

Například Krnováci, kteří bydlí kolem Opavice nebo na Ježníku, žádný užitek z přehrady mít nebudou. Pokud bychom počítali jen ty, které přehrada může prokazatelně a významně ochránit, bylo by jich podle zvolené metodiky tak šest až deset tisíc. Ochrana 250 tisíc lidí přehradou je demagogie také proto, že nikdy nevíme předem, kde spadnou srážky.

Každý přítok pod hrází představuje neznámou veličinu, takže hypotézy, jak heřminovská přehrada jednou ovlivní průběh povodní na Ostravsku, nelze brát vážně. Ti, kdo považují přehradu za spásu, nepřipouští holý fakt, že záplavy můžou přijít úplně odjinud.

Na Krnovsku převládá názor, že přehrada bude stát dříve, nebo později, protože jiná možnost neexistuje. Opakuje se argument, že byla naplánována už před sto lety.

O přehradě se sice před sto lety uvažovalo, ale tehdy to bylo úplně jiné vodní dílo než současná retenční nádrž. Kdysi heřminovská přehrada měla být zásobárnou pitné i užitkové vody, ale to všechno už vyřešila Slezské Harta, takže tyto důvody dávno pominuly. Retenční nádrž se plánuje teprve posledních třináct let.

Můžou za to tragické povodně v roce 1997, které vyvolaly tak silné emoce, že lidé ztratili schopnost uvažovat racionálně. Tato pětisetletá voda způsobila pod Novými Heřminovy škody za půl miliardy. Aby se to neopakovalo, tomu má bránit nádrž za osm miliard. Přehrada navíc není bezúdržbová stavba. Podle projektu se musí ze dna bagrovat štěrky a písky a pak tyto splaveniny vozit auty pod hráz. Kolik taková ochrana Krnovska bude každoročně stát?

U staveb na břehu vodního díla je povinná kanalizace. Jak ale chcete budovat kanalizaci u nás, v obci s tak rozptýlenou zástavnou, navíc když to to nevychází spádově? Umíte si představit, jak se nám prodraží stočné, když se fekálie budou přečerpávat přes hráz na čističku v Zátoře?

Peníze samozřejmě nejsou všechno. Často slyšíme také argument, že při povodních v roce 1997 zahynulo přes čtyřicet lidí.

To ale není celá pravda, protože jen jediná lidská oběť zahynula pod Novými Heřminovy. Další rozšířená polopravda tvrdí, že bez přehrady by se v Krnově musela zvyšovat kapacita koryta a zvedat mosty, což by bylo velmi nákladné. Ve skutečnosti se krnovské mosty stejně musí zvedat a koryto se bude zkapacitňovat i pod přehradou.

Podobných fám a polopravd kolem přehrady existuje mnoho. Snažíme se je uvádět na pravou míru, ale museli jsme si zvyknout, že nás pak označují za vesničany a všechny, kdo s přehradou nesouhlasí, za ekoteroristy a chytrolíny. Vymýšlet urážky je snazší než nám oponovat věcně.

Poznámka: Rozum do hrsti, kalkulačku do ruky

Dosud byly v diskusích o heřminovské přehradě základními početními jednotkami kubíky zadržené vody. Nyní nadešel čas to celé přepočítat na peníze.

Cena přehrady je podle oficiálních údajů osm miliard. Nezávislé odhady sice hovoří až o dvojnásobku, ale buďme optimisté, a držme se těch 8 000 000 000 korun. Je nás deset milionů, takže každý Čech včetně kojenců na stavbu této přehrady přispěje osm stovek. Budou ji ze svých daní splácet také obyvatelé Troubek, Karlovic, Holčovic a mnoha dalších vyplavených měst a obcí, kteří při povodních přišli o všechno, ale přehrada v Nových Heřminovech je nijak neochrání.

Kdyby přehradu mělo ze svého zaplatit pouze 250 tisíc lidí, které údajně ochrání, musel by každý z nás sáhnout do kapsy pro 32 tisíc. Sousedé Krnováci, zkuste si představit, že by vám za dveřmi zazvonil člověk z Povodí Odry, aby vaše čtyřčlenná rodina na přehradu přispěla adekvátním podílem 128 tisíc korun. Co byste mu odpověděli?

Já splácím hypotéku, takže bych se nejspíš začal vytáčet, že bydlíme ve druhém patře daleko od řeky, byt i auto máme pojištěné, tak ať se na přehradu složí jen ti, kteří ji opravdu potřebují a využijí. Možná bych nakonec ze solidarity pustil tisícovku nebo dvě. A jak by asi reagovali na takovou nabídku placené protipovodňové ochrany v Kravařích, Ostravě nebo Bohumíně?

Jaká je návratnost osmimiliardové investice do přehrady? Připomeňme, že pětisetletá voda v roce 1997 způsobila pod Novými Heřminovy škody řádově za půl miliardy. Samozřejmě tu přehrada bude hlavně kvůli stoletým a padesátiletým povodním, ale ať to počítám, jak to počítám, nedokážu předpokládanou dobu návratnosti srazit pod pět set let.

Zdá se, že heřminovská přehrada je co do návratnosti investic srovnatelná s dobýváním Měsíce a Marsu. Američané utlumují kosmické programy, které vznikly v časech konjunktury, a obávám se, že také Evropa a Česká republika mají ekonomicky nejlepší roky za sebou. Není na čase také u nás srovnat příliš velkorysé projekty s realitou?

Určitě nejsem sám, kdo má doma kalkulačku. Pokud dojdete k optimističtějším výsledkům, ani nevíte, jak se mi uleví a jak rád se nechám opravit. Ta čísla, která mi vychází při přepočtech přehrady na peníze, jsou totiž tak šílená, že jim ani sám nemůžu uvěřit.

Autor: František Kuba

20.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Růst mzdy se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies