Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bikesharing: veřejná kola míří do Ostravy. Chvíli zdarma, potom na ODISku?

Stojany s veřejnými koly, které jsou typické převážně pro evropská velkoměsta, budou od léta příštího roku i v Ostravě. Město v rámci pilotního projektu vybuduje v centru až čtyřicet stanovišť se třemi sty koly.

29.9.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Attila Racek

Půjčit si kolo na náměstí a vrátit ho třeba při vstupu do zoo? A pokud to člověk nevezme přes půl města, tak i zadarmo? Taková možnost se lidem v Ostravě naskytne už příští léto. Do té doby chce magistrát zprovoznit síť třiceti až čtyřiceti odstavných míst se třemi stovkami kol. Nejprve na zkoušku v širším ostravském centru, ale pokud se takzvaný bikesharing uchytí a o kola bude zájem, je ve hře zvýšení jejich počtu i rozšíření do dalších částí města.

Podle náměstkyně primátora Kateřiny Šebestové se město rozhodlo projekt zrealizovat na základě provedeného průzkumu, který ukázal, že lidé o kola stojí.

„Do konce roku bychom tak chtěli vypsat zakázku na dodavatele kol, který by byl jejich majitelem i provozovatelem," uvedla náměstkyně s tím, že na jednom stanovišti by mohlo být až patnáct kol.

CHVÍLI ZDARMA, POTOM NA ODISKU?

Místa se stojany vzniknou například u Slezskoostravského hradu, před budovou radnice, u nákupních center Futurum a Nová Karolina, v Dolní oblasti Vítkovice či u zoo a úřadů.

„Vzdálenosti mezi stanicemi budou do pěti set metrů a první půlhodina až hodina výpůjčky bude zdarma. Dále se bude platit menší poplatek, kterým zajistíme i to, aby lidé kola vraceli na stojany," doplnila Kateřina Šebestová.

„Uvažujeme proto, že by se na bikesharing vztahovala i ODISka či bezkontaktní platební karta, stejně jako v MHD, ale detaily budou záležet na poskytovateli služby," dodala Kateřina Šebestová s tím, že kola v sobě budou mít zabudovaný i GPS systém proti krádeži.

VE HŘE BYLA TAKÉ ELEKTROKOLA

Podle mnohých je to krok směrem k evropskému standardu. „Věřím, že se bikesharing uchytí a rozšíří se i do dalších částí města. Podle mých informací by o něj stáli například v Porubě a na Jihu. Klíčové bude, aby se kola nestala terčem vandalů. Víme, jak to tady s nimi je," připojil svůj postřeh Michal Bača, předseda sdružení Ostravounakole, které s přípravou projektu a dotazníku pomáhalo.

Projekt by měl obsahovat i mobilní aplikaci, kde lidé zjistí, na kterých odstavných místech se volná kola nacházejí. Vedle klasických kol magistrát uvažoval i o elektrokolech, od toho ale ustoupil, protože s vybudováním nabíjecích stanic by se projekt zpozdil přibližně o další tři roky. Vybudování sítě a pořízení kol provozovatele vyjde asi na 12 až 15 milionů korun s tím, že investice bude vratná. Město totiž po dobu pětileté smlouvy bude provoz hradit pěti miliony korun ročně.

Autor: Petr Jiříček

29.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plánovaná podoba dálnice D3 v okolí Českých Budějovic.
1 17

Po nové dálnici k voličům. Znalci: K smíchu, ale neškodné

Hlavní nádraží. Ilustrační foto.
6

Správce kamer na „hlaváku“ se mýlí, udeřil radní na SŽDC

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

AKTUALIZOVÁNO

Palestinský ozbrojenec zabil tři izraelské policisty. Následně byl zastřelen

37letý ozbrojenec přijel k zadní části vstupu do židovské osady Har Adar na Západním břehu Jordánu z vedlejší vesnice spolu s dalšími dělníky z Palestiny, kde poté začal střílet na izraelské policisty a dozorce. I útočník byl následně zasažen a později zemřel.

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Spojené státy odmítly prohlášení KLDR, že severokorejské zemi vyhlásily válku. KLDR v této souvislosti také uvedla, že má nyní možnost sestřelit americké bombardéry i mimo severokorejský vzdušný prostor.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení