VYBERTE SI REGION

Bude stát v Karviné spalovna? Nikdo neví

Karviná - Vsadit si dnes na to, zda na okraji Karviné v nejbližších letech vyroste spalovna komunálního odpadu, je docela risk. Správná odpověď je totiž momentálně velkou neznámou. 

16.4.2014
SDÍLEJ:

Brána bývalého Dolu Barbora. Plánována je zde stavba spalovny i průmyslové zóny.Foto: Tomáš Januszek

Záměry kraje a měst sdružených ve společnosti KIC Odpady, která připravovala projekt vybudování obřího centra na likvidaci komunálního odpadu i s energetickým využitím, totiž radikálně změnili zástupci Evropské unie, kteří české vládě vzkázali, ať s dotacemi na stavbu takovýchto zařízení obecně nepočítá. Alespoň ne v nejbližších letech.

Důvod? Česku stále chybí odpadová strategie, zákon o odpadech, který by jasně definoval, jak spalovny zapadají do Unií předepsaného systému nakládání s odpady. Investor spalovny v Karviné počítal s tím, že 40 procent investice zaplatí právě z evropské dotace. Celkové náklady se dnes odhadují na 6 miliard korun.

Nyní se čeká, co bude dál. Ministerstvo životního prostředí slibuje, že zákon by měl být hotový do konce roku, ovšem nikdo dnes nedokáže říci, v jakém rozsahu a zda vůbec MŽP výstavbu spaloven podpoří.

„Čekáme na nové programy, ze kterých by se o peníze dalo požádat. Občas se objeví informace, že se v nich s podporou spaloven nepočítá, ale v praxi je to asi tak, že to dnes nikdo přesně neví," říká předseda představenstva společnosti KIC Odpady Josef Tuhý.

Projekt budování karvinské spalovny je proto oficiálně zastaven, a to hned ze dvou důvodů: prvním je absence peněz a druhým předběžné opatření, které vydal soud na základě stížnosti hnutí Duha, jehož představitelé se obávají, že by výstavbou spalovny mohlo dojít k poškození biotopu vzácného hmyzu vážky plavé.

Zástupci investora ale nepropadají beznaději. Podle náměstka hejtmana Daniela Havlíka aktuální informace z Bruselu neznamenají, že EU pro příště v žádném případě nedá peníze projektům typu KIC.

Odrážejí podle něj spíš skutečnost, že Česko zatím nedokázalo jasně říct, jakým směrem se bude dál orientovat jeho odpadové hospodářství.

„V posledních měsících ale Česká republika vyvíjí velmi silné úsilí, aby Evropskou unii přesvědčila o tom, že zařízení pro energetické využívání odpadu mají v našem státě nezpochybnitelné místo," podotkl Havlík.

Podle Josefa Tuhého je ale otázkou, jak bude Unie ochotna stavbu konkrétně karvinské spalovny podpořit. „Taky může dát jen 20 procent, což situaci neřeší. Stejně by částka pochyběla a sehnat ji jinde by bylo dosti složité, i když ne nemožné," podotkl předseda představenstva KIC Odpady.

Evropská legislativa upřednostňuje v odpadové hierarchii předcházení vzniku odpadu, pak recyklaci a teprve v případě, že toto není možné, používat odpad jako zdroj pro výrobu energie.

„Vidím jako velmi pozitivní, že Evropská unie změnila přístup k zařízením na spalování odpadu," komentoval aktuální postoj EU šéf havířovské pobočky Arniky Jan Nezhyba.

Česko však patří mezi země, kde většina směsného komunálního odpadu míří na skládky, téměř 60 procent z celkového nakládání s odpady. Každoročně vytvoří Češi zhruba pět milionů tun odpadu. Recykluje se pouze 25 procent, přestože podíl recyklovaného odpadu rok od roku stoupá.

Autor: Tomáš Januszek

Místo události:
16.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
6 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies