VYBERTE SI REGION

Chtěl být námořníkem. Stal se z něj moravskoslezský Knihovník roku 2014

/ROZHOVOR/ Bohdan Volejníček, moravskoslezský Knihovník roku 2014, v rozhovoru pro Deník říká: Spousta výborných děl zanikne proto, že si jich nevšimnou správní lidé.

8.3.2015
SDÍLEJ:

Moravskoslezským knihovníkem roku 2014 se stal český průkopník sci-fi Bohdan Volejníček.Foto: Deník/Markéta Jarmarová

Jeho životním snem bylo stát se námořníkem, listopadová revoluce ale změnila jeho plány a zavedla jej do ostravské knihovny. V ní třiačtyřicetiletý Bohdan Volejníček založil sci-fi klub a postupně vytvořil největší veřejnou sbírku sci-fi literatury v českých knihovnách. Časem se tak z běžného knihovníka a nadšeného recenzenta stal průkopník fantastiky, uznávaný expert a na konci loňského roku také moravskoslezský Knihovník roku.

Co musí člověk udělat pro to, aby se stal knihovníkem roku?

Cenu uděluje Svaz knihovníků a informačních pracovníků, který se vždycky na konci roku sejde a vybere někoho z nominovaných. No a mé jméno tam poslalo naše ředitelství knihovny.

Věděl jste o tom?

Vůbec ne. Bylo to pro mě překvapení. Jen mi týden před předáním ceny sdělili, že mám jet na služební cestu do Olomouce a že by se hodilo, abych tam opravdu jel.

Proč aza co jste vlastně cenu dostal?

V podstatě za zrod největší veřejné sbírky sci-fi literatury v českých knihovnách. V Ostravě jsem ji začal zakládat v době, kdy u nás byla fantastika neznámým pojmem. Všechny zářivé obálky mnohdy odrazovaly, ani Národní knihovna tyto knížky neměla, protože s nimi nechtěla mít nic společného. Tehdy byly považovány za totální brak.

Mimoto jsem od poloviny 90. let propagátorem sci-fi, fantastiky a hororu. Několikrát ročně jezdím na semináře po celé republice, kde vykládám o dějinách těchto žánrů. Nedávno jsem například dělal v Ostravě dva odborné semináře s názvem Všechno, co chcete vědět o fantastice a báli jste se zeptat. Byly na nich ty největší současné špičky české fantastiky a sjely se zde knihovny i veřejnost z celého kraje.

Kdy tedy Češi změnili názor na sci-fi a fantastiku?

Teprve na konci 90. let, kdy přišel fenomén Harry Potter a Pán prstenů. Najednou z toho byl obrovský byznys a všichni ze dne na den začali číst fantastiku ve velkém, a tak ji holt musely knihovny začít kupovat. Dnes už je to jeden z nejžádanějších žánrů.

Takže jste takovým průkopníkem sci-fi u nás?

Ano, přesněji průkopníkem sci-fi v českém knihovnictví.

Četla jsem, že vás mnozí považují za experta na fantastiku…

To ano, ale zase bych to upřesnil na experta z oblasti knihoven. Má role je taková, že se o knihy nejen starám, ale mám i přehled. Vím, co, kdo a kde chce vydat. Vím, jak co kdo hodnotí. Lidé se mě proto často chodí ptát, co se chystá nového, chtějí znát můj názor a zajímají je různé drby z oblasti těchto žánrů.

Co vás k profesi knihovníka přivedlo?

Náhoda. Dříve jsem ani nevěděl, že existují nějaké školy pro knihovníky. Byl jsem revoluční maturant a mým celoživotním snem bylo stát se námořníkem. Dokonce jsem se dostal na vysokou školu dopravní, ale nakonec to dopadlo jinak. Nadchl jsem se Západem a byl jsem jeden z prvních studentů, kteří odjeli do Anglie sbírat jahody. Vrátil jsem se pozdě a ve škole už jsem se nechytl. Žil jsem heslem: K čemu škola, na Západě se žije výborně. Realita byla samozřejmě jiná, a tak jsem se v roce 1991 přes známé dostal do knihovny. Ale jak říkám, nebyl to můj životní sen. Knihy jsem vždycky četl, ale za socialismu jsem netušil, jak se k takové práci dostává.

K profesi námořníka se dostávalo snáz?

V tom jsem měl jasno. Věděl jsem, že naše země měla obrovskou námořní flotilu. Věděl jsem, že můžu být námořníkem. Dokonce jsem si zjistil, že musím v Žilině vystudovat říční dopravu. A pokud by se to všechno povedlo a chtěl bych jít na moře, musím jít studovat námořní školu do Oděsy. Takové plány jsem skutečně měl, ale přišla revoluce. Kdyby k nám dorazila později, tak jsem možná dneska někde na moři.

A vyměnil byste dnes knihovnu za moře?

Teď už ne. Těch čtyřiadvacet let v knihovně nebylo vůbec špatných. Podařilo se mi zpopularizovat sci-fi a fantasy. Lidé je přestali považovat za brak. Navíc se mě často chodí vysokoškolští studenti kvůli diplomovým pracím ptát na mé názory na fantastiku v Čechách. Takže pořád je co dělat. Stále mě lidé berou jako někoho, kdo o tom ví něco víc. A tohle mi stačí. Krom toho píšu na internetu recenze pod přezdívkou BoboKing.

Jak přezdívka vznikla?

To je známá historka. V rodině mi vždy říkali Bobo. A kdysi mi má kolegyně podstrčila sbírku povídek Stephena Kinga a jednu z nich mi doporučila. Přečetl jsem si ji cestou tramvají, a když jsem vystoupil, byl jsem BoboKing. Začal jsem číst i jeho další knihy a úplně jsem jim propadl. U nás ale vycházely pomalu, a tak jsem pro ně jezdil do Polska.

Čím vás tak uchvátil?

Dovede výborně popsat charaktery postav a je to bezkonkurenčně nejlepší vypravěč. V tom ho nepřekoná nikdo ani Rowlingová, ani Brown. I kdyby King popsal svou cestu do Teska, tak by to koupily miliony lidí. Stačí, že je na obalu napsáno King. Tvrdím, že kultovních knih jsou tisíce, ale kultovních autorů je minimum a mezi ně patří právě on. Neříkám, že je nelepším spisovatelem na světě, ale určitě patří mezi deset nejlepších.

Údajně jste od Kinga dostal i dopis…

Ano, bylo to takových mých patnáct minut slávy. V roce 1995 jsem sehnal jeho adresu přes jeden německý časopis, napsal jsem mu a on mi odepsal. Běhal jsem po Ostravě mezi jeho fanoušky a knihkupci a chlubil jsem se jim. Dnes už takový dopis s jeho podpisem asi nikdo nedostane, je to v podstatě relikvie, jelikož se vše vyřizuje přes e-maily a sekretářky.

Jste vášnivý čtenář. Kolik knih za rok přečtete?

Minimálně jednu týdně a ročně asi šedesát titulů. Když jsem byl bezdětný a nebyl internet a televize se čtyřiceti programy, tak jsem zvládl minimálně sto knih ročně. Navíc v 90. letech toho oproti dnešku vycházelo minimum a měl jsem pravidlo, že než něco dám do knihovny, musím to přečíst. Dnes už ale v tomto žánru vyjde asi pět set titulů ročně a to se zvládnout nedá. Nyní je moje největší čtenářská chvilka půlhodinová cesta tramvají z práce a do práce. Takže ten člověk, který sedí v druhém vagonu tramvaje číslo 9 a čte si, to jsem já.

Existují knihy, které jste nedočetl?

Samozřejmě. A je jich mnoho. Často i takové, které čte celý svět. I King má knihy, které on sám považuje za svá vrcholná díla. Ale já nejsem schopen se do nich začíst. Například jeho Temnou věž už zkouším dočíst léta.

A Harryho Pottera jste četl, protože to byl světový bestseller?

To zas ne. Harryho jsem četl ještě před filmovou verzí. Uchvátil mě, ale jen do čtvrtého dílu, který jsem dočetl s vypětím všech sil. Pak jsem si počkal na poslední díl. Z něj jsem dočetl jen posledních dvacet stran a známí mi povyprávěli, co se v něm stalo.

A co Padesát odstínů šedi?

Tak to jsem nečetl. Už ta první zápletka mi připadala hloupá a erotické scény byly děsné. Myslím, že je to jen móda. Autorka neobjevila nějakou super erotiku či lehké porno, takové knihy už tady byly v 90. letech. Jen si jí ve správnou chvíli všimli správní lidé. To jsem poznal, i když jsem dělal nedávno rozhovor. Zmínil jsem tam knihu, která mě v poslední době zaujala. Druhý den o ní byl v knihovně obrovský zájem a naskakovala jedna rezervace za druhou. Proto si myslím, že spousta mistrovských děl zanikne v regálech jen proto, že si jich nevšimnou ti správní lidé.

Tak poraďte čtenářům, kterého autora či které knihy by si měli všimnout?

Z českých spisovatelů třeba Petra Eisnera. Z cizích mám strašně rád knížky z ediční řady AAA, kam patří třeba Paul Harding a David Vann.

Markéta Jarmarová

Autor: Redakce

8.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies