VYBERTE SI REGION

Řezník z Ostravy, který chtěl poznat chuť smrti, dostal čtrnáct let

Doslova hororový případ uzavřel v pondělí Krajský soud v Ostravě. Na čtrnáct let poslal za mříže sedmadvacetiletého Petra Janečka z Ostravy. Senát mu také uložil zabezpečovací detenci.

23.11.2015
SDÍLEJ:

Soud dospěl k závěru, že Petr Janeček chtěl svého známého zabít kvůli fantazijním představám o prožitku smrti.Foto: Deník/Jaroslav Hodás

Mladý řezník pracující na jatkách a v supermarketech měl šílenou touhu. Chtěl vědět, jaké to je, zabít člověka. Jako oběť si vloni v listopadu vybral kamaráda, kterému zákeřně zasadil nožem patnáct ran do zad, krku a dalších částí těla. Známý sice přežil, následky si však ponese do konce života. „Bez cizí pomoci se nezvedne, chodí o berli a trpí bolestmi," řekla předsedkyně senátu.

Myšlenky na smrt

Psychicky labilní Janeček se podle soudu od loňského března zaobíral myšlenkou prožitku smrti. To jej údajně přivedlo až k touze zabít člověka. „Chtěl poznat, jaké to je, zabít člověka," uvedl státní zástupce s tím, že Janeček si vše zapisoval do deníku.

Janeček se nejprve chystal usmrtit svou přítelkyni. Tehdy si ještě uvědomil šílenost svého počínání a sám požádal o opakovanou hospitalizaci na psychiatrickém oddělení. Po propuštění však ignoroval doporučení týkající se léků a ambulantní léčby. Jeho stav se postupně zhoršoval. Svou roli zřejmě sehrály i tragédie, které v posledních letech postihly jeho rodinu. Vlastní rukou nebo při nehodě zamřelo několik blízkých. Sebevražedné sklony měl i sám Janeček. Nakonec se rozhodl, že zabije někoho jiného.

Zákeřný útok

Osudného dne 29. listopadu loňského roku navštívil svého kamaráda. Vydal se za ním pod záminkou vrácení sedmi set korun, které příteli dlužil. Hned po příchodu mu ale oznámil, že mu žádné peníze nenese. Vzápětí ho zezadu napadl nožem. „Využívaje toho, že se poškozený k němu otočil zády a v úmyslu jej usmrtit, mu zasadil patnáct bodných a řezných ran do horní části těla. Ke smrti nedošlo jen díky vysoce odborné a účinné lékařské péči," konstatoval žalobce.

„Nevím, co mě to v té chvíli napadlo. Když jsme přišli nahoru, uviděl jsem na polici nůž. Vzal jsem ho a začal jsem bodat," vypověděl Janeček, který však odmítl, že by chtěl známého zabít. „Omlouvám se za to, co jsem udělal," prohlásil Janeček.

Strašné odhalení

Vše zpočátku nasvědčovalo tomu, že Janeček chtěl vraždit kvůli dluhům. Později se ale žaloba přiklonila k verzi o prožitku smrti. Stalo se tak po zajištění Janečkova deníku a také nalezení připravených SMS zpráv v mobilu. V jedné z nich stálo: „Zabil jsem člověka." Po činu několik zpráv rozeslal.

Znalci, kteří zkoumali Janečkův duševní stav, došli k závěru, že jde o člověka s těžkou osobnostní poruchou. Na závěr konstatovali, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný. „Jeho osobnost je vysoce narušena," uvedla při zdůvodnění rozsudku předsedkyně senátu s tím, že dosavadní pokusy o léčbu se ukázaly jako neúčinné. „Léčba ho nezbavila fantazijních představ o zabití jiného člověka," uvedla předsedkyně senátu.

Detence

Kromě vězení soud Janečkovi uložil i zabezpečovací detenci. V praxi to znamená, že Janeček po odpykání trestu nastoupí do specializovaného zdravotnického zařízení spravovaného vězeňskou službou. Jak dlouho tam zůstane, záleží na vyjádření znalců a poté rozhodnutí soudu. Ten musí nejméně jednou za dvanáct měsíců zkoumat, zda důvody zabezpečovací detence trvají. Muž by v ní teoreticky mohl zůstat až do konce svého života.

Rozsudek není pravomocný. Státní zástupce jej sice přijal, Janeček se ale proti němu na místě odvolal. O jeho odvolání rozhodně Vrchní soud v Olomouci. Vzhledem k tomu, že žaloba s verdiktem souhlasila, nemůže být Janečkovi uložen přísnější trest.

K TÉMATU

ZABEZPEČOVACÍ DETENCE – § 100 trestního zákoníkuO zabezpečovací detenci detailně pojednává trestní zákoník, konkrétně § 100. V něm se mimo jiné uvádí:
„…Zabezpečovací detence se vykonává v ústavu pro výkon zabezpečovací detence se zvláštní ostrahou a s léčebnými, psychologickými, vzdělávacími, pedagogickými, rehabilitačními a činnostními programy.
Zabezpečovací detence potrvá, dokud to vyžaduje ochrana společnosti. Soud nejméně jednou za dvanáct měsíců a u mladistvých jednou za šest měsíců přezkoumá, zda důvody pro její další pokračování ještě trvají…"

Autor: Jaroslav Perdoch

23.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Muslimové v Česku nejsou dle knihy monolit, ale pestrá skupina

Brno - Muslimská komunita v Česku je mnohotvárnější a etnicky pestřejší, než jak ji vidí většinová společnost. Její členové se také liší v přístupu k víře a pravidlům. Vyplývá to z obsáhlého souboru studií, který pod názvem Muslimové v Česku vydalo brněnské nakladatelství Barrister&Principal.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies