VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cizí jazyky: zaměstnavatelé chtějí i polštinu a bengálštinu

Ostrava - Znalost cizího jazyka požaduje zhruba jedenáct procent zaměstnavatelů v kraji. Kromě angličtiny a němčiny chtějí firmy po uchazečích o práci i polštinu, ruštinu nebo třeba bengálštinu.

26.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv

„Vyžadujeme aktivní znalost cizího jazyka.“ Tato věta padne u řady přijímacích pohovorů s uchazeči o zaměstnání. Alespoň jeden cizí jazyk musí znát každý desátý člověk, který přijde hledat zaměstnání do ostravské pobočky úřadu práce.

„Zaměstnavatelé nejčastěji požadují znalost anglického jazyka, v menší, asi poloviční míře pak jazyka německého. V našem regionu se poměrně často setkáváme i s požadavkem na znalost polského jazyka,“ uvedla Vladana Piskořová z úřadu práce.

Dodala, že poptávka je i po lidech, kteří se domluví rusky nebo bengálsky. „Jde většinou o vysoké manažerské pozice nebo o pozice v zahraničních pobočkách cizích firem. Nebo se jedná o případy, kdy mají velké české firmy zahraničního dodavatele,“ upřesnila Piskořová.

Anglicky i v mateřské škole

Třiadvacetiletou absolventku Ostravské univerzity Alžbětu Kubovou překvapilo, že po ní chtěli znalost angličtiny, když sháněla místo učitelky v mateřské škole.

„Šlo o klasickou školku. Ne žádnou mezinárodní. Zaměstnavatelé chtěli, abychom znali alespoň základy angličtiny, kterou se tady děti dokonce učí. Docela mě překvapilo, že i učitelka v české mateřské škole dnes musí umět anglicky,“ řekla Deníku Kubová.

Požadavek na cizí jazyk se podle Vladany Piskořové většinou projevuje u volných pracovních míst pro středoškoláky s maturitou nebo pro vysokoškoláky.

Právě nedostatečná jazyková vybavenost je jedním z důvodů, proč pracovníci úřadu práce některá místa nemohou dlouhodobě obsadit.

„Dalším problémem při obsazování pracovních míst je, že uchazeči o zaměstnání nesplňují všechny požadavky zaměstnavatelů. Mají například nevyhovující zdravotní stav, chybí jim odborné zkoušky a jiná oprávnění nebo postrádají krátkodobou praxi,“ uzavřela Vladana Piskořová z ostravské pobočky úřadu práce. 

Lidé se jazyky učí i sami

Na pultech ostravských knihkupectví je velký výběr učebnic cizích jazyků pro samouky. A jsou docela žádaným zbožím.

„Nejčastěji se po tradičních jazycích, jako je angličtina, němčina nebo francouzština, prodávají italština, ale také arabština nebo japonština,“ uvedla Soňa Dudková z knihkupectví Akademia. Menší zájem je pak podle ní o učebnice ruštiny, čínštiny nebo korejštiny.

K TÉMATU

Cizí jazyky: Ostravané se učí i polštinu a hebrejštinu

Angličtina, němčina nebo ruština. To jsou cizí jazyky, které se lidé učí nejčastěji. Vyhledávané jsou ale i kurzy polštiny, italštiny či dokonce čínštiny

Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem, říká známé přísloví. V Ostravě se jej podle všeho lidé drží. Zájem o kurzy cizího jazyka je velký.

Například v jazykové škole Teburg nabízejí vedle kurzů angličtiny či němčiny i možnost naučit se čínsky či italsky.

„Kurz čínského jazyka navštěvují vesměs nadšenci, kteří mají blízko k této kultuře. Výjimečně jde o lidi, kteří tento jazyk potřebují při práci,“ řekl Petr Polášek z jazykové školy Teburg. Dodal, že větší zájem mají lidé třeba o italštinu. „Hodně Čechů jezdí do Itálie na dovolenou. Vracejí se tam častěji a chtějí znát aspoň základ jazyka, kterým se tam mluví,“ dodává Polášek.

V jazykové škole Pygmalion učí vedle angličtiny, němčiny nebo ruštiny i polštinu. Právě znalost tohoto jazyka chtějí zaměstnavatelé v našem regionu čím dál častěji.

„Většina lidí, kteří chodí do kurzu polštiny, jej navštěvují právě kvůli zaměstnání. Převládá zájem o hodiny anglického jazyka, ale vysoká poptávka je i po němčině a ruštině. Tyto jazyky se zase začínají vracet do popředí,“ uvedla Petra Morawiecová z jazykové školy Pygmalion.

Podle Jitky Smičekové, vedoucí katedry romanistiky Ostravské univerzity, si už studenti začínají uvědomovat, že se znalostí jednoho cizího jazyka dnes už nevystačí.

„V poslední době je na naší katedře poměrně velký zájem o španělštinu či francouzštinu. Nabízíme ale i možnost studovat rumunštinu a portugalštinu,“ informovala Smičeková.

V židovské obci se Ostravané mohou učit i hebrejsky. Aktuálně kurz navštěvuje třiadvacet lidí.

„Nejsou to jen lidé, kteří mají židovský původ, ale i lidé, kteří mají k této kultuře blízko,“ uvedla Alena Ševčíková ze Židovské obce v Ostravě.

 

Autor: Tereza Krumpholzová, Jakub Malchárek

26.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies