VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cyklotrasy v Moravskoslezském kraji dosahují délky 2400 kilometrů

/MAPA UVNITŘ/ V Moravskoslezském kraji byly za posledních osm let vybudovány cyklostezky za 500 milionů korun. 

17.8.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační: cyklostezkyFoto: VLP

Mezi nejoblíbenější a nejfrekventovanější cyklostezky Moravskoslezského kraje patří ta mezi Hrabovou v Ostravě a Beskydami.

Je dlouhá více než 40 kilometrů a její plánování zabralo léta. Včetně ní se za posledních osm let v kraji postavily cyklostezky za celkem 500 milionů korun.

Podle mluvčí krajského úřadu Miroslavy Chlebounové je v regionu 2400 kilometrů cyklostezek a cyklotras.

V současné době v kraji za pomoci evropských peněz vznikají například cyklostezky v Klimkovicích nedaleko Ostravy, Odrách-Klokočůvku na Novojičínsku, mezi Havířovem na Karvinsku a přehradou Žermanice nebo druhá etapa cyklostezky údolím Lomné na Frýdecko-Místecku.

Od loňského roku mohou cyklisté využívat například cyklostezku mezi Novým Jičínem a Hostašovicemi, která vznikla na místě zrušené železniční trati, nebo horskou cyklostezku ve Frenštátě pod Radhoštěm na Novojičínsku.

Evropské dotace

Výstavbu cyklostezek v kraji v posledních letech pokrývaly z velké části evropské dotace.

„Od roku 2007 se jedná o částku přesahující 519 milionů korun. Týkaly se 35 úseků stezek o celkové délce 115 kilometrů. Nejvíce, přes 40 procent z nich, vzniklo na Ostravsku, nejméně, jen dvě procenta, na Karvinsku. V 52 procentech šlo o městské cyklostezky. Vybudování jednoho kilometru městské cyklostezky stálo průměrně 7,8 milionu korun, kilometr turistické cyklostezky přišel v průměru na čtyři miliony korun," uvedl Michal Sobek, mluvčí Regionální rady Moravskoslezsko, která v kraji rozděluje evropské peníze.


*Pro zvětšení mapy na ni klikněte

Ostrava pak milovníkům cyklistiky nabízí 215 kilometrů stezek. Cílový stav je ale podle mluvčí ostravského magistrátu Andrey Vojkovské mnohem vyšší 400 kilometrů.

„Zásadními stavbami loňského roku bylo dokončení páteřního tahu podél řeky Ostravice. Dokončený úsek propojil trasu vedoucí kolem řeky Odry na severu města s částí trasy 59 vedoucí na jihu z Hrabové do Sviadnova. S výjimkou průjezdu jižní části Frýdku-Místku a obce Baška je tak celý tah od Ostravy až k nádraží v obci Ostravice kompletní," uvedla mluvčí s tím, že ve městě se teď pracuje na výstavbě cyklostezky vedoucí podél řeky Odry.

„Přibližně čtrnáctikilometrový úsek mezi městskými částmi Výškovice a Antošovice je součástí budované cyklostezky Odra Morava Dunaj. Cyklisté se díky ní budou moci dostat koridorem řeky od Ostravy-Proskovic až na hranici s Polskem v Bohumíně na Karvinsku. Ještě letos by měly být hotové cyklotrasa v Ostravě-Radvanicích a cyklostezka Počáteční u Slezskoostravského hradu. Ve výsledku tedy bude možné na kole dojet od hradu až do centra Radvanic," řekla Andrea Vojkovská. Doplnila, že další cyklostezky ve městě se připravují.

Autor: Martina Koziolová

17.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze.

Dejvice i Letnou trápí zápach. Může za to čistírna odpadních vod

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies