VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Děkan Tuleja: Narodil se v Ostravě, žije v Havířově, povede univerzitu v Opavě

/ROZHOVOR/ - Zatím stále ještě děkan Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, třiačtyřicetiletý Pavel Tuleja, za pár týdnů vymění Karvinou za Opavu a místo pane děkane mu budou říkat pane rektore.

13.1.2015
SDÍLEJ:

Rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja. Foto: Deník/Richard Kutěj

Hlavou Slezské univerzity se oficiálně stane 1. března a Deník se jej při této příležitosti zeptal na jeho představy o fungování a perspektivách jedné z nejmladších českých univerzit.

Slezská univerzita asi dosud neměla mladšího rektora… Na tento post jste docela mladý, i když v republikovém měřítku nejste sám, např. váš kolega z Palackého univerzity je stejný ročník. Co vás vedlo k tomu ucházet se o post, který bývá předurčen spíše „zralým", nebo řekněme starším mužům (nebo samozřejmě i ženám)?

Je otázka, jak definovat „zralého" či staršího kolegu (nebo kolegyni). Z pohledu dnešních uchazečů o studium na naší vysoké škole už do této kategorie pravděpodobně spadám, já osobně se cítím pořád stejně mlád jako v době, kdy jsem na fakultu nastupoval, a mí kolegové, kterým je dnes přes šedesát, mne a můj tým proděkanů rádi označují slovy „kinder management". Takže otázka věku bude vždy poněkud relativní.

Ale abych se vrátil k podstatě vaší otázky. Na post rektora Slezské univerzity jsem se rozhodl kandidovat proto, že mám jasnou představu o tom, kam by měla naše univerzita v budoucnu směřovat. Tato představa vychází jak z mé osobní vazby ke Slezské univerzitě, tak z mých osobních zkušeností, které jsem za 17 let působení na univerzitě získal.

Třiačtyřicetiletý doc. ing. Pavel Tuleja, Ph.D., se narodil v Ostravě, kde také v letech 1989 až 1994 vystudoval Vysokou školu báňskou Technickou univerzitu. Žije v Havířově. Na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné působí od roku 1997. Od března 2013 byl děkanem OPF. Je ženatý, má dva syny. Rád čte a poslouchá hudbu.

Jednoduše řečeno, myslím si, že mám jasnou vizi o budoucím směřování univerzity a díky mým zkušenostem z minula jsem schopen tuto vizi naplnit.

Co jste si řekl, když jste se dozvěděl výsledek volby?

Výsledek voleb byl pro mne do jisté míry překvapením. Věřil jsem tomu, že můj program senátory osloví, ale nepředpokládal jsem, že rozhodne již první kolo volby, a to zejména proto, že můj protikandidát, profesor Engliš, měl své programové prohlášení postaveno na podobných prioritách jako já a pro senátory muselo být velmi obtížné nalézt v našich postojích k budoucnosti univerzity něco, co by nás výrazně odlišovalo.

A co jsem si řekl? V podstatě toto: „Chlapče, máš, co jsi chtěl. Teď jsou před tebou čtyři roky tvrdé práce."

Kdybyste měl vyjmenovat tři priority, které jsou pro vás jako budoucího rektora Slezské univerzity nejdůležitější, které to jsou?

Ty priority nejsou tři, ale čtyři. Spolupráce, kvalita, otevřenost a komunikace. Mám-li to ve stručnosti objasnit, pak v případě spolupráce se jedná především o vzájemnou spolupráci součástí, jež by měla vést ke zvýšení konkurenceschopnosti Slezské univerzity na trhu s vysokoškolským vzděláním.

V případě kvality je mým cílem zvýšit kvalitu výstupů, kterými se SU prezentuje navenek i uvnitř. V oblasti otevřenosti mám na mysli zejména snahu o transformaci Slezské univerzity v instituci, která bude otevřena vůči svému okolí a vzbudí tak nejen větší zájem uchazečů o studijní obory, které nabízí, ale také větší ochotu absolventů SU hlásit se ke své alma mater.

No a s touto předposlední prioritou úzce souvisí také priorita komunikace, v jejímž rámci by mělo dojít ke zlepšení komunikačních toků nejen uvnitř univerzity, ale také ve vztahu k jejímu okolí.

Rektorské žezlo převezmete v době, kdy vysoké školy čeká nelehké období, a to hned z několika důvodů. Jedním z nich je úbytek studentů, „bitva" se státem o přijatelný způsob financování vysokého školství, ale též restrukturalizace vysokoškolského studia v republice obecně. Máte za sebou restrukturalizaci na karvinské fakultě, čeká něco podobného zbývající fakulty SU pod vaším vedením?

Tady by asi bylo dobré poznamenat, že stávající vysokoškolský zákon dává jednotlivým fakultám v této oblasti poměrně vysoký stupeň autonomie. Je zapotřebí si uvědomit, že v případě akreditace studijních oborů a programů či personální politiky je vše pevně v rukou děkanů jednotlivých fakult.

Obchodně podnikatelská fakulta prošla v loňském roce procesem restrukturalizace proto, že její předchozí vedení nebylo schopno, či spíše ochotno, zareagovat na změny, kterými veřejné vysoké školství procházelo od roku 2009, kdy byl nastartován poměrně prudký pokles počtu uchazečů o studium na VŠ, a to v důsledku poklesu populační křivky.

Na tento pokles zareagovalo také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, které tomuto vývoji přizpůsobilo také pravidla financování veřejných vysokých škol.

A ještě jednou peníze. Opavské vysoké školství má ani ne čtvrt století dlouhou historii, je v rámci republiky jakousi popelkou. Máte i v tomto směru nějaké záměry?

Mým záměrem je tuto nevýhodu přetvořit ve výhodu. Ano, jsme malou regionální univerzitou, která však v našem regionu sehrává významnou roli. Je zřejmé, že naše velikost a nabídka našich studijních oborů do jisté míry omezuje naši konkurenceschopnost vůči takovým veřejným vysokým školám, jakými jsou Karlova univerzita v Praze či univerzity v krajských městech.

Na druhé straně ale nemůžeme podlehnout skepsi a říkat si, tak si šáhneme na to, co na nás na trhu s vysokoškolským studiem vybyde. To by bylo špatně. Mým záměrem je nastartovat proces, na jehož konci bude Slezská univerzita moderní, otevřená, sebevědomá a také prestižní vysokoškolská instituce.

Je mi však jasné, že k tomuto cíli s největší pravděpodobností nedospějeme v průběhu následujících čtyř let.

Kolegům z jiného deníku jste po svém zvolení řekl: „V mých vizích má Slezská univerzita podobu moderní, otevřené, sebevědomé a také prestižní vysokoškolské instituce, která je schopna čelit všem výzvám. Nové vedení univerzity musí také najít odvahu a odhodlání k tomu, aby přijalo za své moderní trendy budování vysokoškolského studia." Můžete těmto slovům dát konkrétnější podobu?

Této problematiky jsem se již jemně dotkl v jedné z výše uvedených odpovědí. Má představa o budoucnosti Slezské univerzity vychází z předpokladu, že nikdy nebudeme velkou kamennou univerzitou, jakou je např. Univerzita Karlova. Budoucí vedení univerzity ve spolupráci s vedením jednotlivých součástí proto musí naši potenciální nevýhodu proměnit ve výhodu.

Naším primárním cílem by tedy mělo být zlepšit postavení Slezské univerzity mezi českými veřejnými vysokými školami a vybudovat tak instituci, jejíž jméno bude do jisté míry synonymem kvality. Pokud bych měl být konkrétnější, pak bych chtěl dosáhnout toho, aby si potenciální uchazeči o studium Slezskou univerzitu do svých přihlášek vždy zapsali s prioritou jedna, aby bylo jejich cílem primárně studovat v Opavě či Karviné a pak teprve možná v Olomouci, Brně nebo Praze.

Autor: Tomáš Januszek

13.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Řečtí důchodci musejí vyjít s čím dál menšími penzemi.
8 6

Těžký život řeckého penzisty. Důchod mu snížili už jedenáctkrát

Martina Sáblíková
2 7

Martina Sáblíková po třicetinách: Trochu mě překvapuje, jak ten čas letí

Mírný pád Miloše Zemana. Poslední průzkum ukázal pokles jeho preferencí

Postoj prezidenta Miloše Zemana ve vládní krizi mu sebral část voličů. Naopak přibylo potenciálních voličů bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. I přesto by teď nejvíc Čechů v prezidentských volbách hlasovalo pro Zemana. Vyplývá to z průzkumuspolečnosti Median pro Český rozhlas.

Vandal poškodil hrob generála a prezidenta Francie de Gaulla

Asi třicetiletý muž, jehož totožnost zatím policie nezná, se včera pokusil dostat do hrobu hrdiny francouzského odboje a slavného prezidenta Charlese de Gaulla v malé obci Colombey-les-Deux-Eglises v severním francouzském departamentu Haute-Marne.

Unikátní staročeské trhy může ohrozit EET

Buty i Jablkoň. Ale především desítky stánků se zapomenutými řemeslya staročeskými specialitami. To jsou Staročeské trhy v Turnově. Konají se tradičně poslední květnový víkend. Ale snad ne naposled.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

/INFOGRAFIKA/– Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies