VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dočká se letos Ostrava inteligentních zastávek?

Město chce začít s další etapou projektu inteligentního dopravního systému. V cestě mu ale stojí jeden z účastníků výběrového řízení. Záležitost teď řeší Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

30.1.2015
SDÍLEJ:

Cestující na zastávce. Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Miroslav Kucej

Vybudování inteligentních dopravních zastávek a podpora veřejné dopravy dohromady za zhruba 146 milionů korun.

Dvě akce spadající do projektu inteligentního dopravního systému, který už několik let brzdí výběry dodavatelů. Vedení města je ale optimistické. Podle primátora Ostravy Tomáše Macury by se mohlo s realizací začít v letošním roce.

„Projekt je součástí dlouhodobého plánu města, které chce jeho prostřednictvím podporovat veřejnou dopravu v Ostravě, souvisí to také se službami pro obyvatelstvo a má to samozřejmě vliv na ekologizaci a životní prostředí. V nejbližším horizontu jsou součástí tohoto plánu dvě akce, které jsme v poslední době řešili. Inteligentní zastávky, akce za 28 milionů korun. To je projektová cena, která se díky výběrovému řízení může snížit. Druhá věc je podpora veřejné dopravy za 118 milionů korun, rovněž projektová cena," uvedl ostravský primátor.

Peníze z EU

U obou akcí město požádalo o financování z Evropské unie.

„Čekáme na potvrzení regionální rady, zda na to bude či nebude možné získat finanční zdroje. My předpokládáme, že ano," podotkl Tomáš Macura. Inteligentní zastávky by podle něj měly spočívat v instalování informačních panelů, které by cestujícím podávaly informace v reálném čase. „Tedy když budete stát na zastávce, uvidíte tam předpokládaný čas příjezdu. Součástí je také software a technické zázemí, které umožní tato on-line data poskytovat," vysvětlil Tomáš Macura.

Podle něj inteligentní systém by měly mít nejvytíženější zastávky v Ostravě.

Druhá akce spočívá v efektivnějším řízení dopravy ve městě. Jejím smyslem je zvýšení plynulosti dopravy. Vozidla hromadné městské dopravy by měla mít přednost při průjezdu křižovatek tak, aby jezdila co nejplynuleji. „Podobný systém funguje například v Olomouci. Reakce tamních cestujících i provozovatelů jsou velmi pozitivní. Přípravu těchto akcí zahájilo předchozí vedení města. Výběrové řízení na dodavatele systémů bylo vypsáno. Jeden z účastníků se však odvolal. Proto teď tuto situaci řeší ÚOHS. Takže je to zablokováno. Prozatím jsme optimisté, protože jsme s úřadem jednali. Předpoklad je takový, že se přikloní k našemu pohledu na věc a nedojde k žádnému zásadnímu zpoždění," doplnil Tomáš Macura.

Ze stejného důvodu byla druhá etapa modernizace dopravy v Ostravě odložena v květnu 2013.

Při první etapě projektu za zhruba pětatřicet milionů korun město v roce 2010 nainstalovalo značky, které řidiče navádějí na volná parkovací místa.

Autor: Martina Koziolová

30.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Derby Slavia - Sparta
52

Jako utržení ze řetězu. Slavia a Sparta byly na lovu v cizině

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies