VYBERTE SI REGION

Emilka už neslyší jen ticho. V ostravské fakultce „vrací" dětem sluch

/VIDEO/ Emilka Poštulková z Darkovic je milá, usměvavá a hodně živá holčička. Má rok a půl a celý život před sebou. Na světě už to ale tak chodí, že sudičky tu někomu trochu přidají, tu něco uberou. A Emilka měla tu smůlu, že od narození slyšela jen ticho.

12.3.2014
SDÍLEJ:

Emilka s maminkouFoto: Deník/Břetislav Lapisz

Trvalo to zhruba čtrnáct měsíců, pak jí lékaři Otorinolaryngologické kliniky ostravské fakultní nemocnice (FNO) voperovali přístroj, o kterém rodiče dívenky tvrdí, že to je zázrak. Odborně se jmenuje kochleární implantát a díky němu uslyšela koncem loňského roku Emilka první zvuky.

Necelých pět měsíců od říjnové operace už nejen slyší, ale také mluví. Slůvek v její zásobě přibývá, i lékaři malou slečnu z Darkovic chválí, že je bystrá, komunikativní a šikovná.

Máma, bába, haf…

„Zatím se naučila máma, bába, haf, ham i pár dalších slov. Jde jí to rychle," usmívá se Emilčina maminka Veronika na chodbě nemocnice, kam Emilka dochází, aby ji lékaři zkontrolovali a vyladili v implantátu další vychytávky.

Zatímco si povídáme, Emilka si mě prohlíží zvídavými kukadly, chvilku zvažuje, co dál, pak se podívá na maminku. Ta si ale právě povídá se mnou, holčička proto zvolí jistotu hup a už je v náručí Michala Poštulky, svého tatínka. Dcerku pohladí, přitiskne k sobě a jen tak naoko, aby to všechno nevypadalo jako idylka, se zadurdí: „Je to šikulka, těch slov už umí dost a pořád přibývají nová. Zatím se ale pořád nenaučila říkat táta. Nemůžu se dočkat, až to od ní poprvé uslyším."

Emilka s maminkou

Když na Emilku promluvím, je znát, že mě slyší. Ale tak trochu se asi stydí a rozhodne se, že raději zaklepe na dveře ordinace, aby na ni třeba nezapomněli. Rozběhne se ke dveřím, ale nezaklepe. Maminka na ni totiž volá, že se to nesmí, a tak se vrací zpátky k tatínkovi.

Aby nic neuniklo

„Je zvědavá, ráda si hraje i se svou starší sestrou, sedmiletou Eliškou. Také obdivuje psí hafání a poslouchá i pohádky. Z těch, na které se dívá v televizi, má nejradši ty dva nešiky Pata a Mata," doplňují se v odpovědích rodiče holčičky.

Jak také vysvětlují, na noc si Emilka přístroj z ouška nechá sundat, ale ráno po probuzení vyžaduje, aby jej měla hned zpátky a nic jí neuniklo.

Po říjnové operaci musí rodiče s holčičkou chodit zhruba jednou za měsíc na kontroly a také na logopedii, aby se jejich dcerka naučila správně mluvit. „To jsou ale věci, o kterých víme, že jsou potřebné, takže si není na co stýskat," odpovídá rychle Eliščina maminka, a když se jí ptám, jestli její dcerka, až trochu povyroste, zůstane doma, nebo půjde do školky, má jasnou odpověď. „Rádi bychom ji dali do školky. Do normální školky, kde si bude hrát s ostatními dětmi a bude dělat všechno jako její vrstevníci."

Na konec našeho krátkého povídání se osmělí i Emilka a na rozloučenou mi zamává. A přidává k tomu dokonce i úsměv, který dokážou vykouzlit jen ti nejmenší.

ROZHOVOR: V ostravské fakultce „vracejí" neslyšícím dětem sluch

Lékař Pavel Komínek na obrázku ukazuje, jak přístroj, který malé Emilce se svými kolegy voperovali, v principu funguje.Ostravská fakultní nemocnice se stala loni v říjnu po pražském Motole druhým pracovištěm v celé ČR, kde lékaři voperovali dětskému pacientovi kochleární implantát, což je vlastně elektronická protéza. Ta měla tehdy čtrnáctiměsíční neslyšící holčičce zajistit, aby v budoucnu slyšela. Že Emilka slyší, zjistili lékaři už počátkem prosince.

Přednosty Otorinolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava MUDr. Pavla Komínka se Deník zeptal nejen na to, co dále malou Emilku čeká, ale i na další otázky týkající se operace kochleárního implantátu.

Že pacientovi voperujete přístroj, který dokáže přenášet vzruchy, to si člověk ještě asi představit dokáže. Jak ale třeba pracujete při ladění tohoto přístroje, aby „fungoval" optimálně, to už asi ne…

To opravdu jednoduché není. Pooperační rehabilitace (nácvik cvičení pomocí kochleárního implantátu pozn. red.) je tou nejobtížnější částí celého procesu. Kochleární implantát má dvaadvacet elektrod. Při nastavování každé z nich se hledá optimální intenzita podnětu, aby byla pro pacienta příjemná, tedy ne příliš slabá, ale ani ne příliš silná. Protože malé děti vám aktivně neřeknou, jak zvuk vnímají, musí logoped s velkými zkušenostmi při nastavování poznat podle chování dítěte, kdy je nastavení ideální. To vůbec není snadné a nastavování řečového procesoru (odborně se říká sluchová mapa) se musí provádět první rok po operaci přibližně desetkrát.

Zmínil jste, že to, jak dítě slyší, zjišťujete z jeho reakcí při různých hrách. Jsou to běžné dětské hry, nebo jde o speciální cvičení?

Jde samozřejmě o vlastní nastavování řečového procesoru, ale i další speciální cvičení s logopedy. Dítě, které dosud nezískávalo pomocí sluchu žádné nebo velmi omezené informace, se musí s implantátem naučit slyšet. Najednou vnímá něco (zvuky), které neznalo. A na vše si musí postupně zvyknout. Jde tedy o proces trvající řadu měsíců, někdy i roků. Výsledek ale může být skvělý a řada dětí je pak schopna navštěvovat normální školy, vystudovat střední či vysokou školu. Podle odborníků tato náhrada sluchu dokonce původně neslyšícím dětem dokonce umožní, aby se byly schopny naučit i cizí jazyky.

Jak vlastně Emilka slyší? Asi to bude jiné než u člověka, který má normální sluch…

Říká se, že poslech je jiný než zdravým uchem. Přesně to ale nevíme. Zásadní je, že pacient s kochleárním implantátem si na zvuky musí zvyknout, musí se je naučit od sebe odlišit, prostě se musí naučit implantát využívat a naučit se s ním žít. Pokud si vezmete zdravé slyšící dítě, uvědomte si, jak dlouho trvá, než se dítě naučí odlišovat podle hlasu mámu, tátu, než se naučí odlišovat různé zvuky zvířat, aut atd. A podobné to je i s kochleárním implantátem. Je třeba se naučit odlišovat od sebe jednotlivé zvuky. Snadnější to mají lidé s kochleárním implantátem, kteří někdy v minulosti slyšeli, protože ty zvuky znají, respektive je znali.

Zatím jsem se neptal na samotné voperování implantátu. Je to obtížná operace?

Vlastní operace se skládá z několika kroků, které po sobě přesně následují. Pro zkušeného ušního chirurga jde jen o určitou variantu operací. Na našem pracovišti jsme vyškoleni pro tyto operace dva já a MUDr. Karol Zeleník, Ph.D. Oba se této problematice věnujeme několik let, byl jsem na řadě školení a kurzů na domácích i zahraničních pracovištích. Myslím, že je správné, provádí-li tyto operace více chirurgů.

Jak funguje kochleární implantát? Kochleární implantát má dvě části. Jedna má elektrodu, která se zavádí do vnitřního ucha (hlemýždě). Ta není po operaci vidět a je schována pod kůží. Zvukové podněty v podobě mechanického vlnění se pak pomocí implantátu přeměňují na elektrický stimul a prostřednictvím elektrody stimulují nervové buňky v hlemýždi. To pak vede k podnětům v mozku. Druhou částí je zvukový procesor, který je umístěn zevně a je magnetem spojen s implantovanou částí. Lékaři v průběhu operace i po ní úzce spolupracují s techniky, aby přístroj optimálně nastavili. „Je to velmi důležité, zvláště u tak malých pacientů. Toto nastavování se uskuteční v průběhu prvního roku od operace asi desetkrát. Jak zvuky slyší, zjišťujeme u malých dětí také například jejich reakcí při různých hrách," upřesnil Pavel Komínek, přednosta Otorinolaryngologické kliniky ostravské fakultní nemocnice.

Kolik dětí z našeho kraje podle vašich údajů ze screeningu implantát potřebovalo?

Od října 2013 jsme provedli u dětí tři implantace, v dubnu plánujeme další operaci a další kandidáti jsou zatím vyšetřováni.

Lze očekávat, že ze screeningu sluchu v našem kraji mohou být ročně zjištěny tři až čtyři děti se sluchovou vadou vyžadující kochleární implantát. K těmto je ale třeba přičíst i děti, u nichž sluchová vada při narození není tak závažná, ale v průběhu několika let se zhorší natolik, že jim může pomoci jedině kochleární implantát. Takže dětí může být šest až deset. Pokud by operace byly prováděny na obou uších, což je dnes zvláště u dětí indikováno, pak operací bude ještě více.

Je známo, že operace rozhodně není laciná záležitost. Jak se k těmto zákrokům staví zdravotní pojišťovny?

Jsme nové centrum a o úhradě operace se domlouváme u každého dítěte individuálně se zdravotní pojišťovnou. Dosavadní jednání nemocnice se zdravotními pojišťovnami nebyla jednoduchá, nicméně přístup zdravotních pojišťoven byl vždy v zásadě vstřícný a konstruktivní. Za to jim děkujeme. Operace byly takto vždy uhrazeny (cena kochleárního implantátu je zhruba 640 tisíc korun + operace a další rehabilitační péče). Očekávám, že během několika málo následujících let se operace stane rutinním procesem a finanční otázky budou vyřešeny.

Orientujete se pouze na dětské pacienty, nebo provádíte implantace i u dospělých?

V tuto chvíli provádíme operace pouze u dětských pacientů. V budoucnu lze ale očekávat, dojde-li ke změnám v indikacích kochleárních implantací, že bude potřeba provádět i operace u dospělých. Pak bychom prováděli i tyto operace.

Na závěr si dovolím osobnější otázku. Emilka už slyší, povídáte si spolu?

Emilka za dobu už více než tří měsíců od operace „rozkvetla", zajímá se o zvuky, reaguje na ně. Začala používat první slova v posledním měsíci každý týden nové slovo. Tyto pokroky svědčí o velmi pozitivním vlivu implantátu a tedy slyšení na rozvoj Emilky. Více informací vám určitě budeme moci říct za další tři až čtyři měsíce.

Autor: Břetislav Lapisz

12.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Ve Sněmovně opět zasedla komise k policii, má dokončit výslechy

Praha - Ve Sněmovně zasedla dnes odpoledne na další schůzi vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie. Na programu jsou zejména poslední výslechy svědků. Před komisí nyní vypovídá policejní prezident Tomáš Tuhý, po něm dorazí olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a někdejší Tuhého náměstek Zdeněk Laube. Komise by dnes měla výslechy dokončit.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies