VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Garáže na Ostravsku? V dnešní době slouží hlavně jako skladiště

Ostrava - Mít vlastní garáž, tehdy v ceně menší chaty, byla za minulého režimu výsada. Dnes už je všechno jinak. Po samostatných garážích je poptávka minimální a místo aut je často zabírá třeba starý nábytek, pneumatiky nebo v nich dokonce žijí lidé.

11.11.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Miroslav Kucej

Když si pan Miroslav chce vyrazit na projížďku autem, musí ze sídliště na Fifejdách nejprve ujít čtyři a půl kilometru ke koksovně Jan Šverma. V přidruženém garážišti totiž parkuje.

„Garáž tady vlastním už pětatřicet let. Auto raději zaparkuju tady než před domem, kde mám strach, že mi ho někdo vykrade nebo poškrábe," vysvětluje šestašedesátiletý pán. Dodává ale, že za tu dobu, co garáž vlastní, se spousta věcí změnila.

„Hodně starousedlíků, kteří měli garáže vedle mě, už nemovitosti prodalo. Všichni jsme se znali, byli jsme taková malá komunita, která o naše auta pečovala a různě kutila v dílnách. Ty jsme měly přímo v garážích," říká Miroslav s tím, že se svým bývalým sousedům nediví, že lokalitu opustili.

Dnes už předrevoluční pozůstatek, který lidé využívají spíše jako skladiště, dílny nebo dokonce příbytky.

Garážiště před koksovnou se totiž změnilo oprýskaná vrata, omšelé omítky, hromady pneumatik a černých skládek, rezivějící vraky automobilů a hlavně několik garáží s nepřehlédnutelnými komíny. Nejenže některé z nich jsou cihlové a nezahanbily by ani pěkný dům, ale hlavně se z nich vesele kouří.

„Je tady asi deset garáží, ve kterých bydlíme. Nejčastěji si topíme dřevem v nějakém malém pecku. Já mám zrovna takový improvizovaný komín, protože mi ho už několikrát ukradli šroťáci," líčí Josef Fistr, jeden člen místní komunity bezdomovců, kteří v garážích našli střechu nad hlavou.

„Jinak se tady ale nebojím, navzájem si s kámoši hlídáme garáže nebo třeba za nějaký malý peníz dáváme pozor na garáže jiných. Není to tady tak strašné. Střecha drží, takže mi dovnitř nezatéká a dá se tady žít," uzavírá zhruba padesátiletý bezdomovec.

Změnily účel

To, že garáže od sametové revoluce změnily svůj účel, potvrzuje Tomáš Heger, ředitel ostravské realitní kanceláře I. E. T. Reality.

„Garáže měly smysl v dobách, kdy rodina měla jedno auto, byly blízko bydliště a majitelé do nich zamykali vozy na celý týden a vyjížděli třeba jen o víkendu. V dnešní době slouží hlavně jako skladiště. Lidé do nich často ukládají třeba letní a zimní pneumatiky, lyže, lodě nebo parkují kabriolety," říká Deníku Heger s tím, že velmi důležitá je právě vzdálenost od bydliště.

Dnes už předrevoluční pozůstatek, který lidé využívají spíše jako skladiště, dílny nebo dokonce příbytky.

„Mít takovou nemovitost pár metrů od bytu je luxus, protože najednou máte spoustu skladovacího prostoru nebo dokonce dílnu, která se do bytu už nevejde. Po bydlení s přidruženým parkovacím místem nebo garáží je stále velká poptávka. Zato samostatné garáže chtějí lidé minimálně. Od revoluce se až na pár výjimek v Ostravě snad další garážiště ani nepostavila. V nové zástavbě totiž prostory k parkování už většinou jsou," upřesňuje ředitel realitní kanceláře.

Problémem garáží je také jejich bezpečnost. Nejde ani tak o to, mít pevný zámek nebo vrata, když se dají zdi probourat těžším kladivem. Častá praktika zlodějů je také prolomení střechy, na kterou není problém vyšplhat.

Nenákladné

Lokalita daleko od bydliště a nízká bezpečnost. To jsou hlavní faktory, které vedou k úpadku garáží, a to i přesto, že nejsou cenově nákladné. Podle I. E. T. Reality vyjde jedno místo v garážišti na zhruba sto až sto dvacet tisíc korun. Cena se liší právě v závislosti na lokalitě a stavu objektu. „Existují udržované a bezpečné garáže například pod Rudnou v Zábřehu. Většinou se o ně stará nějaký spolek nebo družstvo, takže bývají natřené a díky vysokému pohybu lidí jsou i bezpečné. Přesto jsou však garáže spíše relikvií minulé doby," uzavřel ředitel ostravské realitky Tomáš Heger.

Dnes už předrevoluční pozůstatek, který lidé využívají spíše jako skladiště, dílny nebo dokonce příbytky.

Dnes už předrevoluční pozůstatek, který lidé využívají spíše jako skladiště, dílny nebo dokonce příbytky.

Autor: Jakub Malchárek

11.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Omilostněný Jiří Kajínek před bystrckým bytem řekl, že zatím se setkává se samými dobrými reakcemi lidí.
12

Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
1 13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Komentář Stanislava Šulce: Jiří Kajínek Superstar

Po šesti dnech a nocích permanentního přímého přenosu se národ dočkal. Nejslavnější vězeň Jiří Kajínek, několikrát trestaný recidivista a odsouzený dvojnásobný vrah, se konečně dostal na svobodu. A opuštění vězení by lépe než Kajínek nezvládla ani Paris Hiltonová, která před lety také musela za katr. Vyšel postarší chlapík, jehož nadprůměrná muskulatura zářila téměř stejně jako již proslulé tílko. Dav čekatelů před věznicí si s ním udělal selfie, veřejnoprávní i další televize celou chvilku přenášely naživo a celý kolotoč zájmu o Kajínka nebere konce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies