VYBERTE SI REGION

Haldy v Ostravě. Jaký osud čeká umělé kopce?

Ostrava /FOTOGALERIE, INFOGRAFIKA/ - Jsou jednou z nejviditelnějších připomínek „černé“ minulosti Ostravy. Teď ozvláštňují rovinatou krajinu Ostravy. Umělé kopce z nevyužité hlušiny vytěžené z dolů ale přinášejí i problémy.

5.9.2011
SDÍLEJ:

Dříve se mimo jiné plánovalo, že se na její vrchol přivede turistická lanovka. Nyní tam nesmí lidé vůbec. Přesto si zajímavou procházku nenechávají ujít.Foto: Deník/Miroslav Kucej

Nejznámější z ostravských hald je Ema. Lidé si ji časem velmi oblíbili. Kvůli krásnému rozhledu, kouřícím místům i unikátní flóře na jejím povrchu. Ročně se na její vrchol vydávají podle odhadů klubu turistů tisíce a možná i desetitisíce lidí.

Právě na ni ale majitel pozemků, společnost RPG, nedávno zakázal vstup. A to poté, co dostal výsledky analýzy rizik, kterou nechala zpracovat společnost Diamo.

„Závěry z analýzy rizik nás přitom spíše překvapily, a to vzhledem k pozitivním závěrům. V podstatě lze shrnout, že při dodržování zásad zdravého rozumu je nebezpečí zcela minimální,“ konstatoval Petr Jelínek ze společnosti Diamo.

Podle mluvčího společnosti RPG ale nejde jen o výsledky analýzy. „I kdybychom zákaz nevydali, vyplývá ze zákona. Ema je totiž evidována jako úložiště odpadu, na kterém ještě stále probíhá sanace,“ zdůraznil Handl.

Na zakázanou Emu však lidé i přesto stále chodí. Deník se o tom tento týden přesvědčil. Na vrcholu bylo hned několik lidí. „Je to nejzajímavější místo v Ostravě z hlediska rozhledu, podle mě tam budou lidé i tak dál chodit. Museli by to oplotit a dát tam hlídací psy,“ podotkl předseda moravskoslezské organizace Českého klubu turistů Břetislav Boháč.

Podle Handla má společnost RPG zájem na tom, aby byla Ema pro turisty a návštěvníky přístupná. Před několika dny o budoucnosti haldy jednali se zástupci ostravského magistrátu, Slezské Ostravy, klubu turistů, hasičů, Diama a báňského úřadu.

„Naším společným zájmem je zpřístupnit Emu turistům, ale za předpokladu, že to bude stoprocentně bezpečné a legislativně možné,“ řekl Handl. „V současné době ale lidé, kteří tam jdou, porušují zákon a vystavují se riziku postihu,“ dodal.

Komu bude Ema patřit?

Náměstek ostravského primátora Dalibor Madej reagoval, že město už minimálně tři roky jedná se společností RPG o tom, aby na ně haldy převedla. „Myslím, že město má lepší pozici při vyjednávání dotací na odstraňování těchto ekologických škod se všemi ministerstvy. Moc vstřícná společnost RPG není, ale jiná cesta podle mě není,“ míní Madej.

Také z heřmanické haldy, která je vůbec nejrozsáhlejší na Ostravsku, je pěkný výhled na okolí. Člověk se ale nesmí dívat těsně kolem sebe. Suchá tráva, popadané stromy, kterým uhořely kořeny, na desítkách míst ze země vyvěrají obláčky bílého dýmu. Smrdí to tak, až se trochu zvedá žaludek. Hlušina v haldě, která se tu ukládala od roku 1907 do roku 1970 a obsahuje spoustu zbytků uhlí, už léta prohořívá. Odborníci rozhodli, že haldu je nutné odtěžit. Zem pak bude zase jako placka.

V současnosti se halda odtěžuje v její střední a západní části. „Tam vyvíjí svoji činnost firma, která má zájem na přepracování uloženého materiálu na suroviny vhodné k dalšímu využití v energetickém a stavebním průmyslu. Ze západní části bylo odvezeno více než sto šedesát tisíc tun materiálu,“ popsal Jelínek.

Kdy přesně bude sanace haldy ukončena, ale neupřesnil. „Sanace termicky aktivních odvalů je velmi komplikovaný proces. Zaručenou a efektivní metodou je právě vymístění uloženého materiálu, který je vzhledem ke svému složení náchylný k samovzněcování. Vlastní ukončení sanace je přímo závislé na mnoha jevech. Stanovení přesného termínu v současné době by tedy zavánělo spíše spekulací,“ vysvětlil.

Haldou v Přívoze projíždějí bikeři

Firmy, které odtěžování provádějí, musejí dodržovat domluvená pravidla. Například místo těžby skrápět. Při odtěžování východní části si totiž lidé, kteří v okolí bydlí, několikrát stěžovali na to, že se nadměrně práší. „Domníváme se, že jsme dosáhli významného snížení obtěžujících zdrojů prachu. Naši činnost ostatně pravidelně kontroluje i příslušný městský obvod Slezská Ostrava prostřednictvím své komise životního prostředí,“ dodal Jelínek.

Další zajímavá halda je ta v Přívoze. Od úpatí k vrcholu měří téměř sto metrů. I z přívozské haldy má návštěvník Ostravu jako na dlani. Na její vrchol ale nevede pohodlná stezka jako na Emu, člověk se tam musí docela vydrápat. Halda u bývalého dolu František je ohraničena řekou Ostravicí, železničním koridorem do Bohumína a ulicemi Muglinovskou a Teslovou. I na tuto haldu je zákaz vstupu, a i na tuto haldu se Ostravané vydávají. Oblíbená je i mezi bikery.

GLOSA LENKYMOLNÁROVÉ

První výšlap na proslulou ostravskou haldu

Konečně se tedy vydám na haldu Emu. O dechberoucím výhledu na celou Ostravu a kouři, který z haldy vychází, jsem toho slyšela dost. Půjdu se přesvědčit, co je na tom pravdy.

Na svých pochůzkách nejsem sama. U informační tabule potkávám mladý pár, který míří na stejné místo. „Na haldě Emě jsem ještě nikdy nebyla. Od známých jsem slyšela, že je to moc hezké a navštěvované místo,“ říká něžná polovička páru Lucka.

„Jak se nahoru dostat, to víme, ale jsme celkem zmatení z toho, jestli se teď na Emu vůbec může chodit. Všimli jsme si totiž výstražné cedule,“ doplňuje Lucčin přítel Michal. Po krátkém váhání se rozhodujeme v naší cestě na vrchol pokračovat.

Těsně pod vrcholem potkávám další výletníky, tentokrát studenty Martina a Ondru. „Je to tady super, ten výhled je opravdová nádhera. Když je hezky, chodíme sem často,“ sděluje své dojmy Martin.

Nedá mi to, a ptám se kluků, jestli se nebojí sem chodit i navzdory výstražné ceduli. „Chápu, že bezpečnost je prvořadá. S dětmi, kdybych nějaké měl, bych sem asi nechodil. Přece jen je vidět, že halda stále pracuje, a mohlo by se tady něco nepěkného stát,“ přiznává Ondra.

Jen co zdolám vrchol haldy Emy, začínám chápat, co sem stále láká tolik návštěvníků. Ten pohled za trochu námahy a adrenalinu, že vás někdo chytí s tím, že tu nemáte co dělat, stojí. Úplně mě ohromuje, jak je Ostrava zelená. Dnes se však z haldy nekouří. Tento úkaz si přijdu ověřit někdy jindy.

Fotbalový stadion na haldě v Zárubku?

Sportovní využití by v budoucnu klidně mohla najít také halda v Zárubku vedle ulice Frýdecké. Architekt Ivan Guštafík, který kdysi pracoval na útvaru hlavního architekta města Ostravy, v ní vidí ideální místo pro stavbu nového stadionu pro Baník Ostrava.

„Tato lokalita se nachází na území Slezské Ostravy, čímž je splněn základní ideový požadavek vedení i příznivců klubu. Navíc je i blízko centra Ostravy, s dobrým dopravním napojením, včetně městské hromadné dopravy. A nenavazuje na ni žádná obytná zóna, což je další nesporná výhoda této varianty,“ vysvětlil Deníku Guštafík.

Terén haldy je podle něj dostatečně usazený, její revitalizace by byla přínosem pro urbanizaci této v minulosti značně zdevastované části města. „Snažil jsem se pro stadion najít to nejlepším místo na Slezské – vždyť tradice je třeba dodržovat,“ doplnil ke své vizi architekt.

Zárubecká halda dnes patří realitní skupině RPG Real Estate. Její mluvčí Petr Handl konstatoval, že o Guštafíkově nápadu byla společnost informována. „V současné době ale není tento projekt předmětem žádných aktuálních jednání, neboť je nejprve nutné vyřešit celkové budoucí využití tohoto území. Stadion je jeden z nápadů, které se na využití haldy v Zárubku objevily, to neznamená, že by byl jediný,“ uvedl Handl.

Podle architekta Guštafíka by se však město mělo touto lokalitou zabývat. Místo pro nový stadion je totiž podle něj potřeba začlenit do nového územního plánu. „Je zbytečné ztrácet čas hledáním jiných variant, když se nabízí tato ideální. Na regeneraci takovéhoto brownfieldu by šly určitě sehnat i peníze z evropských fondů,“ dodal Ivan Guštafík.

Halda v Hrabůvce: golf a trasy pro běžkaře

Rozlehlá halda v Hrabůvce by měla být brzy lákavým sportovně-turistickým cílem. Proměnit se má totiž v golfový resort s mistrovským osmnáctijamkovým hřištěm. To ale není vše. Součástí projektu jsou i stezky pro cyklisty a in-line bruslaře, v zimě si přijdou na své i běžkaři.


Halda v Hrabůvce z ptačí perspektivy. Snímek: Vítkovice a.s.

Americký architekt

Golfové hřiště na haldě v Hrabůvce je součástí projektu Nových Vítkovic, vypracování studie bylo zadáno renomovanému americkému architektovi Bobu Waltonovi. Výstavba areálu je plánována ve třech etapách.

Ta první představuje vybudování příjezdové komunikace, parkoviště, menší vodní plochy, cvičného odpaliště, devítijamkové golfové akademie a technického zázemí, včetně provizorního golf klubu. V rámci následující druhé etapy musí vzniknout velká centrální vodní plocha, na které bude celý areál závislý.

„V třetí etapě výstavby se pak vybuduje mistrovské osmnáctijamkové golfové hřiště s délkou přes šest a půl kilometru. Vše má doplnit stavba originálního a moderního golfového klubu se vším potřebným zázemím, jehož umístění i celkovou vizualizaci v současnosti připravuje architekt Josef Pleskot z AP ateliéru,“ řekl už dříve Deníku Jan Světlík, šéf strojírenských Vítkovic.

Vizualizace.

Už příští rok?

Úkolem číslo jedna je podle něj realizovat v co nejkratším možném termínu první část projektu. Zahájení provozu areálu, respektive jeho první etapy, by se mohlo uskutečnit v průběhu roku 2013.

„Takto unikátních golfových hřišť lokalizovaných v samém centru města je v celé Evropě pouze několik. V našem regionu jde pak o zcela ojedinělý golfový projekt,“ doplnila Halina Ryšková, specialistka personálního oddělení společnosti Vítkovice Holding.

Hřiště na haldě bude určeno golfistům všech herních úrovní a věkových kategorií. Devítijamková akademie a přítomnost profesionálních trenérů nabídne ideální golfové podmínky pro začínající hráče, mistrovské víceúrovňové osmnáctijamkové hřiště zase pro kvalitní golfovou hru.

MARTIN PLEVA
IVA HAVLÍČKOVÁ

Autor: Iva Havlíčková

5.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies