VYBERTE SI REGION

Hradby Moravské Ostravy by letos měly 650 let

Ostrava - Kamenné opevnění města bylo příliš těsné a mělo tři velké brány. Poslední obranná hradební bašta stávala v někdejší farské zahradě. Byla zbourána v roce 1929.

9.6.2012 8
SDÍLEJ:

Bytový dům na rohu ulic Kostelní a Biskupské dnes.Foto: Deník/Miroslav Kucej

Moravská Ostrava patřila k městům obehnaným obranným fortifikačním systémem. Předpokládá se, že tyto kamenné zdi byly vybudovány v krátkém čase po vzniku města. Ze zápisu v listině olomouckého biskupa Jana ze Středy lze odvodit, že k zahájení stavby obranné kamenné zdi došlo asi v polovině roku 1362. Později jiný biskup Marek Khuen zdůvodnil některé městské výsady a úlevy tím, že „Ostrava potřebuje pro případ nepřátelského přepadení lepších opevnění a schopnějších a statečnějších měšťanů ku své obraně". V listině biskupa Stanislava Thurza z 24. února 1525 se píše o potřebě oprav hradeb, věží, parkánů, bran a příkopů, aby se město dalo lépe bránit. Na kolorované vedutě města z roku 1728 jsou zcela zřetelně vidět hradby i se střílnami.

Poslední obranná hradební bašta stávala v někdejší farské zahradě. Byla zbourána v roce 1929. Skrytá minulost

Historií ostravského opevnění se nejpečlivěji zabýval někdejší ostravský archivář Miloslav Kroček. Objevil omyly v pracích některých starších ostravských historiografů. Uvádí, že nejpádnější důkazy o umístění hradeb a bran poskytly ostravské pozemkové knihy. Podle prvního očíslování domů, ke kterému došlo ve druhé polovině 18. století, bylo totiž možné vystopovat majitele domů až do začátku 17. století. Nejstarší z roku 1642 se zmiňuje o bráně Kostelní, u brány Hrabovské je datum 1650 a u Přívozské 1649. Kostelní brána, zvaná též Dolní nebo Zámostní, byla obydlena a při číslování budov z doby Josefa II. dostala čísla 56 a 57.

Bouralo se rychle

Podle archiváře Kročka se opevnění bouralo v letech 1830 až 1839. V Archivu města Ostravy byly nalezeny dokumenty o posledních letech existence městských bran. Zednický mistr Jan Michna totiž předložil v květnu 1823 rozpočet na opravu Dolní brány (Kostelní). Zda tuto práci nakonec vykonal, nelze doložit. Stejný mistr zpracoval o pět let později také rozpočet na zbourání Horní brány (Hrabovské), která byla ve velmi špatném stavu. Za návštěvy císaře Josefa II. v červnu 1766 musely v ní být trhliny zakryty ozdobným chvojím. Obě zmíněné brány byly zbourány v roce 1830.

Konec městských bran

Horní a Dolní branou (Hrabovskou a Kostelní) vedla hlavní komunikace města. Přívozská brána byla zbourána rovněž v roce 1830. Nejmohutnější bývala Dolní brána, která měla hájit vstup do města z nebezpečné slezské, tedy polské strany. O tom, že naši předkové o město udatně bojovali, svědčí švédské a pruské kamenné a železné dělové koule, které v ní byly při bourání nalezeny.

Brána Kostelní stála v blízkosti farního kostela svatého Václava. Brána Horní či Hrabovská, později zvaná také Vítkovská, stála v dnešní ulici 28. října v místě, kde vyúsťuje ulice Puchmajerova. Brána Přívozská stávala zhruba na dnešním Jiráskově náměstí u ústí Přívozské ulice. V Archivu města Ostravy se ve spisech Staré registratury nachází korespondence potvrzující, že kolem roku 1810 bývaly na Hrabovské a Přívozské bráně závory, u kterých se vybíralo mýto. Součástí fortifikace byl i hradební vodní příkop, který se odpojoval od Mlýnského potoka přibližně v místech budovy Divadla Antonína Dvořáka. Byl zasypán v roce 1899, ve stejnou dobu zanikly i valy.

Poslední pozůstatek hradeb, dlouhý asi padesát metrů, se nachází v bývalé farské zahradě, ohraničuje území Černé louky a pozemku, na kterém stojí objekt Biskupství ostravsko-opavského. Na jedné jeho části bývala do omítky vyryta mapa středověké Ostravy.

Autor: Boleslav Navrátil

9.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

„Cítíme velkou křivdu," říkají manželé, kteří měli naftu ve své studni

Zdounky – Společně se svou manželkou cítí velkou křivdu a bezmoc poté, co před více než 14 dny zjistili, že jejich do té doby průzračná a kvalitní pitná voda ve studni je kontaminována starou směsí topných olejů. Znehodnocenou vodu nic netušíce několik dní pili.

AKTUALIZUJEME

Zpátky na 'bedně'! Koukalová byla třetí ve sprintu: Je to pozitivní kopanec

Östersund (Švédsko) /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová dojela třetí ve sprintu v Östersundu a poprvé v nové sezoně Světového poháru vystoupila na stupně vítězů. Královna minulé zimy přesně střílela a prohrála jen s vítězkou Marií Dorinovou-Habertovoui z Francie a druhou Finkou Kaisou Mäkäräinenovou.

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies