VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hradby Moravské Ostravy by letos měly 650 let

Ostrava - Kamenné opevnění města bylo příliš těsné a mělo tři velké brány. Poslední obranná hradební bašta stávala v někdejší farské zahradě. Byla zbourána v roce 1929.

9.6.2012 8
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií

Bytový dům na rohu ulic Kostelní a Biskupské dnes.Foto: Deník/Miroslav Kucej

Moravská Ostrava patřila k městům obehnaným obranným fortifikačním systémem. Předpokládá se, že tyto kamenné zdi byly vybudovány v krátkém čase po vzniku města. Ze zápisu v listině olomouckého biskupa Jana ze Středy lze odvodit, že k zahájení stavby obranné kamenné zdi došlo asi v polovině roku 1362. Později jiný biskup Marek Khuen zdůvodnil některé městské výsady a úlevy tím, že „Ostrava potřebuje pro případ nepřátelského přepadení lepších opevnění a schopnějších a statečnějších měšťanů ku své obraně". V listině biskupa Stanislava Thurza z 24. února 1525 se píše o potřebě oprav hradeb, věží, parkánů, bran a příkopů, aby se město dalo lépe bránit. Na kolorované vedutě města z roku 1728 jsou zcela zřetelně vidět hradby i se střílnami.

Poslední obranná hradební bašta stávala v někdejší farské zahradě. Byla zbourána v roce 1929. Skrytá minulost

Historií ostravského opevnění se nejpečlivěji zabýval někdejší ostravský archivář Miloslav Kroček. Objevil omyly v pracích některých starších ostravských historiografů. Uvádí, že nejpádnější důkazy o umístění hradeb a bran poskytly ostravské pozemkové knihy. Podle prvního očíslování domů, ke kterému došlo ve druhé polovině 18. století, bylo totiž možné vystopovat majitele domů až do začátku 17. století. Nejstarší z roku 1642 se zmiňuje o bráně Kostelní, u brány Hrabovské je datum 1650 a u Přívozské 1649. Kostelní brána, zvaná též Dolní nebo Zámostní, byla obydlena a při číslování budov z doby Josefa II. dostala čísla 56 a 57.

Bouralo se rychle

Podle archiváře Kročka se opevnění bouralo v letech 1830 až 1839. V Archivu města Ostravy byly nalezeny dokumenty o posledních letech existence městských bran. Zednický mistr Jan Michna totiž předložil v květnu 1823 rozpočet na opravu Dolní brány (Kostelní). Zda tuto práci nakonec vykonal, nelze doložit. Stejný mistr zpracoval o pět let později také rozpočet na zbourání Horní brány (Hrabovské), která byla ve velmi špatném stavu. Za návštěvy císaře Josefa II. v červnu 1766 musely v ní být trhliny zakryty ozdobným chvojím. Obě zmíněné brány byly zbourány v roce 1830.

Konec městských bran

Horní a Dolní branou (Hrabovskou a Kostelní) vedla hlavní komunikace města. Přívozská brána byla zbourána rovněž v roce 1830. Nejmohutnější bývala Dolní brána, která měla hájit vstup do města z nebezpečné slezské, tedy polské strany. O tom, že naši předkové o město udatně bojovali, svědčí švédské a pruské kamenné a železné dělové koule, které v ní byly při bourání nalezeny.

Brána Kostelní stála v blízkosti farního kostela svatého Václava. Brána Horní či Hrabovská, později zvaná také Vítkovská, stála v dnešní ulici 28. října v místě, kde vyúsťuje ulice Puchmajerova. Brána Přívozská stávala zhruba na dnešním Jiráskově náměstí u ústí Přívozské ulice. V Archivu města Ostravy se ve spisech Staré registratury nachází korespondence potvrzující, že kolem roku 1810 bývaly na Hrabovské a Přívozské bráně závory, u kterých se vybíralo mýto. Součástí fortifikace byl i hradební vodní příkop, který se odpojoval od Mlýnského potoka přibližně v místech budovy Divadla Antonína Dvořáka. Byl zasypán v roce 1899, ve stejnou dobu zanikly i valy.

Poslední pozůstatek hradeb, dlouhý asi padesát metrů, se nachází v bývalé farské zahradě, ohraničuje území Černé louky a pozemku, na kterém stojí objekt Biskupství ostravsko-opavského. Na jedné jeho části bývala do omítky vyryta mapa středověké Ostravy.

Autor: Boleslav Navrátil

9.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Šárka Strachová ve slalomu SP v Záhřebu.
7

Konec. Slalomářská mistryně světa Strachová se rozloučila s lyžařskou kariérou

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Českou televizi chce řídit dvanáct lidí včetně současného šéfa Dvořáka

Do výběrového řízení na funkci generálního ředitele České televize se přihlásilo 12 zájemců. Je mezi nimi i současný ředitel Petr Dvořák, který televizi vede od podzimu 2011. Mezi uchazeči o místo je i bývalý šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák nebo exšéf televize Prima Martin Konrád. První kolo volby proběhne 12. dubna, nového ředitele rada zvolí 26. dubna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies