VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hroby kolem kostela vydaly svá svědectví archeologům

Krnov - Archeologický průzkum v interiéru i kolem zdí krnovského kostela svatého Martina názorně ukázal, jak se žilo a umíralo ve středověkém Krnově.

1.6.2014
SDÍLEJ:

Michal Zezula (vlevo) z ostravské pobočky Národního památkového ústavu představil Krnovanům archeologické naleziště kolem krnovského kostela svatého Martina.Foto: DENÍK / Fidel Kuba

Ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula společně s týmem archeologů poprvé představil veřejnosti vykopávky kolem kostela svatého Martina.

Pod zemí na ně čekala změť lidských kostí z bývalého hřbitova, náhrobky ze sopečného tufitu i z bohušovského pískovce, pohřební krypty s valenou klenbou i základy staveb, které dokazují, že kdysi byl kostel až dvojnásobně široký oproti dnešní podobě.

„Za příslib věčného života byli feudálové, šlechtici a bohatí měšťané ochotni podpořit práci duchovních nebo financovat nějakou náboženskou stavbu. Mohli darovat peníze klášteru, špitálu nebo semináři, ale také s oblibou stavěli boční kaple kostela, ve kterých se sloužila zádušní mše za donátora.

.Kolem Svatého Martina jsme našli základy mnoha takových bočních kaplí, které měly vylepšit pozici dárce u posledního soudu. Tyto přístavby značně zvětšily půdorys kostela," uvedl Michal Zezula při komentované prohlídce.

Vysvěcená půda

Okolí kostela bylo považováno za vysvěcenou půdu, takže v ní našly věčný spánek celé generace a rody Krnováků.

Mezi renesančními a barokními náhrobky se nachází změť kostí ze starších pohřbů. Vzhledem k omezené rozloze a kapacitě hřbitova se hroby různě překrývají s fragmenty přístaveb a s pohřebními kryptami.

„Tyto krypty s valenou klenbou asi byly původně v interiéru kostela. Měly být zasypané, aby se jednou nepropadl strop, ale zásypová zemina časem slehla a přestala plnit funkci výplně," uvedl Michal Zezula s tím, že nyní čeká archeology těžké rozhodování, jak s nalezenými kryptami naložit dál.

„Proč nacházíme od 13. století do baroka hroby s lidskými ostatky v několika patrech nad sebou? Půdy kolem kostela bylo málo, lidé umírali a až do josefínských reforem nikdo nesměl být pohřben mimo posvěcenou půdu kolem kostela. Až osvícený císař Josef z hygienických důvodů zakázal pohřbívání v centrech měst, aby se předešlo epidemiím a kontaminaci studní," uvedl Michal Zezula.

„Díky jeho nařízením vznikl nový krnovský hřbitov za městskými hradbami. Tam ostatně funguje dodnes," popsal Zezula osud zrušeného hřbitova u kostela, který byl záměrně překryt navážkami.

.

Dětské hroby

Archeologové našli řadu míst, kde se ukládaly náhodně vykopané kosti ze starších hrobů. Ve středověku, kdy lidé neznali antibiotika a infekce dokázaly vyhubit celá města, byla smrt běžnou součástí života. Patřila k němu také vysoká dětská a novorozenecká úmrtnost.

„Podle některých pověr byl posvěcená dokonce i voda, která stékala z kostelních střech. Proto se tělíčka zesnulých dětí pohřbívala co nejblíže kostelní zdi, aby je omývala. Vůbec nás nepřekvapilo, že největší koncentrace dětských koster je těsně kolem kostela," doplnil Zezula nad ostatky dětí.

Kostel a město

Historikové dosud neměli příliš konkrétní představu, jak vypadal Krnov v nejstarších dobách v prvních stoletích po svém založení. Jisté je, že od počátku byl kostel svatého Martina centrem nejen duchovního, ale také společenského života.

„Krnov bylo prosperující město už ve 12. až 14. století, ale to je asi tak všechno, co o těchto dobách víme. V roce 1281 existuje první písemná zmínka o krnovské faře, ale ne o kostele. Můžeme jen spekulovat, jak vypadal nejstarší předchůdce dnešního kostela. Právě kostel, který byl středobodem všeho, nejvíc vypovídá, jak fungovala celá tehdejší společnost," doplnil Zezula s tím, že u náboženských staveb měl každý prvek svou symboliku a význam.

Své vlastní vstupy do kostela měli duchovní, šlechta a běžní farníci, aby se zdůraznilo jejich postavení ve společnosti. Například oratoř sloužila urozeným k tomu, aby mohli sledovat bohoslužbu z čestné galerie odděleni od ostatních.

„Kostel a město vždy byly spojené nádoby. I z vykopávek vidíme, jakou prosperitu zažíval kostel v dobách, kdy Hohenzollernové z Krnova udělali své rezidenční sídlo a centrum Krnovského knížectví," vysvětlil Zezula provázanost historie kostela a města. Nyní se archeologové chystají nahlédnout mikrokamerou do pohřebních krypt v interiéru kostela, které se našly v sedmdesátých letech přímo pod oltářem.

Výstava vykopávek od svatého Martina se pravděpodobně uskuteční na podzim v krnovské synagoze.

Autor: František Kuba

1.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies