VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Janottova vila v Opavě bude po rekonstrukci moderní vědeckou knihovnou

Opava - Janottova vila na Tyršově ulici, donedávna sloužící jako ředitelství Slezského zemského muzea, byla ošklivé káčátko. Po rekonstrukci dostává původní krásu i nový účel. Bude moderní vědeckou knihovnou muzea, využívanou badateli ze širokého okolí.

16.10.2012
SDÍLEJ:

Stavebníci vracejí ošklivé budově původní krásu.Foto: archiv Slezského zemského muzea

„Kromě ochrany fondů je jedním z našich cílů i přiblížení exteriéru budovy původnímu vzhledu z 19. století," míní ředitel Slezského zemského muzea Antonín Šimčík.

Nové zázemí poskytne zájemcům kvalitnější knihovnické služby a snadnou dostupnost knihovních fondů. Na stavební práce a vybavení získalo Slezské zemské muzeum koncem loňského roku téměř 20 milionů korun a celkové náklady tuto částku nepřekročí. „Dotace nám umožnila nejenom záchranu historické budovy Janottovy vily, ale také uložení podstatné části unikátního knižního fondu ve špičkových depozitářích," konstatuje Antonín Šimčík.

V průběhu oprav, prováděných třineckou firmou Beskydská stavební, byla vyměněna okna i dveře a rekonstrukcí prošel i vzácný dřevěný strop, který byl při opravě objevený. Jeho původní vzhled bude zachovaný v maximálním možném rozsahu a budově přibyl výtah i bezbariérový vstup. Rekonstrukce umožní mimo jiné vznik nových depozitárních prostor a jejich vybavení kompaktními regály.

Do opraveného objektu muzeum sestěhuje knihovní fondy, které má stále rozmístěné v několika budovách. Ústřední knihovna je pro veřejnost v těchto dnech už zavřená a prostoru vládnou stěhováci. Ve spolupráci s pracovníky muzea z něj odvážejí nábytek a zařízení. „Čeká nás i stěhování muzejních knižních fondů a těch je skutečně hodně. Jejich přemístění do nových prostor několik měsíců potrvá," vysvětluje manažerka pro média Romana Talačová.

Snahou muzea je otevřít knihovnu už začátkem příštího roku.

Knihovna Slezského zemského muzea navazuje na tradice veřejné knihovny v bývalém rakouském Slezsku, založené s přírodovědeckým muzeem už v roce 1814. V současné době je největší neuniverzitní vědeckou knihovnou v českém Slezsku, která má kromě běžného fondu také jedinečný fond silesiak. Vilu na Kopeční (dnes Tyršově) ulici koupil v roce 1893 syn významného opavského průmyslníka a politika Hugo Janotta a dvakrát ji nechal zrestaurovat. Poslední rekonstrukce se uskutečnila v letech 1929 - 1930.

V současné době je historická nemovitost ve vlastnictví opavského Slezského zemského muzea, které jí letos znovu opravilo škody, napáchané zubem času.

.

Rekonstrukce odhalila i vzácný dřevěný strop. Foto: archiv Slezského zemského muzea

Autor: Jitka Hrušková

16.10.2012
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
19 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

DOTYK.CZ

Kandidát na šéfa ČT Dvořák: do televize se vrátili respektovaní tvůrci

Představujeme jednotlivé finalisty volby generálního ředitele České televize. Všichni odpovídali na tytéž otázky, jež se týkaly jak zhodnocení současné podoby veřejnoprávní televize, tak i jejich vlastní vize. Dnes odpovídá současný generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies