VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jekor, Jelena či prošívané deky to byla zlatá éra Retexu

Fulnek - Fulnek je město s bohatou textilní historií, která sahá až do 14. století.

25.8.2013
SDÍLEJ:

Slavnou éru Retexu dnes ve Fulneku připomíná výrobní areál, který byl v roce 2009 prohlášen za kulturní památku.Foto: Archiv Deníku.

Proslavilo se především výrobou kvalitních jemných suken, která úspěšně konkurovala výrobkům celé střední Evropy. Fulnek se stal obchodním střediskem, do kterého se svážela sukna ze širokého okolí a odtud se vyvážela dále do ciziny, především do Uher, Itálie a Švýcarska.

Tovární výroba suken

V první polovině 19. století tam vznikla rozsáhlá tovární výroba suken. Další rozkvět tohoto průmyslu ve městě Komenského zhatila až druhá světová válka, avšak po roce 1945 pokračovaly ve starých tradicích tři továrny Karglova, Steinerova a Pollakova. Vlivem reorganizace však továrny postupně zanikly. Nejdéle ve městě působila Pollakova tkalcovna, která několikrát změnila svůj název. Jmenovala se Moravskoslezské vlnařské závody, Karnola či Lodena. Jenže 1. dubna 1964 došlo k transformaci celého závodu, který byl přičleněn k národnímu podniku Retex v Ivančicích.

Retex pokračoval ve slavné fulnecké textilní tradici. Klasická vlnařská výroba ve městě sice zanikla, ale nahradilo ji nově vzniklé výrobní odvětví s názvem Zušlechťování textilních surovin a průmyslových textilních odpadů. Závod byl vybaven nejmodernějšími stroji, které byly dovezeny z Itálie nebo z Polska. Jehlovací stroje vyrobené v tehdejším Československu měly světové parametry.

Revoluce přinesla zvrat

Retex patřil ve své době ke světové špičce. Podle dostupných údajů si vnitřní přestavba a strojní zařízení závodu, které proběhlo v letech 1964 až 1973, vyžádalo náklady ve výši přes třicet milionů československých korun. Roční objem výroby přesáhl 70 milionů československých korun.

Retex svými výrobky zásoboval vlnařský, čalounický, chemický, automobilový či strojírenský průmysl. Vyráběl známé prošívané přikrývky a pokrývky, podlahovou krytinu Jekor, různé druhy netkaných textilií i třeba Jelenu, umělou jelenici pro automobilisty. Po revoluci byla výroba ve Fulneku postupně utlumována a v závodu, ve kterém v dobách jeho největší slávy pracovalo po celém Československu více než 2000 zaměstnanců, nyní pracuje zhruba 180 lidí. Ve Fulneku už v současnosti funguje pouze prodejní sklad, v němž jsou k dostání netkané vpichované textilie.

Život v Retexu

Ve fulneckém Retexu strávil celý svůj život také devětasedmdesátiletý pan Jan z Fulnecka. „V šestnácti letech jsem začal pracovat v Karnole, ta se v šedesátém čtvrtém rušila a převzal to Retex. Všechny stroje jsme tehdy rozebírali a dávali do šrotu, dělala se velká přestavba dílen. Retex tam pak postavil své stroje," vzpomíná na rozjezd slavné továrny pan Jan, který v Retexu pracoval jako seřizovač strojů.

„Do Fulneku se vozily odstřižky látek z fabrik, kde dělali třeba obleky. Zbytky se slisovaly do balíků a vozily se k nám. U nás se to trhalo a dělala se z toho taková vata, jmenovala se stojednička, ze které se pak dělaly třeba prošívané deky," popisuje výrobní proces ve slavném závodě pan Jan, který v Retexu pracoval až do důchodu, do něhož odešel v roce 1994. „Ten rok zrovna Retex ve Fulneku končil. Vyšlo mi to akorát. Celý život jsem strávil v jedné fabrice," uzavřel své vzpomínání pan Jan.

Autor: Simona Mikšová

25.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Salman Abádí
AKTUALIZOVÁNO
21

Útok v Manchesteru: Britská policie přerušila spolupráci s Američany

Ilustrační foto.
7

Černý den pro Nigerijce, biologického otce. Ústavní soud mu neuznal otcovství

Jak proběhl atentát na Heydricha? Nebylo to jako ve filmu

/VIDEO/ V sobotu 27. května to bude tři čtvrtě století, co českoslovenští parašutisté potrestali tehdejšího zastupujícího protektora Reinharda Heydricha za zločiny, kterých se dopustil nejen u nás.

Kandidát na šéfa fotbalu: Já a mimozemšťan? Hlásím se

Mnozí ho rovnou pasovali do role outsidera. Možná i vy jste se divili, kdo to je Libor Duba. Muž, jenž chce vést český fotbal. Odpověď? Krizový manažer několika společností miliardáře Pavola Krúpy.

Němci a Rakušané se dohodli o nás bez nás, zlobí se ČEPS

Německý a rakouský regulátor přenosové soustavy se tento týden dohodli na rozdělení jednotné obchodní zóny. Ta již 15 let znevýhodňuje okolní státy, zejména Česko a Polsko. Podle společnosti ČEPS, která má na starosti českou přenosovou soustavu, ale dohoda žádnou změnu k lepšímu nepřináší.

AKTUALIZUJEME

Dálnice D1 na Brno je zavřená kvůli nehodě

Provoz na dálnici D1 zastavila nehoda. Stala se ve směru na Brno na 132. kilometru. Policie dopravu odklání na souběžnou silnici druhé třídy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies