VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jekor, Jelena či prošívané deky to byla zlatá éra Retexu

Fulnek - Fulnek je město s bohatou textilní historií, která sahá až do 14. století.

25.8.2013
SDÍLEJ:

Slavnou éru Retexu dnes ve Fulneku připomíná výrobní areál, který byl v roce 2009 prohlášen za kulturní památku.Foto: Archiv Deníku.

Proslavilo se především výrobou kvalitních jemných suken, která úspěšně konkurovala výrobkům celé střední Evropy. Fulnek se stal obchodním střediskem, do kterého se svážela sukna ze širokého okolí a odtud se vyvážela dále do ciziny, především do Uher, Itálie a Švýcarska.

Tovární výroba suken

V první polovině 19. století tam vznikla rozsáhlá tovární výroba suken. Další rozkvět tohoto průmyslu ve městě Komenského zhatila až druhá světová válka, avšak po roce 1945 pokračovaly ve starých tradicích tři továrny Karglova, Steinerova a Pollakova. Vlivem reorganizace však továrny postupně zanikly. Nejdéle ve městě působila Pollakova tkalcovna, která několikrát změnila svůj název. Jmenovala se Moravskoslezské vlnařské závody, Karnola či Lodena. Jenže 1. dubna 1964 došlo k transformaci celého závodu, který byl přičleněn k národnímu podniku Retex v Ivančicích.

Retex pokračoval ve slavné fulnecké textilní tradici. Klasická vlnařská výroba ve městě sice zanikla, ale nahradilo ji nově vzniklé výrobní odvětví s názvem Zušlechťování textilních surovin a průmyslových textilních odpadů. Závod byl vybaven nejmodernějšími stroji, které byly dovezeny z Itálie nebo z Polska. Jehlovací stroje vyrobené v tehdejším Československu měly světové parametry.

Revoluce přinesla zvrat

Retex patřil ve své době ke světové špičce. Podle dostupných údajů si vnitřní přestavba a strojní zařízení závodu, které proběhlo v letech 1964 až 1973, vyžádalo náklady ve výši přes třicet milionů československých korun. Roční objem výroby přesáhl 70 milionů československých korun.

Retex svými výrobky zásoboval vlnařský, čalounický, chemický, automobilový či strojírenský průmysl. Vyráběl známé prošívané přikrývky a pokrývky, podlahovou krytinu Jekor, různé druhy netkaných textilií i třeba Jelenu, umělou jelenici pro automobilisty. Po revoluci byla výroba ve Fulneku postupně utlumována a v závodu, ve kterém v dobách jeho největší slávy pracovalo po celém Československu více než 2000 zaměstnanců, nyní pracuje zhruba 180 lidí. Ve Fulneku už v současnosti funguje pouze prodejní sklad, v němž jsou k dostání netkané vpichované textilie.

Život v Retexu

Ve fulneckém Retexu strávil celý svůj život také devětasedmdesátiletý pan Jan z Fulnecka. „V šestnácti letech jsem začal pracovat v Karnole, ta se v šedesátém čtvrtém rušila a převzal to Retex. Všechny stroje jsme tehdy rozebírali a dávali do šrotu, dělala se velká přestavba dílen. Retex tam pak postavil své stroje," vzpomíná na rozjezd slavné továrny pan Jan, který v Retexu pracoval jako seřizovač strojů.

„Do Fulneku se vozily odstřižky látek z fabrik, kde dělali třeba obleky. Zbytky se slisovaly do balíků a vozily se k nám. U nás se to trhalo a dělala se z toho taková vata, jmenovala se stojednička, ze které se pak dělaly třeba prošívané deky," popisuje výrobní proces ve slavném závodě pan Jan, který v Retexu pracoval až do důchodu, do něhož odešel v roce 1994. „Ten rok zrovna Retex ve Fulneku končil. Vyšlo mi to akorát. Celý život jsem strávil v jedné fabrice," uzavřel své vzpomínání pan Jan.

Autor: Simona Mikšová

25.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zaměstnanci slovenského Volkswagenu stávkují za vyšší mzdy.
2 5

Stávka v bratislavském VW končí, zaměstnanci se dočkají vyšších mezd

Mumie.
1 14

Nová fakta o buchlovské mumii. Nejde o tělo muže

Maketa Německého domu v Brně stojí načerno. Nemá stavební povolení

Brno porušuje skrz své turistické centrum zákon, obvinil šéf brněnských občanských demokratů Robert Kerndl současné vedení magistrátu. Problém vidí v maketě Německého domu na Moravském náměstí. „Musí mít stavební povolení a územní rozhodnutí, které nemá. Jde o černou stavbu," uvedl Kerndl.

Další mezinárodní úspěch. Vína z Česka bodovala mezi elitou

Tuzemští vinaři si z letošního ročníku soutěže vín Oenoforum odvážejí hned několik ocenění. Cenu za nejlepší kolekci získalo vinařství Mikrosvín Mikulov.

AKTUALIZUJEME

V Kolumbii se potopila loď se 170 turisty na palubě

/VIDEO/ Ve vodní nádrži Guatapé na severovýchodě Kolumbie se potopila čtyřpatrová turistická loď Almirante se 170 pasažéry. Úřady zatím potvrdily devět obětí, 28 lidí se stále pohřešuje.

Hurá do plavek! Ale do jakých? Hitem jsou jednodílné, radí ostravský stylista

Léto. Rtuť teploměru šplhá výš a výš. Oblékáme se do koupacího oděvu, jehož historie sahá až do antického Řecka. Po jakém typu plavek ale letos mají ženy sáhnout? Co zrovna letí?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies