Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ostravské školní jídelny začnou více myslet na děti s dietami

/TÉMA, ROZHOVOR/ Alergie, cukrovka či nesnášenlivost lepku. To jsou příklady nemocí, které značně omezují některé strávníky školních jídelen. Mnohé z nich dokonce tak, že se nemohou ve školách a školkách stravovat vůbec. To by se ale od Nového roku mělo změnit.

11.10.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Jan Vraný

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo novou vyhlášku o stravování. „Novela školám umožní poskytovat dietní jídlo. Zároveň zvýšíme finanční prostředky tak, aby jídelny mohly dětem dietní stravu nabídnout," řekl ministr školství Marcel Chládek. Ministerstvo tak reaguje na vzrůstající počet pacientů, kteří potřebují speciální stravu.

Školní jídelny, které této možnosti využijí, budou moci bez problémů navštěvovat děti s celiakií (nesnášenlivostí lepku), cukrovkou či alergiemi na některé druhy potravin. Právě tito školáci a předškoláci doposud museli obědvat doma nebo si nosit vlastní jídlo, jež jim v poledne kuchařky ohřály. Souvisely s tím však i další problémy. Děti nemohly čerpat dotaci na školní stravování a absence u oběda ve školní jídelně je také částečně vylučovala z kolektivu.

Poruba vaří dietně

Některé ostravské jídelny jsou však před plánovanou vyhláškou o krok napřed. Například kuchařky z Poruby v tomto roce prošly několika kurzy, na kterých se naučily nejen to, jak připravovat dietní pokrmy, ale i vařit zdravěji a kvalitněji. „Chtěli jsme, aby děti dostávaly moderní a zdravou stravu. Proto se snažíme zajistit, aby se k vaření používalo co nejvíce čerstvých potravin a především se nevyužívaly různé sypké směsi," vysvětlil porubský místostarosta Jan Dekický.

„Zájem o školení byl obrovský. Zúčastnili se jich zaměstnanci z devatenácti školek a dvanácti škol," prozradil mluvčí Poruby Martin Otipka. První kurz byl určen kuchařkám ze školek a probíhal na jaře, v létě pak byly proškoleny zaměstnankyně základních škol.

„Už v minulých letech mnoho jídelen vařilo bezlepkovou či jinou dietní stravu. Vždy to ale záleželo na ochotě zaměstnanců. V poslední době ale dětí s těmito nároky přibývá, a tak jsme chtěli vyjít rodičům vstříc," řekl místostarosta. Podle speciálních receptů již vaří například v Mateřské škole v ulici Jana Šoupala, kde denně připravují až čtyři druhy dietních jídel. „Máme devět dětí, které potřebují jinou stravu. Jedno z nich je na bezlepkové dietě, další mají alergii na mléko, ryby, ořechy nebo čočku," uvedla vedoucí jídelny Marcela Zahradníková.

V praxi to vypadá tak, že v kuchyni na tabuli jsou napsána jména dětí se speciálními nároky. Kuchařky každý den zjistí, kdo z nich je ve škole, a podle toho připravují jídlo. „Všechno to skloubit je složité, ale chceme rodičům i dětem co nejvíce pomoci," doplnila vedoucí.

Pozitivní ohlasy i kritika

Změny ve školním stravování vítají i rodiče dětí. „Dcera má alergii na obě složky mléka, a tak nabídku dietního stravování považujeme za pozitivní změnu a využíváme ji," pochválil nové možnosti otec dívky, která navštěvuje porubskou Základní školu Ľudovíta Štúra. Porubské kuchyně ale nejsou jediné, které tyto možnosti nabízejí. „Už delší dobu vaříme také pro celiaky a alergiky na mléko. Nedělá nám to problém a není to nijak omezující. Na třídních schůzkách rodičům tuto možnost vždy navrhujeme, jelikož je nám jasné, že se musí najíst i děti, které běžná jídla nemohou," vysvětlil Antonín Bednář, vedoucí školní jídelny Základní školy a mateřské školy Ostrava-Bělský Les.

Postupně zaváděné změny ve stravování ale nemají jen pozitivní ohlasy. S nedůvěrou se na ně dívají například ve Staré Bělé. „Myslím si, že školení, kterým letos některé kuchařky prošly, je nedostačující. Vařit pro děti s takovými nároky je velmi těžké, ale především je to obrovská odpovědnost a nelze to podceňovat," prozradila své pochyby vedoucí starobělské školní jídelny Milada Stašová. „Nejlepší by bylo, kdyby se udělala nějaká centrální kuchyně, ze které by se pokrmy rozvážely do jednotlivých škol a školek," doplnila Stašová.

Jak na novou vyhlášku ostravské jídelny zareagují, se ukáže až v průběhu příštího roku. Rozhodnutí o zavedení dietního režimu zůstane na každé instituci zvlášť. Jedinou podmínkou budou materiální a personální předpoklady. A samozřejmě také zájem rodičů.

Alergolog Marcel Balner v rozhovoru pro Deník říká: 
Mnozí lidé si alergii pletou s celiakií či nesnášenlivostí laktózy

S alergiemi na jaké potraviny se nejčastěji setkáváte?

Výskyt potravinové alergie se různí podle věku pacientů. U předškolních dětí je nejčastější na bílkovinu kravského mléka, na vaječný bílek, pšeničnou a žitnou mouku, ovoce a zeleninu. U větších dětí a dospělých jsou v odborné literatuře uváděny alergie na stromové ořechy, arašídy, korýše, celer, exotické ovoce, ryby, luštěniny. V praxi se setkávám s alergií na jablka, ořechy, mrkev, celer, arašídy. Ve většině případů jde o zkříženou alergii mezi pyly a některými potravinami. To znamená, že například lidé alergičtí na břízu mají často alergii také na jablka či ořechy. Za alergie bývají ale často mylně považovány i jiné nemoci.

Které například?

Třeba celiakie se často nesprávně označuje jako alergie na lepek. Jde ale o nesnášenlivost jedné bílkoviny obilnin, která vyvolá reakci imunitního systému, což vede k poškození tenkého střeva. Tato nemoc je závažná nejen pro pacienta, ale i pro celou rodinu kvůli náročnosti dietních opatření. S alergií pak bývá často zaměňována také nesnášenlivost laktózy, kterou způsobuje chybějící enzym, jenž rozkládá mléčný cukr (laktózu). Dále se s ní plete nesnášenlivost histaminu. To je látka obsažená například v jahodách, uzených rybách nebo zrajících sýrech a svým přímým vlivem může způsobit zarudnutí a otoky kůže nebo potíže s dýcháním.

Máte dětské pacienty, kteří jsou omezeni tak, že nemohou chodit do školní jídelny?

Zabránit dítěti docházet do školní jídelny může například alergie na více potravin nebo na základní potraviny nebo již zmíněná celiakie. Péče o pacienty s nesnášenlivostí lepku patří do jiné odbornosti, ale pokud vím, tak v posledních letech řada školních jídelen vychází celiakům vstříc.

Podle kuchařek dětí s nároky na speciální stravu přibývá. Opravdu je alergiků více?

Pacientů s potravinovou alergií skutečně přibývá. Podle údajů z roku 2008 se v USA mezi roky 1997 a 2007 zvýšil výskyt potravinové alergie u dětí o 18 procent. Zpráva z roku 2013 už ale hovoří o padesátiprocentním zvýšení mezi lety 1997 a 2011. Proč k nárůstu dochází, ale není zcela jasné.

Kvůli čemu alergie vzniká?

Skutečná příčina nebyla dosud objasněna. Spekuluje se o hodně faktorech genetika, prostředí, kojení, doba zahájení příkrmů v kojeneckém věku, infekce nebo třeba očkování.

Může se stát, že je alergie „skrytá" a rodiče ani dítě o ní nevědí?

Stát se to může. Většinou dochází ke stanovení diagnózy až v dospělosti, právě kvůli začátku alergie v pozdějším věku. Někdy se ale bohužel prokáže až po mnoha letech trvání příznaků, kterým pacienti nevěnovali pozornost. Projevy mohou být různé, například postižení kůže, trávicího systému, dýchacích cest, ale i třeba celkové neprospívání dítěte.

Může se stav pacienta správnou stravou zlepšit tak, že alergie úplně zmizí?

V některých případech ano. Přechodnou záležitostí bývá alergie na bílkovinu kravského mléka, která trvá většinou od kojeneckého věku do zhruba pěti let. Dalších takových alergií ale moc není.

Myslíte, že zavádění dietní stravy do jídelen je v pořádku?

Je to určitě vhodné. Otázka je, zda jsou takové nároky kuchařky schopny zvládnout. To už ale nemohu posoudit, záleží to na jednotlivých jídelnách.

Markéta Pintérová

Autor: Redakce

11.10.2014
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Archeologické nálezy v Předmostí
34

Archeologové našli u Přerova kostry dětí staré tři a půl tisíce let

Servírka Barbora Horská byla jednou z těch, která ženu obsluhovala. Na snímku u stolu, kde podvodnice seděla.
5

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Nová strategie MZV: více Čechů v mezinárodních organizacích

Více českých občanů v mezinárodních organizacích si slibuje ministerstvo zahraničí od strategie, kterou příští týden předloží na jednání vlády šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD). Česko je podle ministerstva v mezinárodních organizacích, jejichž je členem, dlouhodobě nedostatečně zastoupeno. Cílem strategie je poskytnout zájemcům o místa kvalitnější odbornou přípravu a lépe ji koordinovat.

Z Polska vezli marihuanu za dva miliony. Hrozí jim dvanáct let

Vezeme deset kilo technického konopí, hájila se osádka osobního auta. Jenže hlídku celníků, která je na Pardubicku zastavila, o tom nepřesvědčila.

Venkovské prodejny končí kvůli zvyšování platů. Má je stát dotovat?

Češi chtějí zachránit venkovské obchody. Šedesát šest procent lidí v České republice souhlasí s tím, že by měl stát ztrátové prodejny v malých obcích do 500 obyvatel finančně podporovat. Pouze 26 procent lidí je proti tomu. Z vesnic pomalu mizí hospody, obchody i pošty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení