VYBERTE SI REGION

Jízda centrem Ostravy: jen pro silné nervy

Každý, kdo má řidičák, určitě někdy jel svým autem do samotného centra Ostravy. Ne každý se v něm ale vyzná jako doma. Pro některé řidiče je jízda centrem krajské metropole doslova vysoká škola.

13.3.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
Jak ukazuje snímek našeho fotografa pořízený včera krátce po poledni, řidiči tu svá auta ale odstavují.

Jak ukazuje snímek našeho fotografa pořízený včera krátce po poledni, řidiči tu svá auta ale odstavují.Foto: Deník/Pavel Sonnek

Křižovatky, tramvaje, jednosměrky, málo parkovacích míst a také motoristé, kteří řidičák snad ani neměli nikdy dostat. Jak se s tím vším vypořádat?

Do centra města vjíždíme přes most Pionýrů. Většina ostravských řidičů dobře ví, že právě tady se nevyplatí projíždět na červenou. A také že je dobré dodržovat povolenou padesátku. Jsou tady totiž kamery, a když pravidla porušíte, tak vás tady vyfotí a musíte brzy počítat s obsílkou a také s pokutou.

Křižovatka vás fotí

Stačil jsem si už ale všimnout, že i na této křižovatce číhá nenadálé nebezpečí. Na vlastní oči jsem viděl, jak řidič, když blikla ze zelené oranžová, dupnul na brzdu. A už si chtěl úlevou i otřít čelo. Neotřel. Auto, co jelo za ním, to už totiž neubrzdilo a narazilo do něj. Naštěstí se nikomu nic nestalo, odnesly to jenom plechy.

Pokud se rozhodnete pokračovat autem ještě blíže ostravskému centru, nasypte si k ranním pilulkám proti vysokému tlaku nebo vitaminům i ty na trpělivost a hlavně předvídavost. Třeba právě včera mě zachránila intuice před karambolem s řidičem felicie, který vyjížděl z vedlejší ulice a přes parkující auta neviděl. Popojel proto „čumákem" auta do křižovatky až moc daleko. Vyhnuli jsme se o pověstný chlup.

Kritické místo pro řidiče, ale i chodce je u pošty u Husova sadu. Motoristé jsou tady schopni na úzké silnici parkovat, a znemožňují tím současnou jízdu v obou směrech. Strážníci sice při svých pochůzkách dávají parkujícím autům lístečky za stěrače, pořád to ale nějak nepomáhá.

Parkuje se i v zákazu

My zkušení už víme, že polevit v pozornosti u pošty se nedá ani na okamžik. Hodně motoristů se tady rozhoduje po okukování situace a pomalé jízdě intuitivně a na poslední chvíli. Chtějí se dostat co nejblíže k poště, takže odbočí zničehonic. Zničehonic znamená, že i bez blinkru. Když mi štěstěna přeje, dostávám se ještě v poměrně vyrovnané duševní kondici do Milíčovy ulice, kde je šance zaparkovat i zadarmo. Přesnou statistiku si nedělám, ale odstavit auto se mi tady podaří zhruba na jeden z pěti pokusů. Když to nevyjde, pokračuji směrem ke katedrále, odbočím doprava v ulici Čs. legií. I tady se motoristé naučili parkovat na silnici přes zákaz, vypadá to obdobně jako u pošty.

Když pokračujeme dále, dostaneme se do jedné z nejdůležitějších ulic v centru Nádražní. Kovové zábradlí, které má chránit chodce od aut, se mi stalo osudným zhruba před měsícem.

Abych byl přesný, nikoliv přímo zábradlí, ale dlouhé šroubky z něj vyčuhující. Odbočoval jsem doprava, auto žádné, jen stejným směrem jela tramvaj. Nějak se mi zdálo, že „čumák" mého auta je u tramvaje až moc těsně, tak jsem pootočil volantem doprava. Od té doby mám škrábanec na kastli. Šrám jako daň za jízdy přes centrum.

Pozor: jednosměrka

Na to, že na Nádražní jak u Elektry, tak na zastávce Stodolní musejí řidiči dávat pozor a zastavit, aby lidé z tramvaje mohli přes silnici dojít na chodník, snad ani upozorňovat nemusím. Že o pár desítek metrů dále poměrně sympaticky vyhlížející odbočka z Nádražní na Chelčického je jednosměrka a vjíždět se tu nesmí, už ale ano. Na auta, která tudy jezdí jednosměrka nejednosměrka, tady můžete narazit každý den. A není jich zrovna málo.

Následuje jedna z nejfrekventovanějších ostravských křižovatek. Místo, kde se protínají Nádražní a Českobratrská ulice. Křižovatkou se dá projet rovně, případně odbočit doprava. Ne doleva, protože jednak je to zakázaný směr a jednak tím řidič zablokuje provoz za sebou. Zrovna při včerejší „pozorovací jízdě" blikal v křižovatce doleva řidič se zahraniční značkou. Jindy to zkoušejí místní. Že brzdí provoz, to je jim jedno. Můžete na ně maximálně troubit či jim zahrozit. Sám jsem to hrození už také vyzkoušel, nic to nepomáhá, oni zkrátka chtějí odbočit doleva.

Příště už pěšky

Snahu zaparkovat co nejblíže svého pracoviště většinou vzdávám a dojíždím až do Zborovské ulice. Tady se většinou dá auto odstavit. Trochu na škodu je, že cesta, kterou pak pěšky musím ujít do práce, je skoro stejně dlouhá, jako bych chodil z domu do redakce pěšky. Navíc bych ušetřil benzin, nervy a pomohl své fyzičce. Možná by mi ale chyběl adrenalin, který den co den při tom nebezpečném putování autem, nervování a nadávání můj organismus vyplavuje.

Autor: Břetislav Lapisz

13.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies