VYBRAT REGION
Zavřít mapu

K Baltu nebo k Jadranu přes Krnov? Bohužel ne

Krnov - Zástupci Krnova doufali, že pokud se město ocitne na spojnici nadnárodního významu, konečně se najdou peníze na obchvat. Sen o Transevropské dopravní síti přes Krnov se rozplynul.

19.1.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Taneček David

Krnovský obchvat byl projektován s výhledem, že se stane součástí Slezského kříže, který řeší mezinárodní dopravu na ose západ východ. Vize Slezského kříže počítala s tím, že propojení Ostravy, Opavy a Krnova se společně s dálnicí D47 stane strategickou dopravní tepnou při propojení Česka, Slovenska a Polska.

Přestože obchvat Krnova patří k nejlépe připraveným dopravním stavbám v České republice, při nástupu krize vypadl ze seznamu krajských i státních priorit.

Město Krnov v reakci na to svolalo zástupce polského Sejmu, Parlamentu ČR, Moravskoslezského kraje, Opolského vojvodství i měst a obcí na trase komunikace I/11-I/57, aby společně podpořili žádost o zařazení dopravního spojení Žilina Třinec Ostrava Opava Krnov Prudnik Opole do globální Transevropské dopravní sítě (TEN-T).

Pokud by tento plán vyšel, stal by se Slezský kříž na ose západ východ nejvýznamnějším napojením na severo jižní koridor Baltic Adriatic neboli hlavní evropskou trasu spojující Baltské a Jaderské moře.

Už to vypadalo slibně

S obchvatem Krnova to v uplynulém roce vypadalo jako na houpačce.

V listopadu 2012 se místostarosta Krnova Michal Brunclík vrátil plný optimismu z mezinárodní konference Transport, která zkoumala TEN-T ve vztahu k prioritám Moravskoslezského kraje. V květnu 2013 ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS) při návštěvě Krnova slíbil, že tendr na zhotovitele obchvatu vypíše už za pár měsíců.

Bohužel za pár měsíců už nebyl ministrem a ministerstvo dopravy bez Stanjury na téma obchvat Krnova reagovalo mlčením.

Ministerstvo mlčí

Zastupitel Petr Vartecký jako první upozornil na informace z kuloárů, podle kterých na krnovský obchvat EU neposkytne peníze, takže plán už zřejmě definitivně spadl pod stůl.

Jeho slova uvedla na pravou míru starostka Krnova Alena Krušinová: „Věřím, že kdyby na ministerstvu zůstal pan Stanjura, už jsme dnes měli vyhlášený tendr na obchvat. Bohužel dnes máme k dispozici jen provizorního ministra dopravy, takže vlastně stojíme zas na začátku.

Podle Martina Dostála ze Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57, který situaci sleduje, v tuto chvíli není na ministerstvu dopravy s kým jednat. Všichni náměstci jen čekají, co bude, a nechtějí říct nic závazného. Rozhodně si ale nemyslím, že by obchvat Krnova definitivně spadl pod stůl," reagovala starostka Krušinová s tím, že radní dál jednají o výkupu domů u Řempa, které stojí budoucímu obchvatu v cestě.

Opatrný optimismus

Podle místostarostky Renaty Ramazanové je na místě opatrný optimismus.

Vychází z toho, že pro letošní rok byly v souvislosti s obchvatem Krnova vyčleněny peníze na archeologický průzkum, protipovodňové plány a zadávací dokumentaci.

„Těch patnáct milionů ze Státního fondu dopravní infrastruktury je tou nejlepší zprávou pro Krnov. V podstatě to potvrzuje, že stát chystá podklady pro výběr zhotovitele. Tato důležitá akce nepadá pod stůl, pouze naše naděje na zařazení Krnova do transevropské sítě. Ta bohužel s Krnovem nepočítá," oznámila Ramazanová konec nadějí Krnova, že bude součástí dopravního propojení Baltského a Jaderského moře.

Naděje padla kvůli Polsku

Tuto informaci potvrdil také zastupitel Libor Nowak: „Protože transevropské řešení dopravy vyžaduje spolupráci s Poláky, kteří svou část nakonec nedotáhli do konce, tak opravdu do TEN-T zařazeni nejsme. Po odchodu ministra Stanjury je obchvat Krnova na mrtvém bodě a ministerstvo na něm v podstatě přestalo pracovat. Podle mě jsou za tím jen personální změny, ale jinak Krnov nevypadl ze hry. Mohli jsme být mnohem dál," uzavřel Nowak.

Co je to Transevropská dopravní síť TEN-T?Zkratka TEN-T znamená anglicky Trans-European Transport Networks (Transevropská dopravní síť). Je to síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest. Její budování schválil Evropský parlament v roce 1993. Důvodem byl plán výrazného zlepšení mezinárodní dopravní infrastruktury do roku 2050.

Hlavní dopravní síť TEN-T má být vytvořena do roku 2030. Má plnit funkci dopravní páteře jednotného trhu, která bude podporována komplexní sítí na úrovni regionů a členských států. Její výstavba a modernizace by měla být financována z peněz EU. Cílem je zajistit, aby se do roku 2050 drtivá většina evropských občanů a podniků nacházela nejdále půlhodinu cesty od hlavní sítě.

Vize TEN-T vychází z toho, že úroveň dopravní obslužnosti má zásadní vliv na podnikatelské prostředí, zaměstnanost a život občanů.

Autor: František Kuba

19.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Britské deníky
1 4

Zákaz prodeje bulváru naštval studenty. Rozdávají vlastní kopie

Ilustrační foto.
3

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

Česko zažilo neobvykle teplý den, teplota atakovala osmnáct stupňů

Na většině území Česka vystupovaly teploty na 10 až 15 stupňů Celsia, v Karviné, ale rtuť teploměru dosáhla až na 17,7 stupně. Teplotní rekordy pro 27. únor byly dnes překročeny na 20 ze 144 stanic měřících 30 a více let. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Podobně teplo bylo už v minulém týdnu ve čtvrtek.

Optimistické zprávy? Většina obchodníků je prý na EET připravena

Jak jsou na tom podnikatelé před druhou vlnou elektronické evidence tržeb? Podle Finanční správy většina připravena je. Autentizační údaje si dosud vyzvedlo 110.000 podnikatelů z odhadovaných 250.000, ne všichni z maloobchodu a velkoobchodu ale evidenci budou muset podléhat či ji od 1. března vykazovat, sdělila.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies