VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Karel Burda: Snažíme se návštěvníky hradu vždy něčím překvapit

/ROZHOVOR/ V čele Ostravských výstav, které převzaly správu nad Slezskoostravským hradem před jedenácti lety, je od roku 1998. Díky čtyřiasedmdesátiletému Karlu Burdovi prošla tato ostravská dominanta mnohými rekonstrukcemi a každoročně ve svých prostorách pořádá řadu zajímavých akcí. Desáté výročí znovuotevření Slezskoostravského hradu si jeho návštěvníci připomímají už v průběhu tohoto víkendu na Hradních slavnostech.

17.5.2014
SDÍLEJ:

Karel BurdaFoto: Deník/Lukáš Kaboň

„Dáváme lidem možnost hrát si a rozvíjet svou fantazii," přibližuje Karel Burda, v jakém duchu se připravují a chystají veškeré zábavné akce, které se v prostorách hradu odehrávají.

Jak to všechno před desíti lety vlastně začalo?

V roce 2002 jsme se nastěhovali do nově postaveného pavilonu na Černé louce, z jehož oken jsme viděli přes řeku na hrad. O rok později jsme se v létě jeli na hrad podívat. Nic se tam v té době nedělo, byla to jen rozdělaná hrubá nedokončená stavba bez střech. Byl to prostor zarostlý křovím, kam nechodili ani ti bezdomovci, ale zaujala mě jeho atmosféra. Na podzim téhož roku rozhodlo vedení města, že hrad předají do správy Ostravských výstav.

Kdy to na Slezskoostravském hradě poprvé ožilo?

Už v zimě v roce 2003! Dostal jsem totiž šílený nápad, že na hradě oslavíme stříbrný advent. Na prvním místě ale byla bezpečnost návštěvníků. Zatloukli jsme tedy okna i dveře dřevěnými deskami a znepřístupnili jsme všechny prostory a schodiště. Vánoce se tedy slavily jen na nádvoří, kde jsme postavili pár stánků, půjčili jsme si ovečky a pustili koledy. Přišly tři tisíce lidí! A to v té době nestála na místě přes řeku lávka spojující hrad s městem. Byl to jednoznačný signál, že lidé o hrad mají zájem.

Takže v příštích letech následovala rozsáhlá rekonstrukce…

V lednu roku 2004 jsme zahájili opravu hradu, v půlce května už jsme hrad otevírali a dávali jsme do provozu už i hradní lávku přes Ostravici. Pravý a levý břeh řeky nebyl spojený pětadvacet let, lidé a zejména novináři se tak vyptávali, jak se lidé z Ostravy na hrad dostanou. Měli jsme další šílený nápad, že koupíme loďku a budeme návštěvníky hradu o víkendech převážet. Shodou okolností se nám ale podařilo získat most z Mariánských Hor, který měl být odstraněn z důvodu stavby dálnice. Koupili jsme celou lávku za jednu korunu.

Podle čeho se rozhodujete, co je zrovna potřeba na hradě vybudovat?

Po celou dobu tvrdím a vždycky tvrdit budu, že hrad si vždycky sám řekne, co potřebuje. Nikdy jsme nedělali žádné rozsáhlé studie, co zrekonstruujume nebo postavíme. Prostě jen pokaždé dozrál čas a byla zase potřeba něco nového na hradě vytvořit. Za těch deset let jsme vybudovali dolní nádvoří, šatny pro herce, obřadní síň s velkou hezkou řezbou, kapli, přístavbu hradu. To všechno za vydatné finanční pomoci města. Nyní je hrad v top dvacítce žebříčku českých turistů a drží se mezi patnáctým a sedmnáctým místem.

Ještě stále se okolí hradu rekonstruuje. Kdy budou stavební úpravy u konce?

Dokončujeme druhou etapu úpravy okolí Slezskoostravského hradu. Hotovo mělo být už v březnu, ale situace si vyžádala nezaviněné prodloužení. Zjistili jsme, že je kontaminace spodních vrstev v hloubce asi devíti nebo desíti metrů větší, než se předpokládalo, a je tedy potřeba udělat více vrtů. Snažíme se, aby se dešťové vody stáhly ještě čisté, nekontaminové do řeky Lučiny. Předpokládáme, že v září nebo říjnu bude vše zkolaudováno. Vznikne zde velký travnatý amfiteátr s novými cestičkami, parkovacími plochami a vysokými pěti až šestimetrovými valy, na kterých mohou děti v zimě sáňkovat. Nad čerpací stanici v Těšínské ulici se časem přestěhuje městečko Miniuni a vytvoří se tak velký rekreační areál.

Jakou návštěvnost Hradních slavností očekáváte?

Těžko říct. Na masopust přišlo přes tři a půl tisíce lidí. Na Filipojakubskou noc zase pět tisíc návštěvníků. V jednom roce jsme na Hradních slavnostech přivítali dokonce sedmnáct tisíc lidí během víkendu, ale byl také rok, kdy v neděli lilo jako z konve a ukázalo se na nádvoří pouze dvě stě padesát návštěvníků. Hlavně se modlíme, aby nepršelo. To, kolik přijde lidí, záleží hlavně na počasí.

Plánujete toto významné desáté výročí hradu oslavit nějakým zvláštním způsobem?

Dáváme dokupy dvouhodinové DVD o celé desetileté historii hradu. O tom, co se na hradě vybudovalo a změnilo, a jaké akce se zde za celou dobu uskutečnily. Tento materiál chceme předat do archívu města a do městského muzea, aby se neztratil. Bylo totiž poměrně složité dát všechny podklady, ze kterých DVD vznikalo, dohromady. Chceme, aby po nás něco zůstalo. Dvouhodinový filmeček o historii se bude návštěvníkům vysílat celý víkend ve velkém sále hradu.

A jak bude vypadat program hradních slavností?

Na třech scénách pojede nepřetržitě od rána do večera bohatý zábavný program. Sobotní večer na hradě zakončí od 21 hodin velký ohňostroj. Po oba dny se vždy v 11 a v 16 hodin odehraje hlavní představení na dolním nádvoří. Na dvou dalších pódiích budou po celou dobu vystupovat taneční skupiny, ukázky šermířského umění, loutkové divadlo pro děti, kejklíři, čarodějníci, plivači ohně a rytířské skupiny. Pro malé návštěvníky je připravena zábavná hra. Děti dostanou u pokladny lísteček s deseti symboly a podle těchto nápověd projdou celý hrad, vyhledají tyto kryptogramy a napíšou názvy místností, které se pod nimi skrývají. Vyplněné soutěžní lístky se slosují a výherci získají volné vstupy do konce roku.

Autor: Tereza Pintérová

17.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies