VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Franz či František? Čtenáři se zapojili do pátrání o kaprálovi

Opavsko - Od zveřejnění článku o pátrání po minulosti mladého muže, který padl před bezmála stoletím v Itálii, se zvedla mezi čtenáři vlna zájmu. Nezávisle na sobě se jich ozvalo na naši výzvu hned několik. Všichni do jednoho přitom nalezli možná rozhodující stopu v matrice dostupné v opavském Zemském archivu.

14.6.2014
SDÍLEJ:

List z matriky, v jehož dolní části nalezneme odkaz na Františka Wavrečku narozeného roku 1897 ve Vávrovicích. Je František oním kaprálem Franzem Wawričkou, který kdysi padl v Itálii?Foto: Zemský archiv

Čtěte: Pátrání sto let do minulosti: Kdo byl kaprál Wawrička?

Kaprál Franz Wawrička zemřel v Itálii

Připomeňme si ale na počátku základní fakta. Po ruce máme de facto pouze kopii dokladu, který prošel polní poštou, a píše se v něm, že kaprál Franz Wawrička zemřel při pádu letadla v Torso v Itálii. Písemnost se dostala do rukou sběrateli Miroslavu Vostatkovi z Pardubic, který se začal o příběh mrtvého kaprála zajímat.

Měl ovšem k dispozici pouze zmíněný dokument, a proto se obrátil i na naši redakci.

Co tedy ještě víme? Franz se narodil roku 1897, sloužil u letecké jednotky a byl příslušný do Vávrovic. Dnem jeho smrti se stal 25. listopad roku 1917. Ve zmíněné italské obci, kde naposledy vydechl, byl i pohřben. Trvalo poté přes měsíc, než byla vůbec odeslána do Wawrowitz zmíněná zpráva o jeho úmrtí. A kdo ví, jestli vůbec na místo určení dorazila.

Čtenáři zasahují do příběhu

Zůstává také otázkou, jestli se v případě Vávrovic jedná o známou obec u Opavy. Je to však dosti pravděpodobné. A právě zde nyní zasahují naši čtenáři.

„Já jsem v matrice našel jméno František Wavrečka, který se narodil 25. září 1897. Otec Richard měl být učitelem ve Vávrovicích, matka se jmenovala Amálie," napsal nám jako jeden z prvních Vladimír Jadrný. A postupně se přidávali další. „Protože hledám své předky v archivech, podívala jsem se na jméno Vavrička ve Vávrovicích," vysvětlovala Marie Drábková z Holasovic s tím, že stejně jako další, i ona v análech narazila na jistého Františka Wavrečku.

Ačkoli toto jméno přesně nekoresponduje s kaprálovým, není to zase až tolik zvláštní. V dané době se totiž česká jména často poněmčovala. „Mnohdy se stávalo, že se jména zkomolila. Možná, že by to mohl být on, datum narození odpovídá," potvrzuje Marie Drábková.

Odkrývání tajemství

Několik zápisů v dávné matrice nám poté poodhaluje kus minulosti. Tak například se zde dozvídáme, že František byl ve dni narození současně i pokřtěn, ale z nutnosti ho musela pokřtít jakási „bába" Eleonora Michálková z Vávrovic a obřady doplnil dnes již legendární kaplan Jan Vyhlídal, po kterém je v Opavě pojmenována i jedna z ulic.

Františkův dědeček z otcovy strany se jmenoval Felix a dělal zahradníka ve Slatině. Babička Johanna se za svobodna jmenovala Kretschmer. Druhý děda z matčiny strany se jmenoval Josef Krischtke-a a byl sedlákem v Bravíně. Jeho manželkou byla Rosalie narozená s původním příjmením Demel.

„V roce 1893 se 18. července Wavrečkům narodil syn Jan. Taktéž je možné, že František měl více sourozenců než jen o čtyři roky staršího bratra," dodává další z pátrajících čtenářů Aleš Piwowarski.

Asi nejaktivnější z „pátračů" ale byla Marie Drábková, která zjistila i další indicie: „Našla jsem v archivu tři sourozence. Je jich samozřejmě víc, ale brala jsem jen bratry. Byli to Jan, Josef a Karel Otto."

V pokusu o odkrytí tajemství původu jednoho ze zapomenutých hrdinů tzv. velké války budeme samozřejmě pokračovat. V nejbližších dnech se vydáme přímo do Vávrovic po stopách potomků Wavrečkových, kteří by zde měli podle nepotvrzených informací stále žít.

Snad nám pomohou rozklíčit záhadnou postavu kaprála Franze Wawričky, který měl ve svých pouhých dvaceti letech padnout tisíce kilometrů od domova.

Nevšední osudy nevšedních hrdinů

Díky Franzi Wawričkovi se objevují na scéně i další zajímavé osudy. Tak například příběh prarodičů paní Marie Drábkové.

„Můj dědeček byl také ve válce, doma měl ženu a tři děti. Manželka zemřela 29. října roku 1918 na španělskou chřipku. Děda se vrátil v listopadu a měl na krku tři nemocné malé děti, a proto hledal nevěstu. Díky svoji sestře si našel moji babičku. To se zdá jako normální, ale děda se oženil 18. listopadu roku 1918, což znamená, že vdovcem byl dvacet dní a moje babička jej viděla na svatbě potřetí v životě.

Bylo ji dvacet let a uvázala si na krk vdovce se třemi dětmi. Za války si užila jen dřinu a bídu a po svatbě ji čekalo totéž. Myslím, že i takové ženy byly hrdinkami první světové války," vypráví Marie Drábková.

Pokud i vy znáte ze svého okolí podobně silné a nevšední příběhy z období první světové války, podělte se s námi o ně a napište na adresu tomas.pustka@denik.cz.

Autor: Tomáš Pustka

14.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
20 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies