VYBERTE SI REGION

Klokánek: náhradní máma i táta

Dolní Benešov – Spousta dětí tu našla domov, a to z celého Moravskoslezského kraje. Před dětským domovem byly Klokánkem zachráněny děti například z Ostravy, Frýdku-Místku, Karviné, Havířova, Nového Jičína a ve velkém počtu i z Bruntálska. Klokánek v Dolním Benešově je totiž v našem kraji jediný.

16.2.2014 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Jeho kapacita je celkem šestatřicet míst, i ta mnohdy nestačí. Už před rokem se dostal do vážných problémů, kdy státní příspěvky začal vyplácet kraj místo státu.

Jen pro představu: zdejší tety a sociální pracovnice v současné době čekají teprve na listopadovou výplatu. Teď mají pod nohama další dva klacky. Kvůli novele zákona se kapacita Klokánků snížila na pouhých osmadvacet dětí, ty zde navíc nemohou být déle než půl roku.

Celá situace je o to víc tristní, že Klokánek, jakožto náhradní rodinná péče, je mnohem více podobný rodině – na rozdíl od ústavní péče.

Zatímco v dětských domovech a diagnostických ústavech děti bydlí různě po pokojích a stravují se v jídelnách, Klokánek se co nejvíce snaží suplovat domácí prostředí, aby děti měly rodinný vzor. Zařízení je rozděleno do několik bytových jednotek, ve kterých jsou maximálně čtyři děti.

Většinou se sociální pracovnice snaží děti rozmístit tak, aby byly se svými sourozenci. Nad bytovou jednotkou bdí dvě tety, které mají na starosti nejen péči o své svěřence, ale taky chod domácnosti. Střídají se po týdnu.

Dítě si tak zvykne na přirozenou autoritu a celkový běžný chod domácnosti.

Ze života tet a sociálních pracovnic

.

„Teta" Dana Osmančíková z Hlučína chystá v Klokánku oběd. foto: Deník/Klára Jarošová

Zvyknout si na děti, pak se s nimi loučit. Dva měsíce čekat na výplatu. Sledovat šílené osudy často zanedbaných a týraných dětí. Takový je pracovní život tet a sociálních pracovnic v Klokánku v Dolním Benešově.

Vlastně pojem práce není zcela namístě, v tomto případě se jedná o poslání. Michaela Flašková je dnes už sociální pracovnicí. Když ale do Klokánku před pěti lety nastoupila jako dvacetiletá teta, bylo pro ni ze začátku těžké si zvyknout. Ze dne na den měla mladá svobodná dívka na starosti čtyři děti, z toho jednoho autistu a hyperaktivní holčičku z ulice.

„Byla to pro mě do jisté míry ztráta iluzí, protože jsem do Klokánku šla s celkem zkreslenými představami. Zkušenost je to ale obrovská, k nezaplacení. Začala jsem mít jiné priority než doposud," uvádí Michaela Flašková s tím, že přesto ji to nikdy neodradilo od toho, aby měla vlastní děti.

„Spousta lidí si to představuje tak, že týden pracuji a týden mám volno. Tak to ale nefunguje. Problémy těch dětí přece nezmizí tím, že opustíte Klokánek, pořád to máte na mysli," popisuje mladá sociální pracovnice s tím, že si ráda vyzkoušela i práci tety. Díky tomu se totiž dokáže vcítit do jejich kůže, když má s tetami řešit nějaký problém.

Život tet není lehký. Některé z nich z Klokánků odchází psychicky vyčerpané. K dětem si totiž často vytvoří chtě nechtě citové pouto a těžko se jim s nimi loučí.

„Pamatuji na případ, kdy si dvě tety od miminka vypiplaly jednoroční dítě. Když po roce putovalo do náhradní rodiny, nesly to hodně těžce," vzpomíná Michaela Flašková. Vyhoření je pak nabíledni. V takovém případě je pro tety k ruce psycholog nebo možnost vyměnění rodiny. „Tety se také často vzájemně podporují a pomáhají si," uzavírá Michaela Flašková.

.

Fenka Lusy a sociální pracovnice Lenka Pavlíková a Michaela Flašková. foto: Deník/Klára Jarošová

Omrzlé a špinavé „vlčí děti"

Byla sociální pracovnicí sotva půl roku, a už chtěla odejít. Sociální pracovnice Lenka Pavlíková se tehdy setkala s případem tzv. vlčích dětí a řešila jej. Ustála to, vydržela, ale následující příběh z paměti nevytěsní.

„Šli jsme na upozornění do jedné ,bílé' rodiny na Opavsku s dvěma holčičkami ve věku dvou a čtyř let. Bylo to tam jako v nějakém filmu z Ukrajiny. Na hliněné podlaze dvě malé děti, špinavé, rozedrané. Jedno mělo plínku zjevně používanou dlouhodobě. Byla tam taková zima, že jedna holčička měla kvůli omrzlinám pryč špičku nosu a druhá omrzlé prstíky na nohou. Okna žádná, neuvěřitelný zápach.

Děti jsme museli matce za dramatických okolností odebrat," vypráví Lenka Pavlíková.

Když je přivezli do Klokánku a teta je chtěla vykoupat, spustily křik. Nebyly zvyklé se mýt a moc se bály vody, která byla, mimochodem, po jejich koupeli černá. S masem a bramborami na talíři si vůbec nevěděly rady. Příbor nikdy neviděly. Nakonec si jídlo braly rukama. U matky totiž přežívaly jen na suchých rohlících.

Holčičky neměly ani žádné hygienické návyky. Potřebu vykonaly tam, kde na ně zrovna přišla. Třeba i za pohovkou. Nakonec ale dopadly lépe, než v Klokánku čekali. Když se o ně rodiče přestali zajímat a „udělali" si nové děti, šly holčičky do pěstounské péče. Šly tam doslova vypiplané a vychované tetami z Klokánku, které odvedly kus obrovské práce.

Podpořte Klokánek i vy Nemusí jít vyloženě o peníze. Třeba jen máte navíc doma vysavač, který v některé bytové jednotce v Klokánku chybí. Proto Klokánek na svých webových stránkách zveřejňuje seznam všech potřebných věcí. I vy můžete udělat dobrou věc. Seznam najdete na http://www.klokanky.cz/www_klok_db/chcete_pomoci.htm.

Pokud chcete Klokánek podpořit finančně, můžete poslat peníze na číslo účtu 18 48 43 73 19/0800.

.

Budova Klokánku je bývalé učiliště. foto: Deník/Klára Jarošová

Zachránci Klokánku

Ať už věcný dar, peníze nebo jen mediální podpora. Bez této vstřícnosti soukromých osob, firem i organizací by Klokánek jen stěží přežíval. Drobných i větších „zachránců" je čtyřicet. Není tedy v silách naší redakce je všechny na těchto stránkách zveřejnit.

Zmiňme alespoň zachránce nejbližšího, jímž je Městský úřad v Dolním Benešově, který Klokánku svou budovu pronajímá za jednu korunu ročně. Starosta Martin Štefek k tomu říká: „Klokánek je užitečná a potřebná organizace starající se o děti, které často nemají kde složit hlavu."

Zajímavosti:
- v Klokánku jsou i děti z dobře situovaných rodin, o něž se rodiče nemohou starat například ze zdravotních důvodů
- dětem pomáhá i fenka Lusy, kterou Marie Vodičková zachránila z rukou tyrana
- o děti se mohou starat nejen tety, ale i strejdové
- děti se fotografovat nesmějí

Marie Vodičková: Za Klokánky budu bojovat!

Předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková.

Marie Vodičková, šéfka Fondu ohrožených dětí, pod nějž Klokánky spadají, neskrývá nad aktuálními problémy Klokánku oprávněné rozhořčení. Kvůli půlroční lhůtě pobytu její idea zcela ztrácí smysl.

„Je to napros to šílené. Po půl roce by tak klidně i sourozence rozhodili do různých ústavů. Dítě přece není balík ani kus dřeva, nemohou s ním bez rozmyslu šoupat sem a tam," postěžovala si naší redakci Marie Vodičková. V tuto chvíli se jí podařilo od ministerstva práce a sociálních věcí vybojovat alespoň výjimku do konce února.

Za předpokladu, že by ji ale neprodloužili, bude muset čtyři sta dětí z Klokánku odejít a putovat do dětských domovů. Nutno podotknout, že se jedná v mnoha případech o sourozence, kteří v náhradní rodinné péči žijí i několik let. Jak již bylo zmíněno, další problém je kapacita.

V dolnobenešovském Klokánku může bydlet až šestatřicet dětí, od března kvůli novele už jen osmadvacet. „Zajímalo by mě, podle jakých kritérií a parametrů se máme podle nich rozhodovat, které dítě kvůli kapacitě zůstat může a které ne. Je to strašně bezohledné," pokračovala Marie Vodičková.

Přestože je situace kritická, neztrácí naději. „Za Klokánky budu bojovat!" uzavírá.

Autor: Klára Jarošová, Zuzana Urbánková

16.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies