VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z velkých topolů na opavské Komendě zbyly jen piliny

Opava - Majestátní topoly vypínající se v Opavě v lokalitě známé jako Komenda jsou dnes již minulostí. Před několika dny započalo jejich kácení a ve čtvrtek se již uklízely jen zbytky posledního z nich. Prý kvůli jejich zdraví.

16.10.2012
SDÍLEJ:

Na Komendě vykáceli vzrostlé topoly. Kmeny rozřezané na kusy působily zdravě.Foto: DENÍK / Tomáš Pustka

Planina. Všude, kam se podíváte, pouze hromady větví a zbytky stromů. Tak vypadala ve čtvrtek dopoledne Komenda. Místo, které je považováno za jednu z ideálnějších lokalit, kde si mohou ve slezské metropoli hrát děti, přišla o část svého kouzla a několikero dominant.

Mohutné topoly, které dotvářely zdejší atmosféru po dlouhé desítky let, padly pod motorovými pilami zaměstnanců opavských Technických služeb. Většina místních obyvatel při pohledu na celé toto konání jen nechápavě a rozhořčeně kroutila hlavou a netušila, co se to v jejich sousedství děje. Hlavně jim ale unikal důvod proč.

Opava: banánová republika?

Komenda se rozprostírá mezi ulicemi Ondříčkovou, Englišovou a Otickou. Kromě sportovních a dětských hřišť se tento částečný kopec vyznačuje zejména množstvím zeleně a v blízkém okolí se nenalézá prakticky nikdo, kdo by si tu jako malé dítě nehrál a netrávil čas. „Já tady chodila jako malá a teď sem vodívám dcerku. V létě i v zimě je tu plno děcek, které si spolu můžou hrát, aniž by je cokoli obtěžovalo nebo ohrožovalo," vysvětluje třiatřicetiletá Opavanka Zdenka Nováková.

Mnohem ostřeji zareagovala Iveta Lamichová, která bydlí nedaleko a přes Komendu chodí do práce. „Je to strašné, znechutilo mě, co si na radnici dovolí. Ty stromy znám, byly zdravé a krásné. Copak nestačila jejich prořezávka? Asi někdo potřeboval dřevo. Na západ od našich hranic si lidé chrání každý strom, váží si jich. Jen v Opavě to je jak v banánové republice," uvedla Iveta Lamichová.

A není sama. Do redakce telefonovalo i několik dalších lidí, kteří se ptali, co se na Komendě děje, kdo to povolil a zda mají na Hlásce zdravý rozum.

Dřevění obři vydrželi celá desetiletí

Radnice však trvá na svém. Stromy prý představovaly nebezpečí. Většina z pokácených topolů byla totiž vysázena podél hranice lemující zdejší zahrádkářskou kolonii. Při bouřkách a silných větrech hrozilo nebezpečí, že se mohou kusy stromů ulomit a dopadnout na některé ze zahrádek. Nedávno údajně k takému případu došlo. Jedna z nešťastně odlomených větví poničila jednu z nemovitostí, což prý bylo onou pověstnou poslední kapkou.

„Majitelé těch zahrádek říkají, že jak začalo foukat, tak odsud radši rychle utíkali. Měli strach, že na ně stromy spadnou," říká jeden z party zaměstnanců Technických služeb, kteří zde prováděli úklid po kácení.

Topoly měly mít až kolem šedesáti let. Při pohledu na zbytky posledního z rozřezaných stromů a pařezy, se jevilo, že se i přes své stáří jednalo o silné a zdravé dřeviny. Z radnice ovšem zazněl jiný názor. „Důvodem kácení byl zhoršený zdravotní stav a zajištění provozní bezpečnosti," tvrdí vedoucí odboru životního prostředí opavského magistrátu Marie Vavrečková.

Pravda však může ležet někde mezi. Jak nám vysvětlil zmíněný pracovník Technických služeb, v dolních částech byly topoly zdravé. Vrchní části prý už ale skutečně zdravotní potíže měly a uhnívaly. To ovšem zase vyvolává otázku, zda je pragmatické kvůli jedné špatné části likvidovat celý vzrostlý strom.

U několika dřevin se tu například přikročilo jen k jejich ořezávce tak, aby byly odstraněny pouze rizikové větve. Je těžké uvěřit, že by nešla udělat podobná operace i s ostatními topoly.

Místo topolů javory či sakury

Faktem zůstává, že ke kácení zde mělo dojít již dávno. O celé věci se rozhodlo již v minulých letech a měla se realizovat v období mezi říjnem loňského a březnem letošního roku. Avšak prioritu měli dlouhou dobu jiné projekty, a proto se ke kácení přikročilo se zpožděním až nyní. Komenda tedy přišla definitivně o jednou svou tradiční součást.

Vytěžené dřevo půjde na prodej a získané peníze poputují do městské kasy. Dobrá zpráva ale je, že by na Komendě nemělo zůstat holé místo nadlouho. „Letos na podzim, maximálně na jaře příštího roku zde bude vysázeno čtrnáct stromů. Bude se jednat například o sloupovitý dub, červený kaštan, sakuru, javor nebo habr," slibuje Vavrečková.

Autor: Tomáš Pustka, Zuzana Urbánková

16.10.2012
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze.

Dejvice i Letnou trápí zápach. Může za to čistírna odpadních vod

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies