VYBERTE SI REGION

Kontejnery pod zemí? Frajeřina, která za to stojí

Opava - Jsou elegantní, praktické a nekřesťansky drahé. Podzemní kontejnery, po nichž Opava touží, tak nyní „fungují" pouze na papíře. Centru města by však pomohly. Zmizely by nevzhledné a zapáchající kontejnery na kolečkách.

25.4.2013
SDÍLEJ:

Obyvatelka Děčína vhazuje papír do podzemního kontejneru. Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Místo nic by ze země čnělo pouze estetické vhazovací zařízení rozlišené barevně podle druhu odpadu, velkoobjemový zásobník by byl schován pod zemí.

„Nicméně v centru není moc míst, kam by se daly schovat. Opava je tak zasíťována, že kamkoli kopnete, tam je problém," upozorňuje náměstek primátora Dalibor Halátek (SOS pro Opavu), který podzemní kontejnery v rámci takzvaného Plánu regenerace městské památkové zóny propaguje.

Jako každá nadstandardní věc, i tato má své háčky. Tím největším jsou peníze. Zabudování jednoho kontejneru do země vyjde na sto tisíc korun. Když těch nadzemních je nyní v centru osmdesát, pak při jejich instalaci pod povrch, se dostaneme na částku osm milionů.

Další peníze by radnice musela vydat na pořízení speciálního auta. Tyto vozy navíc nemají lis, takže převážejí moc vzduchu. A to je další zásah do městské pokladny. Nicméně navzdory všem problémům podzemní kontejnery fungují například v sousedním Krnově, dále ve Šternberku, Olomouci či Děčíně.

Opava má plán, jak být ještě větší krasavicí

Kostel svatého Jana Křtitele

Kostel svatého Jana Křtitele patří na Opavsku k nejohroženějším kulturním památkám. foto: Deník/Tomáš Pustka

Kostel svatého Ducha i svatého Jana Křtitele, Beethovenova 2, „stará" Breda či meteorologický sloup ve Dvořákových sadech. To jsou některé stavby, které by měly projít opravami a udělat Opavu zase o něco krásnější. To je dobrá zpráva. Ta špatná spočívá v tom, že se zatím jedná pouze o plány, na nichž stát čím dál víc skrblí.

Náměstek primátora Dalibor Halátek (SOS pro Opavu) má na stole několik tlustých složek, z nichž lze vyčíst, jak by mělo v příštích dvaceti letech vypadat centrum Opavy. Najdete zde všechny opravy a rekonstrukce objektů a míst, která si to zaslouží. Tomuto „plánu krásy" se v úřední řeči vznešeně říká Regenerace městské památkové zóny. Je důležitý, protože slouží jako podklad pro získání dotací.

Jenže český stát je stále větší skrblík. Když v roce 1992 státní úředníci vyhlásili městské památkové zóny, doprovodili je připraveným měšcem peněz. Do toho si však mohl hrábnout pouze ten, kdo měl plán regenerace. Opava tehdy nelenila a v roce 1993 tento plán vypracovala, aby se ho pak držela dalších dvacet let. Postupně se tak mohlo mimo jiné opravit Slezské divadlo, kostel sv. Václava a centrum jako takové.

Letos se však situace změnila. Úředníci ministerstva kultury náměstku Halátkovi řekli, že Opava musí zpracovat plán nový. Radnice sice měla v šuplíku několik svazků plánů ochrany městské památkové zóny, který jí na zakázku vypracoval Památkový ústav, jenže vše zůstalo viset ve vzduchu. Respektive na krajském úřadu, který ho měl schválit, ale nechal ho ležet.

„Abychom tento plán využili, převedli jsme ho minulý rok do programu Regenerace městské památkové zóny, který nyní předložíme zastupitelstvu," pokračuje náměstek.

Ve výčtu budov potřebujících opravy jako sůl je snad nejpotřebnější kostel sv. Jana Křtitele, který je podle Halátka nejohroženější kulturní památkou na Opavsku. Trápí ho nejen statický problém, ale i složité vlastnické vztahy. Zvláštností tohoto plánu je fakt, že město získává peníze i na opravy majetku někoho jiného. To se například týká chátrající budovy Bredy. Na novou fasádu a okna této kulturní památky, kterou de facto vlastní podnikatel Kamil Kolek, chce radnice rovněž získat finanční prostředky.

„Moc peněz to nebude. Pro vlastníky je to spíš jen motivace. Například majitel Domu u Mouřenína dostal šedesát tisíc na opravu schodiště," doplňuje náměstek s tím, že tvůrci plánu do něho zařadili nejen památky, ale také plochy zeleně či regeneraci sadů a osvětlení. O tom, kolik peněz od státu na regeneraci městské památkové zóny za posledních dvacet let do Opavy přiteklo, svědčí následují částka: 17,167 milionu korun.

Autor: Zuzana Urbánková

25.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies