VYBERTE SI REGION

Kouzelníci s vodou aneb Proč v přehradách nemají být kapři

Region - Co jim do přehrady z jedné strany nateče, to na opačném konci samospádem pouštějí do vodáren. I taková může být představa laika o fungování přehrad.

1.1.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Pavel Sonnek

Nikoho by asi nenapadlo uvažovat o tom, že i voda v přehradě má svůj roční sezonní cyklus a řadu dalších tajemství.

„Na jaře přiteče studená voda z tání sněhu, která se během léta od hladiny prohřívá. Tloušťka a teplota této vrstvy závisí nejen na tom, jak je léto teplé, ale například i na větru, který dokáže vodu promíchat. Většinou má tato vrstva v průměru okolo deseti metrů a teplotu kolem 20 stupňů Celsia a je místem, kde nádrž takzvaně žije. Je zde soustředěn život řas, bakterií, zooplanktonu a dalších živočichů. Z této vrstvy se však nedá odebírat voda pro pitné účely pro její vysokou teplotu i zmíněné oživení," vysvětluje technický ředitel Povodí Odry Petr Březina.

Jak dále vysvětluje, voda pro úpravu na vodu pitnou se odebírá z dolní studené vrstvy a na její kvalitě potom závisí i jakost vody. Na podzim potom dochází k cirkulaci a voda se ochlazováním od hladiny promíchá.

„V průběhu zimy se teplota vody snižuje. A pak se uplatní takzvaný hydrostatický paradoxon. Což znamená, že teplejší voda zhruba má 4 stupně Celsia je u dna, a pod ledem je voda s teplotou blízkou nule," pokračuje v objasňování života přehrady Petr Březina.

Voda v nádrži je průměrně z poloviny vodou podzemní a z poloviny vodou povrchovou, která stéká přímo po povrchu při deštích nebo tání sněhu. Pouze zanedbatelnou část tvoří voda ze srážek, která padá přímo na vodní hladinu.

Kdy upouštět více a kdy méně?

V průběhu zimy berou vodohospodáři při manipulacích v nádržích v potaz hlavně množství vody, které leží ve sněhu v povodí nádrže.

„Tyto informace pro nás jednou týdně připravuje Český hydrometeorologický ústav. My potom nádrž buď vyprazdňujeme, abychom vodu zachytili, anebo zajišťujeme pouze vodárenský odběr a základní odtok pod nádrž. Výraznější vyprázdnění nádrže před jarním táním je výhodné také z důvodu ochrany před povodněmi. Na kvalitu vody v nádržích má největší vliv právě kvalita přitékající vody. Pokud je voda z přítoků znečištěná organickými látkami lidského původu a také živinami, nemůže být voda v nádrži lepší. Naopak se dále zhorší, neboť jde o vodu úživnou, která za příhodných podmínek dostatku světla a tepla kvete a následně zahnívá. Aby tento stav u vodárenských nádrží nenastal, musí se zástavba v jejích povodích omezovat, regulovat turistické využití a podobně. Ale potom to přináší i výsledky a kvalitní pitnou vodu," objasňuje technický ředitel Povodí Odry.

Proč kapr škodí a štika pomáhá?

Důležitou součástí péče o jakost vody v každé nádrži jsou ryby.

Jak odborník z Povodí Odry vysvětluje, pokud jsou v nich kapři, kteří často „rýpou do dna", uvolňují kal, určitě tím jakost vody utrpí.

„Ve vodárenských nádržích proto zajišťujeme takzvané účelové rybné hospodaření. Je založeno na vysazování dravých ryb štiky, candáta, bolena. Tito predátoři jsou na začátku řetězce, na jehož konci je čistší voda. Likvidují lidově řečeno plevelné ryby zejména plotici. To pak následně umožňuje rozvoj zooplanktonu zejména perlooček, které potom, pokud jich je v přehradě větší množství, žerou řasy a udržují dobrou jakost vody. Odborně se tomu říká biomanipulace," dodává Petr Březina.

Díky Slezské Hartě má kraj vody dost

Zásobení vodou je v povodí Odry podle odborníků řešeno vysoce komfortně.

„S výstavbou nádrže Slezská Harta jsou vytvořeny rezervy, které úplné vyčerpání zásob v regionu posouvá do roviny teoretických úvah. Také propojení jednotlivých měst je na takové úrovni, že vodu lze, byť se zvýšenými náklady, po kraji dopravovat. Ohrožena jsou území, která jsou zásobena z místních zdrojů hlavně studní , například jde o Jablunkovsko," dodává Petr Březina s tím, že kvalita vody v našich přehradách je zcela srovnatelná s vyspělou Evropou.

Autor: Břetislav Lapisz

1.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Poslanci se chtějí vzdát vlivu na televizi

Praha – „Říká se, že co peklo schvátí, už nenavrátí. A jak vidíte, není to pravda," říká v nadsázce poslanec Martin Komárek (ANO), když objasňuje, co má přinést poslanecká novela zákona o České televizi a rozhlasu. Naráží na to, že se poslanci prostřednictvím novely chtějí vzdát moci nad veřejnoprávními médii.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies