VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kněz z Krnova: Křesťané na Ukrajině bojují beze zbraní - motlitbou

Krnov – Málokdo zná situaci na rozbouřeném východě Ukrajiny tak dobře jako kněz Peter Krenický. Přestože je původem Slovák a posledních dvacet let působí na Ukrajině, v krnovském kostele minoritů sloužil mši v perfektní češtině.

20.5.2014
SDÍLEJ:

Peter Krenický sloužil mši u minoritů a vyprávěl o situaci na východě Ukrajiny. Popsal také svou podivuhodnou zkušenost s modlitbou před obrazem Panny Marie Hostýnské.Foto: DENÍK / Fidel Kuba

Krenický se na Ukrajině nevěnuje jen duchovní službě, ale také charitativní práci, kterou finančně podporuje řada dárců 
z Města Albrechtic, Zátoru i Krnovska.

„Situace je u nás chaotická a hrozí bezprostředním násilím. Když ztratíte důvod těšit se ze současnosti a upírat oči do budoucnosti, je to konec. Deprese se začne šířit jako tsunami. My, křesťané, máme výhodu, že se 
s Bohem můžeme dívat na tuto těžkou zkoušku z perspektivy věčného života.

To je úkol nás, duchovních na Ukrajině, abychom hlásali, že s Bohem všechno zvládneme i beze zbraní," popsal Peter Krenický situaci v Záporožské oblasti, kde žije ve městě Melitopolu, které má přes sto padesát tisíc obyvatel.

Největší strach zažíval počátkem května, když se místní separatisté začali připravovat na násilné obsazení městského úřadu, aby začali město řídit podle svého. „Jestli jsou ty nepokoje 
k něčemu dobré, tak k tomu, že spojily dohromady všechny křesťanské církve, kromě promoskevské pravoslavné.

Ještě nedávno jsme jako katolíci pomalu netušili, jaké evangelické církve a sbory u nás ve městě působí hned za rohem. Dřív by mě vůbec nenapadlo, jak si s těmito bratry budeme dobře rozumět na ekumenických setkáních. Společně se modlíme na náměstích a učíme obracet se k našemu Pánu společnou modlitbou," doplnil Krenický.

Opravdu těžké chvíle bezmoci prožíval, když proruští separatisté svolali na tři hodiny své stoupence před městský úřad. „Sepnul jsem ruce před obrazem svatohostýnské Panny Marie, kterému se říká Matka boží 
s blesky. Ptal jsem se, zda je možné útoku na radnici zabránit, když jako křesťané nemůžeme porušit boží přikázání a vzít do rukou zbraně.

Při tom jsem se díval na obraz Madony s Ježíškem, který metá blesky. Obraz upomíná na událost ze 13. století, když tatarští nájezdníci pustošili Evropu a křesťané před nimi uchýlili na Hostýn. Když se modlili k Panně Marii, aby byli zachráněni, blesk zapálil tatarské ležení," vysvětlil Krenický symboliku svého oblíbeného mariánského obrazu.

„U nás na Východě je voda vzácná a bouřky i blesky nejsou příliš častým úkazem. Přesto se krátce před třetí spustil silný déšť a pak přišly i blesky. Průtrž byla tak silná, že separatisté k městskému úřadu raději ani nešli. Nebe není vysoko ani daleko, jak si někdy myslíme," uzavřel své svědectví Krenický.

POZNÁMKA: Madona s blesky?

Mezi mariánskými obrazy a madonami stěží najdeme obdobu hostýnské Matky boží s blesky. Byl z něj byl zaskočen i apoštolský nuncius v České republice arcibiskup Giovanni Coppa, když navštívil Svatý Hostýn v roce 1991. Viděl totiž hostýnskou Madonu několik let předtím ve Střední Americe 
v San Salvadoru.

„Nikdo mi nedovedl říci, co obraz představuje a proč Panna Maria drží v náručí dítě Ježíše, jak metá svýma maličkýma rukama ohromné blesky. Myslel jsem, že obraz znamená, že svatá Bohorodička chce zabránit svému malému Synáčkovi, aby vrhal svůj hněv na hříšné lidstvo. Až zde je mi všechno jasné," prohlásil Coppa v poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně. Hostýnský zázrak zaznamenal poprvé Bohuslav Balbín v roce 1665.

Lidé zachránění při tatarském vpádu postavili 
z vděčnosti na hostýnském vrchu sochu Panny Marie Ochranitelky. 
V dobách národního obrození se Hostýn stal posvátnou horou českého národa. Nedávno jsem s úžasem sledoval překvapivé obrácení bývalého premiéra Stanislava Grosse ke Kristu, protože takový krok, pokud je míněn vážně, vůbec nezapadá do naší skeptické společnosti bezvěrců a agnostiků.

Když kněz Peter Krenický v krnovském minoritském kostele vyprávěl, jak mu modlitba, víra a práce pro ostatní pomáhá překonávat bouři násilí na východě Ukrajiny, musel jsem přemýšlet, co bych jako pacifista a latentní katolík dělal na jeho místě. Zdá se, že smysl té legendy o Madoně s blesky člověk pochopí, až když mu opravdu pořádně teče do bot.

Autor: František Kuba

20.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Řečtí důchodci musejí vyjít s čím dál menšími penzemi.
8 6

Těžký život řeckého penzisty. Důchod mu snížili už jedenáctkrát

Martina Sáblíková
2 7

Martina Sáblíková po třicetinách: Trochu mě překvapuje, jak ten čas letí

Mírný pád Miloše Zemana. Poslední průzkum ukázal pokles jeho preferencí

Postoj prezidenta Miloše Zemana ve vládní krizi mu sebral část voličů. Naopak přibylo potenciálních voličů bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. I přesto by teď nejvíc Čechů v prezidentských volbách hlasovalo pro Zemana. Vyplývá to z průzkumuspolečnosti Median pro Český rozhlas.

Vandal poškodil hrob generála a prezidenta Francie de Gaulla

Asi třicetiletý muž, jehož totožnost zatím policie nezná, se včera pokusil dostat do hrobu hrdiny francouzského odboje a slavného prezidenta Charlese de Gaulla v malé obci Colombey-les-Deux-Eglises v severním francouzském departamentu Haute-Marne.

Unikátní staročeské trhy může ohrozit EET

Buty i Jablkoň. Ale především desítky stánků se zapomenutými řemeslya staročeskými specialitami. To jsou Staročeské trhy v Turnově. Konají se tradičně poslední květnový víkend. Ale snad ne naposled.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

/INFOGRAFIKA/– Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies