VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kronika Bruntálu ukrývá pozoruhodné staré fotografie

Bruntál - Co snímek, to unikát. Stránky poválečné kroniky města Bruntál oprášil historik Josef Cepek. Jako pamětník hodnotil materiály s patřičným nadhledem.

7.10.2012 9
SDÍLEJ:

Josef Cepek při prohlídce třicetikilogramové poválečné kroniky města Bruntál, ukrývající více než dva tisíce dobových fotografií.Foto: Deník/Karel Janeček

Kroniku města jako první naplnil dobovými fotografiemi a vlastně ji i v roce 1951 založil, bruntálský obyvatel Miroslav Večeřa. První část poutavé historie Bruntálu se dočkala vzniku v roce 1952, druhý díl o rok později. Fotografické materiály vlepoval autor Večeřa na stránky kroniky s cílem doplnit psanou kroniku města.

Stránky poválečné kroniky města Bruntál oprášil historik Josef Cepek. Jako pamětník hodnotil materiály s patřičným nadhledem.

Jak žili po světové válce

Snahou autora bylo zachytit události města různého typu obrazem. Fotografie doplnil Večeřa zkráceným textem a případně doplněním o jejich obsahu. „Kronika zachycuje společenský život zdejších obyvatel po druhé světové válce, nejzajímavější jsou určitě záběry mapující rekonstrukci ulic i domů," zhodnotil po detailní prohlídce kroniky bruntálský historik Josef Cepek. I pro něj jako kronikáře byly některé snímky „nové".

Město dostávalo po světové válce zcela novou tvář spolu s novými obyvateli. Starousedlíci, Němci, museli většinou z Bruntálu kvůli Benešovým dekretům pryč. „Kronika je jedinečnou záležitostí. Upamatovává na události, místa i obyvatele města, to vše by jinak zůstalo v zapomnění," uvedl Josef Cepek. První díl kroniky končí autor Večeřa rokem 1959, druhý díl pokračuje až do roku 1966.

Pod paneláky zazdili bunkry

První díl kroniky vážící třicet kilogramů ukazuje třeba Státní koupelnové lázně v městském parku, sestry Boromejky, sídlící v budově Petrinu v roce 1949, málokdo ze současníků si už pamatuje na dvě sochy vojáka a dělníka v Zámeckém parku s nápisy „Bráníme a Budujeme", kterým dala vzniknout bruntálská vyšší důstojnická škola pěchoty v roce 1951.

Obě sochy posléze skončily neznámo kde.

Jiné fotografie připomínají průvod skautů dnešní Nádražní ulicí okolo nemocnice, po válce ještě zamalované krycími zelenohnědými barvami. Poutavé jsou snímky z motocyklových závodů nebo dnes již neexistující schodiště k dnešním panelovým domům známým jako Hradčany, pod nimiž jsou zazděny bunkry z druhé světové války. Nechybí pohled na hospodu U Halíře, která kdysi stála v Lidické ulici, ani neznámé fotografie Společenského domu v Ruské ulici.

S fotografiemi z kroniky budeme seznamovat čtenáře Deníku průběžně v následujících vydáních.

Autor: Karel Janeček

7.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
10

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Baron Trenck v brněnské Kapucínské hrobce.
11

Legendární baron Trenck: Vědci tvoří 3D model podle mumie

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Erbanová je v polovině sprinterského MS těsně čtvrtá

Rychlobruslařka Karolína Erbanová je v polovině mistrovství světa v Calgary ve sprintu čtvrtá. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka zajela druhý čas na pětistovce a čtvrtý na kilometru, v obou případech si vytvořila nový osobní rekord. V čele průběžného pořadí je favorizovaná Japonka Nao Kodairaová, která obě tratě vyhrála.

DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Největším poctou, jaké se může filmařovi dostat, je bezpochyby Cena Akademie neboli Oscar. Letos se bude konat již 89. ročník. O rozdělení cen rozhoduje americká Akademie filmového umění a věd, předávání poté obvykle probíhá koncem února v hollywoodském Dolby theatre. Hlavní cenu si během let odnesly slavné snímky jako Lawrence z Arábie, Kmotr nebo Titanic. Najdou se ale úspěšné filmy, které takové štěstí neměly. Dotyk.cz vybral deset z nich, které si sošku Oscara určitě zasloužily.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies