VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Které pozemky připadnou Polsku?

Územní dluh Polsku některé obce a města trápí, Krnov ale problém nemá. Neměl by přijít o žádné významné pozemky.

26.5.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archiv

V padesátých letech při napřimování hranice se Československo mírně zvětšilo na úkor Polska. Vznikl územní dluh, který teď chce Polsko vyrovnat. Co to znamená pro naše pohraničí?

Územní dluh představuje 368 hektarů neboli 3,68 kilometru čtverečního. Česká strana by namísto přepisování hranic preferovala finanční vyrovnání, ale na toto řešení Polsko nepřistoupilo. Proto Česká republika vytipovala v pohraničí soubor pozemků, který hodlá nabídnout Polsku jako vyrovnání téměř šedesát let starého územního dluhu.

Ministr vnitra v únoru předložil vládě České republiky návrh dalšího postupu, ale přijaté usnesení není veřejné.

Případ Krnova

Pohraniční města a obce, kde stát blokuje pozemky pro případné předání Polsku, si většinou stěžují na nejistotu. Mohou přijít o obecní lesy nebo o území, se kterými počítali ve svých rozvojových plánech. Existují ale také případy, kdy se ještě rádi zbaví nepotřebných nebo nedostupných pozemků tím, že je přenechají Polsku.

A to je i případ Krnova.

Pozemky na břehu

Když byl před lety Krnov osloven českou vládou, aby vytipoval pozemky, které by mohly být vhodné pro Polsko, nebyl v tom žádný problém. Hraniční řeky občas mění koryta, takže po jedné povodni na polské straně zůstaly pozemky, které sice formálně patří Krnovu a České republice, ale dobrý přístup je k nim jen z polského břehu.

„Nabídli jsme státu k výměně pozemky za řekou Opavou v úrovni Petrova rybníka, k nimž máme ztížený přístup a vlastně leží na polské straně. Je to kolem 770 metrů čtverečních. K výměně jsme je určili také v návrhu komplexních pozemkových úprav. Od té doby ale s námi nikdo nejednal," popsala situaci Krnova vedoucí odboru správy majetku města Městského úřadu v Krnově Lenka Andršová.

Případ Hlinky

Také pohraniční obec Hlinka má ve svém katastru několik pozemků blokovaných pro potenciální vydání Polsku.

Jako by to nestačilo, dalších více než sto hektarů v této malé obci je státem blokováno pro případné církevní restituce, protože patřily Maltézským rytířům. Tato dlouhodobě nejistá situace ochromuje rozvoj Hlinky.

„Dříve byla většina místních zaměstnána v zemědělství, ale dnes jsou tam jen sezonní práce pro pár lidí. Máme vysokou nezaměstnanost a mladí odcházejí za prací. Za posledních deset let se počet obyvatel snížil řádově z 250 na 190. Zlepšit se to může zatraktivněním pohraničí pro turistický ruch.

Kolem hranic máme ideální podmínky pro nádhernou cyklostezku, ale nemůžeme ji realizovat, když prochází přes parcely blokované na vyrovnání územního dluhu s Polskem," popsal situaci v Hlince starosta Marcel Chovančák.

Jak územní dluh vznikl

K napřímení a zkrácení československo-polské hranice došlo na nátlak Sovětského svazu.

Důvodem bylo to, že Polsko ani po druhé světové válce neopustilo myšlenku na různé územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Hranice mezi námi byla až do roku 1959 pořádně klikatá a plná výběžků a klínů. Pak hranice prošla pozemkovými úpravami a novým vytyčením, které ji napřímilo a zkrátilo o celých 80 kilometrů, aby ji mohli pohraničníci efektivněji střežit.

Hranice na Krnovsku

V tehdejším okrese Krnov se uskutečnily změny na 18 místech. Československo předalo Polsku z území okresu Krnov asi kilometr čtvereční a za to jsme od Polska získali území o přibližně srovnatelné rozloze. Předaná území se ale značně lišila tím, jaké podíly v nich představovala orná půda, pastviny a lesy. K největším změnám hranice v okrese Krnov došlo přímo v katastru města Krnova. Na severu se radikálně změnil dosavadní „půdorys" Krnova.

Polská republika tehdy získala od Krnova i významnou dominantu, kterou je z dálky viditelný Obecní kopec s nadmořskou výškou 411 metrů. Podstatně menší pozemky si Československo a Polsko vyměňovaly u Slezských Pavlovic, Hlinky, Chomýže a Janova. U Krnova nově vytyčená státní hranice na některých místech připomínala přímku rovnou jako podle pravítka. V okrese Krnov se hranice s Polskem zkrátila o sedm kilometrů.

„Shrneme-li územní změny v katastru města Krnova, zjistíme, že z území Polska k nám bylo k připojeno 69,38 hektaru a Polsku předáno 76,16 hektaru, většinou orné půdy. Rozdíl činí 6,78 hektaru v neprospěch Krnova," shrnul Vladimír Blucha.

V porovnání s rozsáhlými úpravami roku 1959 je očekávané vyrovnání územního dluhu bezvýznamné. Obrovský rozdíl je ale v přeshraničním režimu na česko-polské hranici, který je díky vstupu obou republik do schengenského prostoru nesrovnatelný.

Autor: František Kuba

26.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
3 20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Kardinál George Pell.
4

Skandál v Austrálii. Policie obvinila kardinála Pella ze zneužívání dětí

Římu došla trpělivost, za koupání ve fontáně pokuta až 12 tisíc. A v Česku?

/VIDEO/ Léto je v plném proudu. Lidé se chystají na dovolené a i počasí napříč Evropou výletníkům přeje. V Paříži dokonce kvůli tropickým teplotám vyhlásili nouzový stav. Turisté tak při vysokých teplotách hledají útočiště především v útrobách památek či u fontán. Jenže takové osvěžení může nakonec přijít pěkně draho.

Aktivista Franc: Bez tlaku občanské společnosti by protikorupční zákony nebyly

/ROZHOVOR/ Iniciativa Rekonstrukce státu bude už brzy bilancovat své více než čtyřleté snažení. Jejím cílem bylo lobbovat za zákony, které mají největší protikorupční potenciál. Deník o nich hovořil s jednou z nejvýraznějších tváří iniciativy Pavlem Francem.

KLDR nařídila popravit někdejší jihokorejskou prezidentku

Zosnovali spiknutí s cílem zabít severokorejského vůdce Kim Čong-una. Takový důvod uvedla Severní Korea k vydání příkazu „popravy" bývalé jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje a šéfa špionů Jižní Koreje I Pjong-hoa. Pchjongjang proto žádá Soul, aby mu oba obviněné vydal.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies