Patří mezi nejkrásnější stavby v Novém Jičíně, v roce 1995 se dokonce stala kulturní památnou. Řeč je o vile, kterou si v roce 1910 nechal postavit továrník Ferdinand Czeiczner a které o sto let později slouží, přesně jak si její první majitel přál, veřejnosti. Dnes se zde nachází městská knihovna. V posledních týdnech prošla budova další etapou rekonstrukce. Za částku 1,7 milionu korun opravili stavbaři její fasádu a svou práci zde měli také klempíři.

„Poškozená místa na fasádě byla vyspravena maltou, doplněny byly odpadlé pískovcové a kamenné části na budově. Zdi se vyčistily tlakovou vodou a byly ošetřeny trvanlivou barvou, odolnou vůči působení povětrnostních vlivů. Vyměnily se okapy, zábrany proti holubům, úchyty svodů a venkovní parapetní desky, " uvedl Václav Herold z odboru školství novojičínské radnice.

Práce na vile, stojící v ulici Husova nedaleko historického centra, však ještě nekončí. Dalších 300 tisíc korun bude stát restaurování souboru osmi váz na zábradlí terasy, jež právě probíhá. Na obnovu památkově chráněného objektu přispělo 133 tisíci korunami ministerstvo kultury.

„S obnovou budovy, která byla v roce 1995 vyhlášena kulturní památkou, započal Nový Jičín před dvěma lety. V roce 2014 se zrestaurovaly dvě vázy v zahradě knihovny. Jejich obnova stála 208 tisíc korun, z čehož 80 tisíc korun bylo uhrazeno z dotace ministerstva kultury," řekla mluvčí města Marie Machková.

„Vloni byla za necelých 600 tisíc korun rekonstruována terasa a fasáda na severovýchodní straně objektu," doplnila informace mluvčí novojičínské radnice.

Ferdinand Czeiczner (1850 1932) pocházel z novojičínského soukenického rodu a později se stal významným továrníkem. Ve městě byl krátce i starostou (1907 1908). Vilu projektoval místní stavitel Josef Blum a pojal ji jako velkorysý neoklasicistní objekt, inspirovaný francouzskou architekturou. Majitel si přál, aby po jeho smrti našla ve vile zázemí nějaká kulturní instituce, což se nakonec podařilo až o mnoho desítek let později, konkrétně v roce 2001, kdy se zde přestěhovala městská knihovna. Dlouhé roky předtím se interiéry Czeicznerovy vily i přilehlou zahradou linul dětský křik a pláč, neboť budova sloužila jako jesle.